Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
No, to je zajímavá otázka .... začátek Newtonova života spadá do období 30-leté války, což bude podle mě zrovna období, kdy církev začala přicházet o svůj monopol na pravdu. Ale asi dost postupně, protože Koperníkovy spisy byly (dle wiki) na indexu zakázaných knih až do roku 1835.
Otázka je taky, co se myslí tím "mainstreamem", jestli to má zahrnovat jen univerzity, nebo i mainstream "lidu selského".
Co se týká církví, tak vlatně netuším, zdali uznávají kulatost země i dneska...hi.
Offline
Církve (alespoň v našich končinách) s tím nemají problém (nevím jak třeba jehovisti:-) )
Ono to vlastně vždycky bylo jen záležitostí sociálního "patentu na pravdu", ale není tam rozpor s primárními náboženskými texty jako Bible, proto nebyl problém tyhle pozice opustit.
Kdysi jsem četl nějaké delší pojednání o tom, proč se jen Evropská větev dostala až na úroveň technické civilizace. A jedna z nutných podmínek byla dle autora i přítomnost monoteistického náboženství: Stará polyteistická náboženství měla poměrně jasně definováno, který bůh co řídí, což pro nějakou vědu moc místa nedávalo. Je to v podstatě minové pole, kde každý trochu hlubší poznatek o fungování světa je v rozporu se základními náboženskými texty.
Offline
V době Newtona byla kulatost Země zcela jistě součástí mainstreamu, stejně jako stovky let předtím. To je totiž něco tak zřejmého, že dokonce ani v církvi nejspíš nebyli takoví bezmozci, aby se o tom chtěli přít. Už v době Kolumba to bylo všem jasné - co jasné nebylo byla její velikost, ale že by Kolumbovi někdo říkal, že na kraji Země někam spadne, to je prakticky určitě nesmysl.
Offline
↑ LukasM:
To je určitě pravda.
Podle wiki je představa kulaté země dokonce o dost starší
https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_geodesy
Otázka spíš je, zdali můžeme dnešní pojem "mainstream" aplikovat i na dávnější časy.
Offline
Co se týče dokazování kulatosti Země, já jsem zatím vyměkl a místo pozorování svého okolí jsem použil znatelně levnější a rychlejší variantu, než repliku jakéhokoliv historického experimentu. Prostě jsem přeletěl oceán.
Téma mě ale i tak silně inspiruje k zajímavú úloze.
Sestrojte setrvačník, který bude schopen:
1) Spočítat periodu rotace Země.
2) Spočítat směr osy rotace Země.
3) Spočítat vzdálenost osy rotace Země od místa měření.
První úkol dokaží splnit poměrně velká a jednoduchá kyvadla. U druhého úkolu je to o řád složitější, záleží samozřejmě na požadované přesnosti úhlu osy. Třetí úkol je o další řád složitější, protože se obávám, že není možné měřit nějakou po dlouhé době naakumulovanou veličinu.
Offline
↑ DASAcom:
Odpověď na první otázku: Dokázal jsem, že je Země kulatá.
Odpověď na druhou otázku: Ano.
Poznámka ke třetí větě: Vázanost pohybu apriori neovlivňuje schopnost být subjektem libovolného důkazu.
Odpověď na třetí otázku: Ano.
Mám trochu problém s vašimi otázkami, tak jsem si dal pro jistotu záležet na to, abych odpověděl zcela jasně a zřetelně na to, na co se ptáte. Nechtěl byste prosím více rozvést, co vás doopravdy zajímá? Takhle mohu jen hádat, co vlastně chcete vědět. Nezdá se mi moc pravděpodobné, že si jen děláte statistiku o tom, kolik lidí zná princp setrvačníku.
Offline
↑ DASAcom:
Odpověď na první otázku je ne. Kdybych neznal důkazy pro kulatou Zemi, pak bych nedokázal vyvrátit důkazy pro plochou Zemi. Jelikož ale znám důkazy pro kulatou Zemi, dokáži vyvrátit důkazy pro plochou Zemi. Přestože však znám důkazy pro kulatou Zemi a umím vyvrátit důkazy pro plochou Zemi, tak moderátor fóra si explicitně nepřeje, abychom se věnovali dokazování ploché Země a tudíž nepřevedu vyvrácení důkazů o ploché Zemi.
