Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý deň.
Je daná funkcia definovaná v bode , pričom . Predpokladajme, že je v tomto bode spojitá. Ako dokázať, že v tomto bode je spojitá aj funkcia
Potrebujem to k dôkazu pravidla, že ak sú dve funkcie spojité v danom bode, tak v tom bode je spojitý aj ich podiel, preto to nemôžem použiť. Vopred ďakujem.
Offline
Ahoj. Půjde to snadno i přímo, naznačím, jak na to.
Pro technické zjednodušení přidejme (v podstatě bez újmy na obecnosti) předpoklad .
Odtud a ze spojitosti funkce v bodě plyne, že pro body dostatečně blízké bodu bude
, takže .
Stačí takto ?
Offline
↑ Rumburak:
Ahoj. Ďakujem. Asi to chápem.
Na základe spojitosti v existuje také, že pre z okolia platí
. Potom .
Predpokladáme, že je dané pevné . Potom pre všetky , pre ktoré platí
platí aj
Škoda, že som na niečo tak skvelé neprišiel sám. Dôkaz spojitosti je v podstate rovnaký.
"dokaz, ze ak je spojita v a je spojita v , tak je spojita v ."
Tak to absolútne netuším ako. O tej zloženej funkcii neviem ja osobne povedať nič, iba to, že je zložená z g, f.
Offline
↑ BakyX:
Tu druhou část důkazu nemáš úplně správně.
Máme tedy takové, že pro každé platí , takže též
(1) .
Nyní zvolme a podívejme se na to z druhého konce. Když nalezneme takové, aby pro každé
platilo
(2) ,
bude podle (1) náš důkaz hotov. Ono musíme hledat tak, aby pro každé
- byla splněna nerovnost (1) - k čemuž stačí, aby (tuto úvahu máš ještě správně) ,
- platila navíc nerovnost (2), kterou můžeme přepsat do tvaru
(3) .
Pravá strana (3) (můžeme ji případně označit ) je kladné číslo , takže odpovívající existuje, protože funkce
je spojitá v bodě . Avšak k doměnce, že se při tom uplatní podmínka , není žádný důvod.
***************
K důkazu spojitosti funkce složené ze dvou spojitých - velmi stručný návod:
Bude-li dosti blízko k , bude i dosti blízko k (protože je spojitá) a potom také bude
dosti blízko k (protože je spojitá). Ta "epsilon-delta gymnastika" tedy bude mít dvě logické úrovně.
Všechny tyto důkazy se dají nalézt v každé vhodné učebnici (v české literatuře např. Vojtěch Jarník: Diferenciální počet I,
což je klasika).
Offline
↑ Rumburak:
Aha...No tak to som teda dobrý idiot.
Už chápem, prečo je to moje riešenie zle. Chápem to takto: Keby náhodou to minimum bolo , tak medzi týmto minimom a môžu ležať nejaké body, pre ktorú nemám zaistenú platnosť použitých odhadov. Chápem môj nedostatok správne ?
No a k tomu vášmu dôkazu. Stále niečo nechápem:
"Pravá strana (3) (můžeme ji případně označit ) je kladné číslo , takže odpovívající existuje, protože funkce
je spojitá v bodě ."
No to existuje, avšak prečo bude menšie ako ?
Offline
↑ Rumburak:
To je v podstate presne technika dokazu, ze je spojita. Teda je to vecou vkusu, ako si clovek chce utriast celu tu teoriu aby bola konzistentne podana.
Offline
Keby náhodou to minimum bolo , tak medzi týmto minimom a môžu ležať nejaké body, pre ktorú nemám zaistenú platnosť použitých odhadov.
Ano, to také. Ale zejména jde o to, že má - mnemotechnicky řečeno - vztah k ose y , zatímco ta různá hledaná
mají analogický vztah k ose x.
"Pravá strana (3) (můžeme ji případně označit ) je kladné číslo , takže odpovívající existuje, protože funkce
je spojitá v bodě ."
No to existuje, avšak prečo bude menšie ako ?
Když odhlédneme od předchozích úvah, tak ono nalezené k číslu tak, aby na odpovídajícím okolí bodu
platila sama nerovnost (3), ještě nemusí být menší nebo rovno . My bychom to ale potřebobvali kvůli nerovnosti (2),
o níž se konstrukce důkazu opírá. Abychom toto zajistili, můžeme buďto vzít za "finální delta" číslo ,
nebo již hledání čísla zpřísnit o podmínku - tím se nic nezkazí.
Offline
↑ Brano:
To je pravda. Mým záměrem bylo obejít se bez věty o spojitosti složené funkce, a to spíše z cvičných než praktických důvodů,
protože mi je jasné, že ona věta je důležitá i sama o sobě, takže ji nelze z matematiky vyškrtnout.
