Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
Pro ty uživatele tohoto fóra, kteří sem nechodí jen demonstrovat řešení klasických úloh typu vypočtěte integrál nebo derivujte funkci bych tady měl jednu podzimní nerovnost. Za jednu z těch hezčích nerovností považuji tuto
Nechť jsou kladná reálná čísla. Dokažte (samozřejmě mě zajímá co nejelementárnější důkaz) platnost nerovnosti
___________
Edit.: Pokud někomu překáží zápis se sumami, zpřístupnil bych to tímto přepisem:
Offline
↑ Marian:
Ahoj Marian,
všimol som si, že na fórum pridávaš mnoho zaujímavých príkladov na dôkazy. Všetky do jedného sú však pre mňa nezvládnuteľné. Mohol by si raz za čas pridať nejaké zadanie aj pre menej zdatnejších. Nepochybujem o kvalitách približne piatich výnimočných, ktorí sem prispievajú (vrátane teba :-), ale podľa mňa by bolo lepšie trošku úroveň náročnosti niektorých zadaní znížiť, aby sa mohli zapájať aj ostatní. Ja sem nechodím demonštrovať svoje "nabifľované" vzorce pre mladších kolegov, rád by som sa zapojil do riešenia tvojich úlohy, bohužiaľ zatiaľ márne. Je to určite prospešné, no tvoje úlohy rieši len hŕstka vyvolených, ktorým to skutočne ide od ruky :-) Pozdravujem vás. Nechcem tým však povedať, že napríklad tento dôkaz je ťažký, tak ho zmaž, ale len z času na čas sem hoď aj taký menej náročný, napríklad "Důkaz pro méne zdatné matematiky na podzim" :-))) Čo ty na to?
Offline
↑ Marian:
Ahoj Mariane, uz dlouho se chystam k tomu, ze se pustim do nektere z tvych vyzev, zatim jsem ale nenasel dostatek casu. Timto bych si ale dovolil te poprosit, zda bys nepopatril na nedavno nove zavedene kategorie prave pro takovyto druh zajimavych prikladu a propriste umistoval svoj priklady tam. Prispeje to k prehlednosti a to predevsim pro takove, kteri tady na foru hledaji podobe zajimave ulohy.
Offline
↑ lukaszh:
Uvědomil jsem si až teď, že rozškatulkovat účastníky fóra na ty, kteří pouze řeší některé úlohy a jiní se vrtají v každé drobnosti, není správné. Měl jsem to napsat výstižněji - omluva je asi na místě. Pokusím se dávat i jednodušší úlohy. Tahle se mi zdála velmi jednoduchá, až jsem našel chybu, takže, zatím nemám uspokojivé elementární řešení. A právě proto, abych nezapomínal i na kolegy, kteří se do matematiky teprve hlouběji dostávají, tak chci - s pomocí ostatních - najít elementární řešení, aby byl takovýto důkaz přístupný i jim. Beru na vědomí tvé připomínky a vezmu si z nich ponaučení.
↑ Lishaak:
Často tápu, co se myslí pod pojmem zajímavá úloha. Je to relativní pojem a já marně hledám nějaké vodítko k tomu, abych mohl o některé úloze rozhodnout a třeba vyřknout: "Tato úloha je zajímavá!". Příště se pokusím tyto věci umístit jinam.
Offline
Souhlasím, že by se pro to měla založit sekce. Přeci jen jde o příklady, kde zadávající často zná výsledek, jen ho zajímá řešení ostatních.
Jinak se mi zdá, že tyto příklady si dávají mezi sebou Marian, Pavel a BrozekP :)
Offline
↑ Marian:
Pokus o definici zajimave ulohy:
Ulohu nazveme zajimavou, pokud jeji autor prepoklada, ze jeji resitel ji bude resit pro poteseni ze samotneho procesu reseni, spise nez pro poteseni z toho, ze nekomu ulehcil zivot tim, ze mu sdelil vysledek.
Tedy "obycejne uloha" je zadosti o pomoc, naopak "zajimava uloha" je jakousi vyzvou ostatnim lidem aby predvedli, co vsechno umi.
Offline
↑ Marian:
Zatím se mi nerovnost dokázat nepodařilo. Dostal jsem se však velice blízko. Uvedu proto svou myšlenku, možná že se na tom dá stavět.
Použil jsem matematickou indukci:
Pro k=1 určitě platí
nerovnost platí pro k=n-1. Pak
Výraz je možné odhadnout na základě nerovnosti mezi aritmetickým (A), geometrickým (G) a harmonickým (H) průměrem. Použiju A-G nerovnost:
Nyní použiju A-H nerovnost:
Pokud dám dohoromady nerovnosti, které jsem získal z A-G a z A-H, dostanu
Takže jsem dokázal, že
Offline
↑ Pavel: Do toho geometrickeho prumeru by melo jit nasobeni a ne scitani... Take jsem sel touto cestou, ale zatim nedotahl. Jeste jsem si uvedomil, ze prava strana je symetricka, zatimco leva ne, a ze leva bude maximalni pro . BÚJO tedy muzeme tohle uvazovat. Treba to pujde nejak vyuzit...
