Matematické Fórum

"poklesne jejich potenciální energie, avšak vzniklý stav je pro ně energeticky výhodnější"
Toto tvrzení si neprotiřečí, ba naopak (no možná je trošku nevhodná formulace energeticky výhodnější). Většina samovolných dějů v přírodě uvolňuje energii, nepřijímá ji. Pokud má soustava vysokou energii je nestabilní. Když do vzduchu umístíme malou kuličku, kulička spadne na zem -- má tedy tendenci snižovat svoji potenciální energii. A abychom jí dostali do původní polohy, musíme energii dodat. Máme-li dva stavy nějaké soustavy a soustava má tendenci samovolně přecházet z jednoho do druhého, pak říkáme, že ten druhý je energeticky výhodnější. Pro kuličku je tedy energeticky výhodnější být na zemi než ve vzduchu, stejně tak pro dva atomy je energiticky výhodnější být vázány v molekule.

A teď co s těmi elektrony. Vznikne-li ze dvou atomů molekula, pak elektrony ze všech valenčních atomových orbitalů vytvoří molekulové orbitaly. I molekulové orbitaly stejně jako atomové jsou charakterizovány nějakými označeními (jako jsou kvantová čísla). S čím by ses měl setkat i na střední škole je rozdělení orbitalů na σ a π. Orbitaly σ vznikají na spojnici atomových jader a orbitaly π vznikají mimo spojnici atomových jader. Tyto elektrony jsou společné pro oba dva atomy, takže i když se odpuzují, nemohou nijak vypudit jeden nebo druhý atom. Naopak je třeba si uvědomit, že elektrony se tam nechovají jako částice, ale jako vlny tak, jako by se nacházeli najednou na všech místech toho orbitalu, takže vlastně přitahují k sobě ta jádra.

Ono se to těžko vysvětluje a já taky studuju ještě na střední škole, takže tomu taky asi moc dobře nerozumím. Ale jestli si chceš o tom něco přečíst a umíš anglicky, tak doporučuji knihu Physical Chemistry od Petera Atkinse, jde stáhnout i na internetu (myslím na uloz.to jsem ji našel) a ty molekulové orbitaly jsem z toho jakž takž pochopil, ve škole jsme to samozřejmě nebrali.

↑ Učenec: Ahoj, krásne pozdravujem a tuším peknú tému:

1)
prosím Ťa už môžeš pomaly ( ale rýchlo)  zabúdať na elektrón pohybujúci sa po kružnici v okolí protónu ( na dvojrozmernom papieri na stole je to pekné, ale vzdialené realite).

Pozri si napr. tieto útvary http://www.falstad.com/qmatom/

2)
Tak tieto dva atomy H keď sa z nejakého dôvodu priestorovo "dotknú" ( či už tlakom, vyššou koncentráciou, náhodou)

ich orbitály sa "prekryjú" do  tvaru ==>  tu na str. 7   http://physics.mff.cuni.cz/kchfo/burda/OCh/Part03.pdf

a vyžiari sa energia  E=h* (c/lambda) .  Touto energiou naspäť by sme zase "rozbili" už vzniknutú väzbu, a atómy by sa oddialili zase v pôvodnom energetickom stave.

3)
Neustále prekrývanie orbitálov a ich "trhanie"  spojené s uvoľňovaním alebo absorbovaním fotónov je najčastejší dej, ktorý sa nachádza v našom človečom energetickom okolí. ( V jadrách galaxiíí sú asi iné zaujímavosti, ale náš život sa dotýka týchto energ. blízkych väzieb)
A preto sa ich oplatí hlbšie študovať, veď lebo sú základom všetkého nášho poznania a diania.

Orbitály sa prekrývajú, keď sa niečoho dotkneme, či už bolestivo alebo príjemne. Či sa dotkne kameň kameňa, alebo oceľové gulôčkypri absolútne. pružnom odraze....
Sú tam prieniky orbitálov, kde sa napnú svaly, aby vykonali A=F*s
Bez prekryvov orbitálov by sme nemali internet a ani dúhu.
Aj vzniklá Myšlienka zanechá stopu v orbitáloch napr. i v hornej časti tela. ( alebo naopak?...prekryv orbitálov dá vzniknúť myšlienke)
Teplo z trenia ..orbitály sa "šmirgľujú" po sebe jedna radosť...
atď.
Oplatí sa nimi zaoberať, sú všade... a na to všetko sa snaží odpovedať kvantová fyzika( chémia, a pod.)...