Offline
↑ Rumburak:
Aha, chapem.
Inak ja som to myslel tak, ze by si BakyX dokazal tu vetu ako uzitocne cvicenie, nie ze by to obisiel iba odvolanim sa na dokaz niekde v ucebnici, kedze to vyzera, ze ma hlbsi zaujem o teoriu.
Offline
↑ Brano:
Ja by som si to rád dokázal, ale skrátka...Som príliš hlúpy na to. Nejde mi to vôbec. Ide to úplne mimo mňa a budem rád, keď pochopím napísaný dôkaz.
Čo viem:
Pre ľubovoľné existuje také, že pre všetky , pre ktoré platí , platí aj .
Pre ľubovoľné existuje také, že pre všetky , pre ktoré platí , platí aj .
Prosím vás. Ukážte mi nejaký spôsob, ako z týchto vecí dostať toto:
Pre ľubovoľné existuje také, že pre všetky , pre ktoré platí , platí aj .
Fakt netuším ako na to, nemám knihu, kde by bol dôkaz a snažiť sa to dokázať sám už fakt nevládzem. Je to mimo mňa.
Offline
Podstata veci je v tom, ze sa nesmies stratit v oznaceniach - tie formalne zapisy sa snazia podat nejaku informaciu, ktoru podla mna chapes. A ta veta je intuitivne ocividna.
1. Ak je blizko , potom je blizko .
2. Ak je blizko , potom je blizko .
3. Dosadis za a za .
4. Dosledok: Ak je blizko , potom je blizko .
Skus to zapisat formalne, ak sa ti to nepodari, tak ti potom napisem riesenie.
Offline
↑ Brano:
Tak intuitívne je to jasné od začiatku, je to vidieť aj zo spôsobu vykresľovania grafu zloženej funkcie...Lenže práve tá formálna stránka mi robí problém...Môže byť takto ? Tým mojím prvým krokom si nie som úplne istý.
Nech je dané . Zo spojitosti v bode plynie, že existuje také, že pre všetky spĺňajúce platí aj . (1)
Nakoľko je spojitá v , tak existuje také, že pre všetky pre ktoré platí aj . Pre tieto z okolia platí preto aj (1).
Offline
Je to dobre. Ja by som to vsak prepisal s malou stylistickou upravou - nepisal by som "pre vsetky f(x)".
Njprv je fajn si napisat presne definicie, potom by nasledovala uvaha.
Pre lubovolne
sa da najst take, ze pre vsetky ; ak potom . Dalej k (tomu najdenemu)
existuje taka, ze pre vsetky plati; ak potom
a tym padom
.
Cize mame spojitost v .
PS: snad ta "graficka" uprava nie je matuca.
Offline
↑ Brano:
Som rád, že je to už dobre. Ďakujem. Ešte mám maličký problém zmieriť s tým dosadením , ale to si už nejako v hlave urovnám.
Ak sa môžem ešte spýtať, ako sa zvyčajne pomocou tejto definície dokazuje veta:
Ak a sú funkcie spojité v bode , tak aj je funkcia spojitá v bode ?
Offline
Pouzije sa . V tom prvom clene sa potom odhadne takto , kde je z definicie spojitosti . Potom si uz iba staci uzrejmit, ze vie byt lubovolne male, t.j. ze pre lubovolne najdes splnajuce .
Akonahle by si robil anlyzu vektorovych funkcii viac premennych, tak by sa to dalo aj inak.
Offline
↑ Brano:
Ďakujem za nový dôkaz. Vidím, že môj dôkaz "nie je ďaleko" od tohto. Ja som si definoval nové funkcie:
Z definície vidieť, že , preto veľmi ľahko dokážeme, že , , sú spojité v . Navyše, konštantná funkcia je spojitá v a tiež funkcie , , preto je spojitý v aj ich súčet, čo je . No a k dôkazu spojitosti súčtu stačí použiť ten vzťah , čo ste použili aj vy.
V tom vašom ste myslím použili aj odhad a za finálne vzali to menšie.
↑ Brano: Tak toto ani lepšie povedať nedalo. Výstižná formulácia. S týmto vysvetlím už chápem, prečo je váš spôsob zápisu dôkazu lepší.
Ak sa smiem spýtať, ste vysokoškolský profesor ?
Offline
Ahoj ↑ BakyX:,
Len mala bibliograficka rada.
The Elements of Real Analysis, R.G. Bartle (Wiley )
I ked je to uz trochu starsia kniha, nic viac pedagogicke som este nevidel.
Dokonca je citatelna in line (pozri, ako prve, stranu 148 a nasledujuce)
http://fr.scribd.com/doc/32815810/Bartl … l-Analysis
Offline