Offline
↑ Pavel:
Udělal jsi určitě pěkný kus práce, ale dá se to nějak využít, když neplatí
(To je vidět např. pro .)
↑ lukaszh:
Myslím, že důkaz zde by mohl být zvládnutelný (jde o důkaz konečnosti algoritmu).
Offline
↑ Pavel:
Postupoval jsem jinak a dostal tuto nerovnost ...
Indukcí předpokládám, že platí pro fixní n nerovnost
Definuji čísla jako
kde čísla jsou kladná čísla napřed daná. Dosazuji-li tato y_i za x_i do indukčního předpokladu, bude platit
Bohužel ani použitím tohoto triku nelze obecně ukázat, že platí
Toto zredukujeme na nerovnost
která ovšem obecně neplatí, což se snadno ukáže třeba tak, že nahradíme
Offline
↑ BrozekP:
Děkuji za napomenutí. Příspěvek nedával žádnou novou informaci protože jsi přede mnou (aniž bych to postřehl) našel protipříklad. Smažu brzo i tento.
Offline
↑ Marian:
Já myslím, že pokud by byl správně bez té chyby, na kterou jsem upozornil, pak by novou informaci dával. Já jsem pouze ukázal, že odhad, který byl důsledkem všech úprav, které Pavel provedl, nestačil, ty by jsi ukázal, že už odhad v prvním kroku je nedostatečný.
Edit: Máš pravdu, můj protipříklad se dá použít už na první krok, nevšiml jsem si toho :-)
Offline
↑ BrozekP:
Máš pravdu, jen si myslím, že to je dobře vidět. Zkusil jsem proto jiný trik (viz ↑ Marian:), ale ani toto nestačí.
Offline
↑ BrozekP:
Máš pravdu, že moje úpravy na nerovnost nestačí. Chtěl jsem naznačit myšlenky a postupy, které by se snad při řešení mohly hodit. I chybná a nedostatečná řešení jsou k něčemu dobrá :-)
Offline
Dá se snadno ukázat, že platí
.
Tak mě napadlo, jestli by nebylo možné najít podobný vztah i pro n>1, který by bylo lehčí dokázat a jehož důsledkem by byl vztah, který se snažíme dokázat. Sám jsem ale nic takového pro n>1 nenašel.
Offline
Nechme bokem pripad, ze vsechna jsou jednicky.
Plati a rovnost je prave pro . Mohu tedy nejprve priostrit na
.
To mohu upravit na
.
Nyni mam vlevo pod odmocninama harmonicke prumery cisel az , tedy pod kazdou odmocninou to nemuzu zmensit, kdyz prejdu k prumerum aritmetickym, tedy celou nerovnost mohu priostrit na
.
Ted pro prehlednost vezneme .
Zbyva ukazat
pro kladna , aspon jedno ruzne od 1, kde navic ve svetle meho predchoziho prispevku lze predpokladat, ze (tezko ted rict, jestli to budeme k necemu potrebovat). Tato nerovnost mi prijde takova "ucesanejsi", a proto mozna snazsi k dokazani. Udelal jsem si nekolik prikladu (hrubou silou na pocitaci) a zda se, ze by tohle priostreni puvodni nerovnosti platit melo.
EDIT: nerostou, tedy mam pocit, ze nejhorsi pripad (tj. nejostrejsi nerovnost) nastane pro pripad, ze vsechny jsou stejne. Je to ale jen muj "pocit": muzete mi tohle nekdo potvrdit/vyvratit? Pokud by to totiz byla pravda, pak je zbytek uz jen jednoducha indukce: Kdyz posledni nerovnost vydelim prave tim , dostanu indukcni krok , coz je pravda, nebot (staci si to secist a umocnit).
Offline
↑ musixx:
Obávám se, že to už neplatí. Pošleme do nekonečna a tedy do nuly. Měli bychom tak dostat
ale to pro dostatečně velká n (stačí n=4) neplatí.
Offline
S odstupem času jsem se díval na důkaz této nerovnosti a trochu jsem pokročil. Rád bych upozornil přinejmenším na to, že nerovnost lze ekvivalentně zaspat v jiném (podle mě pohodlnějším) tvaru.
Definujeme-li totiž
pak původní nerovnost přejde na tvar
Je samozřejmě splněno . Podařilo se mi dokázat, že bude-li platit pro libovolné tři po sobě jdoucí prvky podmínky
pak nerovnost platí.
