Matematické Fórum

OndraD napsal(a):

Jestli vás to nebaví poslouchat, přestanu s tím.

Na tohle by měl odpovědět spíš původní tazatel, zda ho to zajímá.

Obecně není problém založit si nové, samostatné téma. Což bude asi nejlepší, protože už jsme se od původních otázek, které se týkaly čistě elektřiny a magnetismu, poněkud vzdálili:-)

↑↑ proton100:
Zvažte, prosím, své další působení na fóru. S tím, co předvádíte, tady obecenstvo nenajdete.

OndraD napsal(a):

Jak magnetismus přesně funguje to zodpovědět neumím, možná to lze dovodit z tohoto vztahu mezi hmotou a prostorem. Fyzika by měla být pospojovaná do souladného celku, který když uchopíte za cípeček, krok za krokem odvodíte vše ostatní.

Ono to tak v podstatě funguje. Celá moderní fyzika je vybudována na poměrně malém počtu jednoduchých postulátů, z nich vycházejí jednoduše vypadající (ale často vnitřně složité) obecné rovnice a z nich se dají vyvodit odpovědi na nepřeberné množství konkrétních otázek.

Jen je dobré si uvědomit, že fyzika je založená na experimentech. Takže primárně dává odpovědi na otázky typu "Co se stane když..." a pokud dává odpovědi i na otázky typu "Co je uvnitř", tak je to jen vedlejší produkt toho prvního typu otázek.

Takže fyzika umí odpovědět, co je uvnitř atomu, protože umí říct, co se stane, když k sobě dáme x protonů, y neutronů a z elektronů. Když se pak zeptáme, z čeho je proton, umí zas odpovědět, protože vznikne spojením nějakých kvarků. Když se ale zeptáme, z čeho je kvark U, tak už odpověď nemá, jen konstatuje, že ten kvark nemá vnitřní strukturu, protože existují experimenty, které ji vylučují. Tzn. dnešní fyzika se v mnoha ohledech dostala na hranici, za kterou už nic dalšího není. Právě jsme došli na kraj tvého kapesníku.

A podobně je to i s magnetickým polem. Akorát moderní fyzika ho už ani nebere jako zcela samostatnou věc, je to vlastně jen jeden úhel pohledu na elektromagnetickou interakci.

Když se tedy budeme ptát:
Co se stane, když nechám procházet proud dvěma rovnoběžnými vodiči, oběma stejným směrem?
Můžeme dostat odpověď, že vznikne magnetické pole, které je bude přitahovat a dostaneme i návod, jak spočítat sílu, či dokonce průběh pohybu, zpětný vliv toho pohybu na elektřinu v tom obvodu, ...
A když budeme pátrat hlouběji, zjistíme, že elektrony co se ve vodiči *pohybují, "vidí" vodiče relativisticky zkrácené, tedy protony k nim náležející zhuštěné, takže vodiče se jim jeví kladně nabité (na jednotku délky je víc protonů než elektronů) a tedy je přitahují. Najednou jsme tedy zjistili, že magnetické pole je vlastně jen relativisticky transformované elektrické pole.
A když budeme pátrat, co je to elektrické pole, už se nedostaneme dál, než že je to název pro určitý úhel pohledu na sílu mezi dvěma elektrickými náboji. Pak můžeme ještě najít jiný úhel pohledu, kde nám ty náboje budou po sobě házet fotonama, ale hlouběji už se nedostaneme. Zas jsme došli na kraj kapesníku.

*Co to obnáší, že se elektrony pohybují ve vodiči, je nakonec docela složité:
http://www.osel.cz/7132-jak-to-ty-elektrony-delaji.html
Ale v konečném důsledku se projeví ten malinký průměrný pohyb.

OndraD napsal(a):

Možná se v roce 2300 zjistí, že elektrony vůbec neexistují. (Hypoteticky), může se to stát, co by potom bylo s teoriemi r.2000?

No asi by to bylo něco podobného, jako s Newtonovými zákony:

Pár století se úspěšně používaly, než se přišlo na to, že nejsou tak úplně správné a tak místo toho máme zákony Einsteinovy, které se ale za běžných okolností chovají stejně jako ty Newtonovy. Takže v těch běžných "životních" situacích dál používáme Newtona.

Podobně je tedy možné, že za pár století někdo objeví nějaký "ještě vyšší princip", který nepotřebuje elektrony, ale na fungování běžných elektrických obvodů a součástek to nebude mít vliv.