Odpověď na druhou otázku: Pokud jde o to, jak se "zdá být" veliké, tak mě osobně se zdá být dokonce větší. Nedokážu moc odpovědět tomu, kdo to vidí obráceně. Pokud jde o to, jak je veliké doopravdy, tak po přeměření se bude jevit stejně velké po celý den.
Offline
Podle mě žádný experiment nemůže dokázat platnost nějaké obecné představy. Takže ani toho, že země je koule.
Nikdy nemůžeme s jistotou vědět, že nás příroda nějak "nevypekla".
Určitě není možné pomocí experimentu prováděným jen na části země dokázat, že je kulatá i ta zbývající část.
Navíc - co to vlastně přesně znamená, že je zem kulatá? Zahrnuje to i to, že je to koule v Euklidovském prostoru? Protože pokud ano - no OTR tvrdí, že prostor uvnitř a v okolí země euklidovský není.
A pokud né - co to je vlastně koule, v pokřiveném prostoru ?
Na druhou stranu - určitě můžeme představu kulaté země prohlásit za fyzikální teorii a pokusit se ji pomocí rozličných experimentů potvrdit či vyvrátit. A určitě se shodneme na tom, že tuhle představu dosud nikdo žádným experimentem nevyvrátil (když nepočítám drobná upřesnění tvaru oproti dokonalé kouli).
Takže tomu dnes věříme - ale nic nikomu nebrání, aby sestrojil experiment, který kulatost země vyvrací.
To je tedy směr, kterým se můžeš i ty, ↑ DASAcom: ubírat. Nejprve vyvrať kouli, a pak se teprve můžeme bavit o placce...
(i když kdo dnes, v 21. století v naší, celkem civilizované části světa věří, že země je placka, tak je nejspíš zralý na nějaký ústav...)
Offline
Naše fyzika je hold vybudovaná na myšlenkách těch, kteří nějakou "obecnou pravdu" příliš neřešili. Vetšinou v ní ani nevěřili. Jejich teorie se dají připodobnit k nástrojům a tak jej předali světu. "Tu máte nástroj, používejte ho". Je nesmysl tvrdit, že Einstein měl pravdu a Newton ji neměl. Každý prostě vymyslel jiný nástroj. Newton je natolik jednoduchý na pochopení, že se dokonce jeho teorie vybrali jako to, co se začínají děti učit už od základní školy. Einstein je už pokročilý i na vysokou školu, na střední škole o tom člověk zaslechne víceméně proto, aby věděl, že to existuje. V tomhle je zcela viditelná výhoda Newtona nad Einsteinem. Výhoda Einsteinovy mechaniky je pak v tom, že je přesnější, pokud opravdu stojíte o vysokou přesnost. Stejně tak, pokud má truhlář dobré kladívko, se kterým vyrábí dobré stoly, tak můžete říct akorát, že má dobré kladívko. Těžko asi řeknete, že jeho kladívko "má pravdu".
Kulatost nebo rovinnost Země už nepatří do fyzikálních otázek. Jediná možnost, jak se o tom dá bavit je na úrovni filozofie, fyzika tuhle otázku dávno vyřešila. Vyvrátit kulatost jde momentálně jedním jediným způsobem a to vyvrátit fyziku začínající víceméně již od samotného Newtona. Kdo věří v Newtonovi teorie, už zkrátka nemůže o kulatost pochybovat.
Dnes ve 21. století skutečně existuje skupina lidí, kteří jistým způsobem na placatou Zemi věří. Dokonce si uspořádali svou vlastní konferenci
http://fe2018.com/
Trochu mi to připomíná před asi patnácti lety iniciativu World Jump Day. (WJD) Tvrdili, že skákáním po Zemi ji dodáme takový impuls, že ji mírně vychýlíme z oběžné dráhy kolem Slunce a zabráníme tak globálnímu oteplování.
