Archiv diskusního fóra o matematice, 2006–2026

Dobrý deň. Je Zem schopná Džanibekova efektu https://www.youtube.com/watch?v=pDXMgC-D8f4 ? Existuje matematický model?
Offline
Více informací, včetně matematického popisu, se dá najít pod názvem "tennis racket theorem".
Offline
tady:
https://www.suenee.cz/dzanibekovuv-efekt/#comments
je i překlad videa
a pod ním poznámka:
Plastelinová koule s kovovou matkou, která je vidět na videu, není ve skutečnosti vhodným modelem Země. Rotace je totiž nestabilní jen tehdy, pokud těleso rotuje podél osy, která nedá tělesu ani nejvyšší ani nejnižší moment setrvačnosti. Jenže Země rotuje kolem osy, která jí dává nejvyšší moment setrvačnosti
Což odpovídá tomu, co píšou na Wiki:
The experiment can be performed with any object that has three different moments of inertia, for instance with a book, remote control or smartphone. The effect occurs whenever the axis of rotation differs slightly from the object's second principal axis; air resistance or gravity are not necessary.
Offline

To tak není, já ti to z wikiny klidně přeložím, jestli chceš...
Offline
S důvodem zemské precese zas pomůže wiki, tentokrát i česká:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Precese_zemsk%C3%A9_osy
Offline

↑ edison:Tu je ukážka, že efekt funguje len pri strednom momente zotrvačnosti.: https://www.youtube.com/watch?time_cont … zVItPwiQyI . Lenže Zem je kvapalné teleso so tuhým jadrom a to je gravitáciou Mesiaca a inými silami posúvané mimo stred Zeme Prejavuje sa to putovaním magnetických pólov. Ak sa príliš posunie, môže nastať Džanibekov efekt?
Offline

proton100 napsal(a):
Lenže Zem je kvapalné teleso so tuhým jadrom a to je gravitáciou Mesiaca a inými silami posúvané mimo stred Zeme Prejavuje sa to putovaním magnetických pólov. Ak sa príliš posunie, môže nastať Džanibekov efekt?
Citation needed...
Offline
Posouvání jádra je asi celkem oblíbené. Nám zas na základce tvrdili, že jádro slunce je posunuté gravitací Jupiteru:-)
Tehdy mi to nepřišlo divné, ale později jsem přišel na to, že je to blbost.
Offline

Čistě filozoficky, jak se vlastně pozná, jestli je jádro pevné, nebo kapalné, když je pod tlakem dalece přesahujícím mez pevnosti?
Offline
Předpokládám, že se to projevuje na šíření zemětřesných vln, rozložení magnetického pole u povrchu a asi i ještě nějak. Třeba by bez toho neseděly modely chování MHD dynama, které vysvětlují v jakých časových škálách se obrací polarita. Aktivita v Havajském souostroví a na podobných místech by taky mohla postupovat jinak (a 50 dalších věcí, které vědí odborníci z oboru).
Offline

↑ edison:
Já to spíš myslel jako z hlediska fyzikálních vlastností, než důsledků. V čem se takové chování "pevného" a "kapalného" jádra liší.
Protože třeba kapalné a plynné skupenství také těžko rozlišíme, když bude ta tekutina pod tlakem v nějaké bombě, a ještě třeba blízko kritického bodu.
Offline

edison napsal(a):
Posouvání jádra je asi celkem oblíbené. (...) později jsem přišel na to, že je to blbost.
Prečo existuje príliv na Zemi?
Offline
proton100 napsal(a):
Prečo existuje príliv na Zemi?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A9_jevy
Všimni si zejména obrázku vpravo.
Offline
proton100 napsal(a):
↑ edison:Oba prílivy sú rovnako vysoké?
úplně ne, ale rozdíl není moc velký, podrobnosti třeba zde:
https://mentzlovi.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=656662
Co takhle používat Gůgl sám?
Offline

edison napsal(a):
proton100 napsal(a):
↑ edison:Oba prílivy sú rovnako vysoké?
úplně ne, ale rozdíl není moc velký, podrobnosti třeba zde:
https://mentzlovi.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=656662
Co takhle používat Gůgl sám?
Rozdiel síl je
(1/60)^2 : (1/61)^2 = 3,4 %
Jadrom planéty pohybuje Mesiac, Slnko a ďalšie sily.
Offline

↑ proton100:
Tady nejsme na hodině náboženství. Pokud svá tvrzení nedoložíš odkazem na věrohodné zdroje, budu muset vlákno uzamčít.
Offline