Matematické Fórum

Než se pustíš do Feynmanových přednášek, chce to zpravidla vystudovat ještě nějakou univerzitu. A i tak to není úplně lehké čtení...

Noonian napsal(a):

...autoři nezamlžují matematikou, že to neumí vysvětlit...

Řeči tohoto typu bych si asi nechal. Z mých zkušeností je většinou píší lidé, kteří se tímto postojem rádoby nad věcí snaží zamlžit, že neumějí počítat.

Technická fysika od Nachtikala je ale dobré doporučení.

Noonian napsal(a):

Myslím si, že počítat umím dobře

To si obecně myslí každý ... ono je třeba (má li to být objektivní) aby si to myslel někdo jiný, než jenom ty...

K tématu. Jestli jsi spíš milovník amerických knih, tak se dá koupit překlad Holliday, Resnick, Walker - Fyzika. Já teda osobně si o ní myslím, že není dobrá, a je to takové studium fyziky bez velkých souvislostí, ale je to jen můj subjektivní názor...

Vypadá dobře a mají na uloz.to

Podle mě je ta motivace zásadní v tom, jak se to učit. Jinak k tomu přistupuje člověk, který to dělá aby tomu rozumnel a jiný přístup je, když to je nějaký nutný postupný krok a pak už to zase nebude potřebovat.

Holliday: Běžně se podle ní učí na VŠ, ale podle mě je to spíš rozšíření střední školy a je to takový pohled na fyziku očima teoretiků ne praktiků

↑ MichalAld:
A proto jsem se taky ptal, jaký je cíl té snahy. Např. pokud je dotyčnému 65+ let tak si dovedu představit, že si z toho chce udělat koníček na zbytek života... ale pokud je dotyčnému 25+ tak může být jiná situce...

thriller napsal(a):

Doporučoval bych začít něčím jednosušším a populárněji laděným. Namísto Feynmanových učebnic fyziky bych doporučil začít něčím jednosušším a populárněji laděným. Šáhni po jeho knize "O povaze fyzikálních zákonů" nebo "Neobyčejná teorie světla a látky: kvantová elektrodynamika". Tam nejsou vzorce a vše je jednoduše vysvětleno a přitom je to pořádná fyzika. To tě namotivuje k dalšímu studiu, řekl bych.

Tak všetky populárne knihy o fyzike mám prečítane. Preto som sa teraz pre zmenu chcel zamerať na niečo "vedeckejšie", ale predsa od základov, pretože moje znalosti z fyziky sú výrazne limitované.

Se studiem "od základů" klidně může začít i bez dif. počtu a dostudovat si ho až dojde k věcem, kde je to opravdu potřeba. Já začal jako malej tím, že mi maminka koupila nějakej zelenej přehled fyziky pro ZŠ a já si prohlížel obrázky, protože číst jsem ještě neuměl:-)

Ale samozřejmě není špatné od začátku vědět co je limita, integrál a derivace, případně nabla. Ale to si dnes stačí přečíst na wiki.

proton100 napsal(a):

Rovnako sa dajú matematicky popísať dva rôzne fyzikálne javy.

Ano, je to velmi praktické a usnadňuje to pochopení souvislostí.

Spoustě lidí třeba připadají nepochopitelné cívky, přestože jinak elektroniku umí. Když se jim řekne, že cívka je kondenzátor, kterému jsme ve všech vzorcích prohodili U a I, brzy pochopí, že je to vlastně jednoduché:-)

No třeba já se musím na kroužku elektroniky bez dif. počtu obejít:-) Vrcholem je tak obecná mocnina/logaritmus.

Na druhou stranu, kdybychom ty součástky začali pitvat, jak to dopodrobna funguje, skončili bychom u obecného elektromagnetismu, relativity, kvantovky. Tam se sice taky dá něco jen tak plkat, ale bez VŠ matematiky jsou to víc plky než že by to vedlo k hlubšímu pochopení.

Noonian napsal(a):

Spousta jevů a zákonů " klasické fyzíky" se dá vysvětlit poměrně jednoduše, aniž by k tomu člověk potřeboval složitý matematický aparát, ale musí se to umět a chtít takto vysvětlit. A nebo to můžu vysvětlovat jen jako matematiku a psát jednu parciální diferenciální a nebo integrální rovnici za druhou a očekávat, že ti jimž to vysvětluji mají minimálně tři profesury z matematiky a všechno je jim jasné atd. Prostě napíšu mnoho stran matematiky a nic nevysvětlím, protože přece je to jasné... zamlžuji podstatu matematikou...

O práci, kterou už před námi někdo udělal, můžeme povídat (žvanit) bez omezení i bez matematiky.

Pokud chceme ale nějakou předpověď vytvořit sami, tak to bez příšlušné matematiky půjde jen těžko.
Pokud na to máš jiný názor, můžeš mi to názorně předvést. Třeba jak z Newtonových zákonů (formulovaných bez použití matematiky) odvodit (opět bez použití matematiky) jaké jsou pohyby těles v gravitačním poli.

Případně co přesně udělá kyvadlo, když ho vhodně rozkýveme, co se bude dít v kovové dutině, když do ní vložíme smyčku protékanou střídavým proudem nebo proč vodíkový atom vypadá zrovna tak, jak vypadá (nebo nakonec cokoliv jiného) - vše bez použití matematiky a znalosti toho, co už (s pomoací matematiky) určil někdo jiny.¨