Jen ty oficiálně uznávané domněnky jsou obvykle ověřeny s přesností na hodně desetinných míst.

Takže například teoreticky může existovat způsob, jak třeba elektrický odpor popsat jinak než Ohmovým zákonem, ale musí dávat stejné výsledky, protože máme na mnoho desetinných míst změřeno, že I=U/R

Třeba u gravitace je možná místo pro novou fyziku, protože víme o divné věci, které se pracovně říká temná energie, ale momentálně víme, že i s tou novou fyzikou bude muset GPS fungovat na pár desítek desetinných míst přesně podle Einsteina a je velmi pravděpodobné, že rychlost světla se musí extrémně přesně shodovat s rychlostí gravitačních vln*.

Podobně je možné, že se něco "vyvine" z divné věci pracovně zvané temná hmota, ale zas už je velmi pravděpodobné, že to nebude nová gravitace, ale spíš opravdu nějaká jiná hmota. A už toho víme dost na to, že je možné významnou část dříve uvažovaných hypotéz vyloučit.

*Tento fakt je dnes obvykle interpretována tak, že elektromagnetické i gravitační pole nejsou založeny na částicích s klidovou hmotností a proto se musí šířit přesně maximální rychlostí, tedy obecnou ryshlostí šíření informace v prostoru.

OndraD napsal(a):

Beru to sportovně, dle hesla není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.

Rozumím tomu správně, že ve virtuálním internetovém světě to znamená něco jako "není důležité, že to co říkám nedává smysl, důležité je, že hlavně něco žvaním" ?

OndraD napsal(a):

Mea culpa, jestli něco, co píšu nedává smysl, tak jsem to nevysvětlil dostatečně jednoduše.

Z fyzikálního pohledu nedává smysl téměř nic z toho, co píšeš.

Ty jsi totiž ještě nepochopil tu základní věc, jak fyzika (a každá jiná věda nakonec) funguje.

Fyzika se nesnaží "najít nějaké vysvětlení" (čehokoliv, třeba magnetického pole), fyzika se snaží dělat předpovědi - předpovědi, které mohou být ověřeny pomocí experimentů.

Pokud dělá správné předpovědi, jsou její teorie také správné. Není podstatné, že spoustě lidí mohou připadat nepochopitelné. Podstatné je jen to, jestli OVĚŘITELNÉ PŘEDPOVĚDI jsou správné, tj souhlasí s výsledky experimentů.

Zkus se sám zamyslet, kolik předpovědí dokážeš ze svých představ odvodit ty. Já myslím, že žádnou. Tím pádem to vůbec není fyzika...

Zmínil jsi třeba předpověď (i když mi zcela uniká, jak jsi na ni přišel) že světlo by se mělo v magnetickém poli šířit rychleji. Jednoduchý experiment ukáže, že to není pravda - že světlo se (ve vakuu) v přítomnosti magnetického pole šíří úplně stejně rychle jako bez něj. Což by mělo stačit, aby jsi celou svoji teorii hodil do koše a už se k ní nevracel.

To samé ten tvůj "éter" - máš nějaký experiment, který by bez éteru měl dopadnout jinak než s éterem? Pokud né, není to fyzika. Pokud ano, stačí jej provést (nejspíš jej už někdo dávno provedl) a hned víš, že je to špatně.

Navíc to není zas tak složitá věc (s tím etherem), existují i pěkné knížky, jež si stačí přečíst, a budeš to chápat i ty, jak to ve skutečnosti se světlem je. Stačí jen chtít...

OndraD napsal(a):

Tohle platí napříč fyzikou. 80% fyziky jsou domněnky (opodstatněné), přesto jen domněnky.

100% jsou jen doměnky. Alespoň co se týče teoretické fyziky. A to je právě správně, vše čím se věda zabývá musí být FALZIFIKOVATELNÉ, tj musí to být v principu možné vyvrátit pomocí nějakého experimentu.

Věda si nemůže být z podstaty věci jistá vůbec ničím - to je její definice.
(narozdíl třeba od náboženství, kde se zase pochybnosti nepřipouštějí a vše je jasné).

To co dává vědeckým doměnkám jejich váhu je ale počet (neúspěšných) pokusů o jejich vyvrácení.
O tom to celé je - čím více experimentů, které podporují nějakou vědeckou doměnku, tím větší má ta doměnka váhu. A stačí jeden neúspěšný experiment a doměnka (teorie) letí do koše.

Tohle by jsi měl pochopit i ty, chceš li aspoň trochu porozumět fyzice. (jenže ty zjevně nechceš)