Matematické Fórum

Archiv diskusního fóra o matematice, 2006–2026

Toto je archiv Matematického Fóra. Fórum je dostupné jen ke čtení. Můžete se ale zaregistrovat na náš Discord server.

#1 22. 09. 2018 15:24 — Editoval mshark (22. 09. 2018 15:26)

mshark
Zelenáč
Příspěvky: 3
Reputace:   0 
 

Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

Zdravim,

mam takuto otazky:

Nech T je mnozina vyrokov {A1, A2, A3}. Podla vety o kompaknosti vyrokovej logiky - ak je kazda konecna podmozina X $\subseteq$ T splnitelna potom je aj T splnitelna.


Podmoziny su $\emptyset$, {A1}, {A2}, {A3}, {A1, A2}, {A1, A3}, {A2, A3}, {A1, A2, A3}.

Je $\emptyset$ splnitelna? Ak ano preco?

Nech mam:

$A1 = (\neg p1 \wedge \neg p2 \wedge  \neg p3) \vee (\neg p1 \wedge p2 \wedge  \neg p3)$
$A2 = (\neg p1 \wedge \neg p2 \wedge  \neg p3) \vee (\neg p1 \wedge \neg p2 \wedge  p3)$
$A3 = (\neg p1 \wedge \neg p2 \wedge  p3) \vee (\neg p1 \wedge p2 \wedge  \neg p3)$

Podmoziny su {A1}, {A2}, {A3}, {A1, A2}, {A1, A3}, {A2, A3} splnitelne. Preco potom {A1, A2, A3} nie je splnitelna?

Dakujem

Offline

  • (téma jako vyřešené označil(a) mshark)

#2 22. 09. 2018 15:47

krakonoš
Příspěvky: 1168
Reputace:   34 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

O tomto oboru toho moc nevim,ale nemohl by byt problem v tom,ze cela mnozina je vlastne podmnozinou mnoziny take?


tg(x) je funkcí života.Jednou jsi nahoře🗽, podruhé zas dole 🗿.

Offline

 

#3 22. 09. 2018 15:50

mshark
Zelenáč
Příspěvky: 3
Reputace:   0 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

Ak je kazda podmnozina T a teda aj samotna mnozina T splnitelna, potom je trivialne splnene ze T je splnitelne.

Offline

 

#4 22. 09. 2018 15:56

laszky
Příspěvky: 2407
Škola: MFF UK, FJFI CVUT
Reputace:   202 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

↑ mshark:

Ahoj, ja bych rekl, ze cast odpovedi se skryva v nasledujicim obrazku ;-)

Offline

 

#5 22. 09. 2018 16:11

mshark
Zelenáč
Příspěvky: 3
Reputace:   0 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

↑ laszky:

Je teda veta "Ak je kazda konecna podmozina X $\subseteq$ T splnitelna potom je aj T splnitelna" je pre konecnu mnozinu T splnena trivialne?

Offline

 

#6 28. 09. 2018 22:47

Wotton
Logik
Místo: Plzeň
Příspěvky: 826
Reputace:   25 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

↑ mshark:
Ano;-)


Dva jsou tisíckrát jeden.

Offline

 

#7 01. 10. 2018 10:36

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

Zdravím vespolek. Mám k tomuto tématu otázku teoretického charakteru.

Nejzákladnějším stavebním kamenem matematiky je výroková logika a teprve na ní stojí teorie množin.
Jestliže ale s množinami pracujeme už na úrovni výrokové logiky, nepohybujeme se  tak trochu "v kruhu"?

Offline

 

#8 03. 10. 2018 20:42

check_drummer
Příspěvky: 5578
Reputace:   106 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

↑ Rumburak:
Ahoj, otázka je, co vše z teorie množin je potřeba pro logiku. Teď ale nemám na mysli teorii modelů.
Možná by to celé šlo provést tak, že sestrojím "kus" logiky, pomocí ní "kus" teorie množin a pomocí toho kusu pak celou logiku, případně tu iteraci provedu vícekrát. Nebo možná se v logice o množinách mluví jen neformálně, tj. intuitivně (na "metaúrovni"), což by ovšem mohlo ubrat na korektnosti celého postupu.
Také by mě zajímalo, jak to s tím vztahem logiky a teorie množin doopravdy je.


"Máte úhel beta." "No to nemám."

Offline

 

#9 23. 10. 2018 15:32

Rumburak
Místo: Praha
Příspěvky: 8691
Reputace:   502 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

↑ check_drummer:

Zdravím a děkuji za reakci. Zdá se, že máme na věc podobný náhled.

Offline

 

#10 01. 09. 2021 16:18

Wotton
Logik
Místo: Plzeň
Příspěvky: 826
Reputace:   25 
 

Re: Kompaktnost ve výrokové logice - priklad

↑ Rumburak:
Ahoj,

donutil's mě se nad tím zamyslet a došel jsem k závěru, že množiny se v logice nepoužívají.

Když vezmu Výrokovou (a Predikátovou logiku) jako ten úplný základ, tak to je čistá sintaxe tudíž jen manipulace se znaky bez nějakého významu.
K něčemu co se podobá množiná, se dostáváme až v okamžiku kdy dodáme sémantiku, tedy pojem pravdivosti a začnene tvořit teorie (a jejich modely). Ale ani zde nelze mluvit o množinách -ve smyslu teorie množin. Jde spíše o pojem jak nás jej učili na základní škole - jakýsi soubor prvků. Z teorie množin by tomu asi nejlépe odpovídal pojem třída.

Možná mne vyvedeš z omylu nějakým příkladem, ale mě opravdu nenapadá žádné použítí teorie množin přímo v logice (a ne již pro nějakou zkoumanou teorii - byť jednoduchou).


Dva jsou tisíckrát jeden.

Offline

 

Archiv Matematického Fóra · stav k 30. 8. 2026 · 633 258 příspěvků v 108 818 tématech