Matematické Fórum
Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
#1 27. 08. 2018 21:03 — Editoval Bedlasky (27. 08. 2018 21:05)
Energie orbitalů
Zdravím.
Omlouvám se, že tu otravuji ještě s dalším dotazem.
Právě jsem se snažil pochopit diagramy molekulových orbitalů HF, CH4 a NO. A opět mi zde nedává smysl jedna věc. Podle výstavbového principu roste energie orbitalů v řadě: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p atd. Nicméně u diagramu MO HF měl AO 1s vodíku vyšší energii, než AO 2s a 2p fluoru. Proč?
Na obdobný problém jsem narazil i u methanu. Tam zase měl nejvyšší energii AO 2p uhlíku, nejnižší zase AO 2s uhlíku a mezi nimi byly AO 1s vodíku.
U oxidu dusnatého měly AO 2p i 2s o něco větší, než stejné AO u kyslíku.
Existuje nějaká souvislost mezi energiemi orbitalů různých atomů? Např. ten dusík - má vyšší energii orbitalů 2s i 2p než kyslík. Znamená to tedy, že energie orbitalů klesá se skupinou? Popř. ještě s periodou (soudě podle toho vodíku)? Pokud ano, tak je to vcelku jednoduché na pochopení, nicméně mě pak jen zaráží ten methan - podle čeho poznám, že energie orbitalu 1s vodíku je někde mezi energií orbitalů 2s a 2p uhlíku?
Offline
- (téma jako vyřešené označil(a) Bedlasky)
#2 27. 08. 2018 21:39
Re: Energie orbitalů
Možná by ti měl někdo říct, že chování elektronů kolem jader prvků se neřídí žádnými jednoduchými zákony.
Ten "výstavbový princip" je založený na energetických hladinách atomu vodíku (tj jediného protonu).
A to je taky jediný atom, kde to (asi téměř beze zbytku) funguje.
Pokud ovšem začneme jednotlivé hladiny obsazovat elektrony, nesmíme zapomenout, že se taky navzájem odpuzují.
A obávám se, že dodnes nedokáže nikdo přesně spočítat, jak to s těmi složitějšími atomy přesně je.
Takže se začne předpokladem, že vzájemné odpuzování elektronů lze zanedbat, že elektrony kolem jádra vypadají stejně, jako energetické hladiny vodíku .... a pak se k tomu přidává spousta dodatečných pravidel a výjimek, aby to co nejlépe odpovídalo realitě. Protože skutečnou stavbu složitějších atomů spočítat nedokážeme. Nebo už ano ? Nevím, v jakém stavu je to dnes.... nicméně analytický výpočet lze provést jen pro ten jediný elektron kolem jádra.
Offline
#3 28. 08. 2018 15:57 — Editoval Jozka2 (28. 08. 2018 15:59)
Re: Energie orbitalů
↑ Bedlasky:
Co když ve tvých příkladech hraje rozhodující roli elektronegativita, respektive afinita k elektronům? Jestliže elektron vodíku ochotně přejde k fluoru, musí mít u fluoru menší energii, že?
Offline
#4 28. 08. 2018 16:44
Re: Energie orbitalů
↑ MichalAld:
To odpuzování elektronů mě vůbec nenapadlo vzít v úvahu. Ani jsem netušil, že ten výstavbový princip je založený na obsazování energetických hladin u vodíku. Skutečnost je někdy složitější, než se člověku na první pohled zdá :).
↑ Jozka2:
Ano, to zní logicky.
Díky Vám oběma za Vaše příspěvky :).
Offline
#5 30. 08. 2018 17:38
Re: Energie orbitalů
Pozor na to, že v molekulách to už nejsou ty samé orbitaly, jako v atomech: orbitaly se rozštěpí na vazebný a antuvazebný, antivazebný sigma-orbital pak může mít větší energii, než vazebný pí-orbital.
Doučím M, Ch v okolí Pardubic
Press any key to continue. Alt + F4?
Offline