Možná, že ten přepsaný tvar bude někomu říkat více než mě.
Offline
Bohužel, svůj souboj s limitou vzdávám. Zkoušel jsem všechno možné co mě napadlo. Jen uvedu pár výsledků, které by snad někomu mohly pomoct při řešení nebo ho alespoň ušetřit od slepých uliček.
1.
(protipříkladem je např. , )
2.
Neexistuje taková funkce , že by pro všechna platilo
.
Teď i nějaký pozitivní výsledek:
3.
Označím a
.
Dokazujeme tedy kladnost všech funkcí . Zřejmě je kladná. Jestliže budeme dokazovat indukcí, můžeme předpokládat, že je kladná a z toho dokazovat, že je kladná i . Platí
.
Pokud nemá jako funkce minimum, pak je zřejmě klesající a kladná. Pokud má minimum, pak v něm derivace musí být nulová.
Aby byla derivace nulová, musí platit
.
Stačí tedy dokázat, že je kladná (tj. platí dokazovaná nerovnost) v bodě s n-tou souřadnicí takovou, že je splněno
.
Doufám, že to někomu pomůže :-)
Edit: A už nejsem Einstein :-(
Offline
↑ BrozekP:
Obdivuji tvůj elán a nasazení. A samozřejmě také zájem řešit tuto úlohu. Pokusím se atakovat řešení zase někdy později. Někdy tak vyplynou některé nové skutečnosti. Možná to chce ještě jinou strategii (třeba nějaká méně zřejmá transformace nerovnosti). Věřím, že se o řešení pokusí i ostatní.
Offline
Rozdelme cely dukaz na tri kroky. Dokazujeme, ze pro kladna realna cisla plati nerovnost
Pro prehlednost nebudu psat sumy, ale tri tecky.
Krok 1: Ukazu, ze pozadovana nerovnost plati, jsou-li vsechna nejvyse jednicky.
Pak je totiz vlevo nanejvys a vpravo je alespon . Dokazme tedy indukci silnejsi tvrzeni, a to ze
.
Zrejme pro je . Podle indukcniho predpokladu je , staci tedy ukazat, ze , neboli . Zde jde o nerovnost mezi nezapornymi cisly, tedy umocneni je ekvivalentni uprava a staci dokazat, ze , neboli ze . Opet jde o nerovnost mezi nezapornymi cisly, tedy staci ukazat, ze , tedy ze . Ukazu dokonce vic, a to ze citatel zmenseny o 1 a vydeleny je kladny. Je totiz , coz je zrejme kladne.
Krok 2: Ukazme, ze vyraz vpravo je maximalni pro .
Kdyby totiz existovaly takove , ze , pak prinejmensim i-ty scitanec je mensi nez i-ty scitanec v pripade, ze vsechna jsou setrizena nevzestupne.
Krok 3: Dokazme nerovnost v plne obecnosti. Podle jiz drive dokazanych dvou kroku mohu predpokladat, ze .
Mohu psat
Nebot jsou nerostouci, jsou cisla pro mensi nez 1, tedy podle jiz dokazaneho v kroku 1 mohu zatim napsane zvetsit na
. Protoze jsme ale v kroku 3 mohli bez ujmy na obecnosti predpokladat, ze , a dale protoze zrejme plati , mohu vyraz dale zvetsit na
.
Mame tedy ukazat, ze
, neboli ze
.
Oznacme ted . Zrejme je nezaporne. Zbyva tedy ukazat, ze
. Jde o nerovnost mezi nezapornymi cisly, tedy je ekvivalentni nerovnosti
, tedy , coz je opet nerovnost mezi nezapornymi cisly, tedy je ekvivalentni nerovnosti
, tedy nerovnosti , ktera je pro nezaporne (coz vime) platna.
EDIT: Mam tam chybku, ale doufam, ze uz nejsme daleko od reseni. Kdyz uz jsem to vsechno napsal, tak to tu zverejnim. Treba ji odstrani nekdo driv nez se k tomu dostanu sam... Kdo ji chce identifikovat sam, at se nediva do skryteho textu.
Offline
↑ musixx:
Já tam vidím chybu v začátku, levá strana je největší pro všechny jdoucí do nuly, je tedy nejhůře n a pravá strana je nejméně . To tedy nestačí, levá strana vždy přeroste pravou.
Krok 2 mi moc není jasný, asi tam máš překlepy (levá/pravá, i-tý/j-tý). Pravá strana je stejná ať už zvolíš libovolné pořadí, takže jsi asi chtěl mluvit o levé. Ta je ale největší pro , jak už jsi psal dříve.
Jsou to ty chyby, které myslíš ty?
Offline
↑ musixx:
Výpočet tebou uvedené limity je zajímavá konstanta ...
Offline
Stránky: 1 2