Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
chtěl bych se zeptat, první derivace funkce vyšla
chci určit stacionární body
to znamená
Vím jak na to, ale zaráží mě jen to, že při určení stacionárních bodů položíme 1. derivaci rovno 0.
ale přece první derivace je a rovno nule jsme položili , ale to přece není to samé ne? Může mi to pls někdo vysvětlit?
Offline
Ginco napsal(a):
to znamená
toto jeste vlastne nic neznamena - toto prohlaseni zatim nema nejaky vyznam.
Teprve az reknes, ze chces urcit stacionarni body, tak polozis derivaci rovnou nule (vzpominam, ze o zamene priciny a nasledku jsme uz take mluvili, ne :-). A resis rovnici, kterou takto vytvoris. Pak je, myslim, vsechno jasne.
OK?
Offline
Ginco napsal(a):
ale přece první derivace je a rovno nule jsme položili , ale to přece není to samé ne? Může mi to pls někdo vysvětlit?
porad resis tu stejnou rovnici, jsou to pouze upravy (spolecny jmenovatel atd.) - na to se urcite neptas :-(
cely zlomek je nula, kdyz je jmenovatel odlisny od nuly, a zaroven citatel 0 - a to prave resis tady:
A ja asi nechapu, v cem vidis problem, tak pokud jsem porad neodpovedela, zkus to nejak upresnit. Dekuji :-)
Offline
↑ jelena:
jasný, takže já jsem neměl vynásobit celou tu rnici , ale měl jsem dát na společného jmenovatele ?
Je to tak?
Asi je to opravdu hloupost, ale když to vynásobim, tak mi vyjde jiná rovnice , než když to dam na spol. jmenovatele. Už mě chápeš? Je to se mnou celkem složité...:)
Offline
↑ Ginco: no jasný, akorát si budeš muset určit podmínku z nějaké dřívější rovnosti... musíš si uvědomit, če zlomek je roven nule pouze pokud je nulový čitatel, jmenovatele tedy můžeš zanedbat, pokud jsi určil podmínky předtím...
Offline
↑ Ginco:
Ne, neni to tezke, nebo alespon se snazime, aby nebylo :-)
Kolega ma naprostou pravdu, je to totez - jak uprava, tak vysledek.
Ja jsem zastancem prevadeni na spolecny jmenovatel z toho prosteho duvodu, ze pak mas pred sebou zlomek a muzes rici prave veskere podminky - citatel 0, jmenovatel nesmi byt 0.
Jelikoz bezne vidim to nasobeni, tak to akceptuji, ovsem za podminky, kdyz pred nasobenim reknu - zapisi "nasobim, pokud x^2 neni 0". Coz vidim malokdy, vlastne temer nikdy :-)
Je to pak trochu zradna uprava - musi se delat zkouska atd., A hlavne, pokud si na ni clovek zvykne a pak se pokousi pouzit u nerovnic. Tam tedy v zadnem pripade. Ale je to spise takovy celkovy nazor na upravy.
Uz asi se to vysvetlilo, alespon doufam - nebo se ptej dal :-)
Editace: no vidim, ze s kolegou Robertem tvorime dvouhlas - a na vterinu presne :-)
Offline
↑ Ginco:
Ak som spravne pochopil, pytas sa preco sa I. derivacia polozi rovna nule. Stacionarne body su body v ktorych sa funkcia meni z klesajucej na rastucu alebo naopak. Su to bud lokalne alebo globalne extremy. Cez tento extrem prechadza jedna jedina priamka, rovnobezna s osou x. Tato priamka, je vlasne dotycnicou grafu funkcie v jej extreme a ma smernicu 0. t.j. tangens uhla, ktory tato priamka zviera s osou x je 0 stupnov. Ak vies, ze derivacia funkcie v bode T, je smernica priamky vedenej tymto bodom, potom vlastne vies preco derivaciu polozime rovnu nule. Ide vlasne o hladanie x-ovej suradnice bodu, cez ktory vedieme dotycnicu ku grafu, ktora je rovnobezna s osou x.
Na lavej strane mas zapis derivacie ako limity a napravo samotnu derivaciu funkcie.
Prostrednictvom limity vypocitas derivaciu funkcie ktoru mas vypocitanu na zaciatku. Kedze derivacia funkcie v danom bode je smernica jej dotycnice v tom bode. Odtial:
Offline
↑ lukaszh:
Stacionarni body nejsou nutne body, ve kterych se meni rust funkce na jeji pokles nebo naopak. Jsou to pouze potencialni kandidati na "post" lokalni extremu funkce. Vem si treba f(x)=x^3. Naic nekdy treba ani derivace ve stacionarnim bode nemusi existovat, pak neni prilis efektivni hovorit o tecne (tedy dotycnici) grafu funkce f(x) v uvazovanem bode z D(f). Tve poznamky neresi tedy pripad, kdy napriklad existuje extrem v bode x_0, ale zaroven neexistuje prva derivace uvazovane funkce.
Lokalizaci a povahu extremu muzeme provest efektivneji napr. za pomoci diskuze znamenka prve derivace.
Offline
Stránky: 1