Matematické Fórum

↑ Chamonyx2: Ahoj, myslím používajú sa tam vyslovene empirické vzorce..skúsim niečo na ukážku vypátrať... no na prvý odhad skús..Odkaz

Ano,jak napsal PIETRO,platí empirické vzorce (viz jeho odkaz 2).

Problém se dá zredukovat na výpočet příkonu vrtulového míchadla. Je to záležitost chemického inženýrství.

Musíme ale znát přesný tvar míchadla a geometrii nádoby.

Příkony se měří na modelech a pak se přepočítávají na velká zařízení. Jako chemik jsem tohle měřil
mockrát.

Takže v zadání doplnit přesný nákres umístění míchadla,dále je nutno znát teplotu,hustotu a viskozitu
míchané kapaliny atd.  (velmi pěkně zpracováno v odkaze č.2 od PIETRO)

Bez těchto údajů postrádá úloha smysl !!!

↑ Chamonyx2:Rado sa stalo a potešenie aj na mojej strane-ďakujem , keď by bolo potrebné i nabudúce sa vidíme tu na fóre :-)

↑ rughar:Zdravím srdečne a sa Ti posťažujem: V úvodných prednáškach na škole ma oslnili aj tieto čísla:
http://en.wikipedia.org/wiki/Dimensionless_quantity ...
Pekne krásne definované, ucelené,  uhladené radosť používať. No keď som ich uvidel v niektorých vzorcoch umocnené napr. na exponent =3.8 a pod. tak sa mi ich  logická podstata stratila ... prestal som veriť v jednoduchosť.. :-(
Ale ospravedlňujem sa za odbočenie. Pekný deň!

↑ mikrochip:

Vaše Reynoldsovo číslo

Re = ( ró * n^3 * d^5)/ mí

Reynoldsovo číslo z článku od Pietra

Re = ( ró * n * d^2)/ mí

Jestli se shodnem na významu veličin (mí je dynamická vizkoszita, d rozměr míchadla, n frkvence otáčení), pak je mi divné, že se ty vztahy poměrně dost liší.

Já znám Reynoldsovo číslo definované vztahem

Re = v * d / nu = (v * d * rhó)/ mí

Kde 'v' určuje střední hodnotu rychlosti tekutiny. Tento vztah platí pro trubici tloušťky 'd'. Beru-li v úvahu jednotky, pak se alespoň v tomto shoduje s tím v článku od Pietra. V každém případě shoda v jednotkách je jen taková mírně naivní kontrola.

Podle toho vztahu z Pietrova článku. Skutečně se dá říct, že střední hodnota rychlosti tekutiny je úměrná (n * d) a oblast "od lopatky k lopatce" je úměrná d. Je tedy určitě pravda, že až na konstantu má Pietrův článek pravdu. Zajímavé v tom článku je, že pak v onom příkonovém čísle se zbylé geometrické parametry vedle Reynoldsova čísla zohledňují. V článku tak ve směs zavádí své vlastní nekonzistntní Reynoldsovo číslo a dalším ne zcela konzistantním vztahem své "sekuntí" v Reynoldsově čísle napraví podle toho, aby to sedělo na experimenty. Proti gustu... proč ne že. Funguje to. Jen bych to nenazýval Reynoldsovým číslem, ale najkým jeho podivným násobkem.