Placatost Země je jen do extrému dotažené dělání z lidí hlupáky. Konspirační teorie začínaly na prkotinách jako WJD, kde si ještě netroufli tvrdit, že by Země mohla být placka a vzhledem k tomu, že to po celém světě nalezlo miliony fanoušků, co byli ochotni skákat, natočili se u toho, video zveřejnili, díky čemuž pak od WJD mohli vyhrát tričko, tak to skoro vypadá, jako by se podobní lidé předháněli v tom, kdo se pokusí obhájit větší absurditu. WJD začalo někdy přibližně když se internet více méně pár let masově rozšiřoval. Postupně pak přibyly tvrdší zrna. Před WJD to byly ještě konspirace o Teslovi, po WJD se pak myslím relativně krátce objevila teze, ze Američané nebyli na Měsíci. A teď je to pár let, kdy se objevila teorie o placatosti Země. Někde mezi tím přistáním na Měsíci a WJD ještě bylo, že díky experimentům v CERNu vybuchne celý vesmír. Už moc nevím, které z těch teorií jsou dneska ještě in a které už trochu vyšuměli. Nicméně jedná se jen o obyčejné "sbíraní like" nebo "sbírani subscribe" jak by se v dnešní moderní terminologii internetu dalo říci :).
Já bych o těch lidech neřekl, že jsou vyloženě zralí pro ústavy. Jedná se prostě jen o pomatení mysli v něčem, co však k praktickému životu není potřeba. Pravda je, že dokázat, že Země je koule také není jedna dvě a lidem to také nějakou dobu trvalo, než na to přišli. Já si troufám říct, že pokud někdo zcela přesně ví, co říká a jaké důsledky má druhý Newtonův zákon, tak placce nikdy věřit nebude.
Můžete si zkusit schválně cvičení, kdo z vás zná jak dobře první Newtonův zákon :). Klidně googlete. Jde mi o to, abyste byli schopni opravdu říci i za jakých předpokladů ten zákon platí. Zkrátka se vší logikou, která k tomu patří. Já si myslím, že lidi, co zavítají na tohle fórum, to v drtivé většině dají i bez další pomoci internetu. Ale těch lidí zkrátka není úplně tak moc.
Offline
rughar napsal(a):
Můžete si zkusit schválně cvičení, kdo z vás zná jak dobře první Newtonův zákon :). Klidně googlete. Jde mi o to, abyste byli schopni opravdu říci i za jakých předpokladů ten zákon platí. Zkrátka se vší logikou, která k tomu patří. Já si myslím, že lidi, co zavítají na tohle fórum, to v drtivé většině dají i bez další pomoci internetu. Ale těch lidí zkrátka není úplně tak moc.
Asi bych měl složit funkci, já ani nevím, který byl ten první...
Offline
Podle wki je 1. Newtonův zákon ten o setrvačnosti. Tedy - rychlost tělesa zůstává konstantní, pokud na něj nepůsobí žádná síla.
A za jakých předpokladů to platí? Co mě napadá...
-to těleso musí být dostatečně velké (abychom k jeho popisu nepotřebovali kvantovou mechaniku)
-těleso musí být dostatečně malé (abychom nemuseli brát v potaz gravitační efekty - i když je možné, že na to nemají vliv)
-k popisu polohy či rychlosti si musíme zvolit vhodnou souřadnou soustavu
S tím posledním bodem je ovšem trochu problém - sama Newtonovská fyzika nám neumožňuje zároveň poznat, že na těleso nepůsobí žádná síla a že jsme si zvolili tu "vhodnou" souřadnou soustavu. Takže jednu z těch dvou věcí musíme nějakým způsobem postulovat, a pak můžeme zkoumat tu druhou.
Můžeme třeba prohlásit, že soustava spojená se zemí je "dostatečně vhodná" - a pak testovat, zdali nám newtonovské předpovědi vycházejí. Zjistíme pochopitelně, že né (Foucaultovo kyvadlo, např) - takže musíme zkusit něco jiného. Třeba soustavu spojenou s nějakými hvězdami Mléčné dráhy...
Když máme definovanou "dobrou soustavu", můžeme pak poznat, že na těleso nepůsobí žádné síly - z toho zákona setrvačnosti.
Obecná relativita do toho vnesla trochu více jasno - tvrdí, že žádná taková vhodná soustava v plné obecnosti neexistuje (alespoň né v našem vesmíru, kde se nachází nějaká hmota), a můžeme zavést jen takovou soustavu omezené velikosti (lokální). A o její "vhodnosti" se můžeme přesvědčit i bez Newtonových zákonů, jen na základě geometrie. Jde to sice jen teoreticky, ale v principu to jde. Vhodná (říká se jí samozřejmě též inerciální) soustava je taková, kde je prostor i časoprostor plochý, bez zakřivení.
Offline
↑ MichalAld:
Trochu jste to prekombinoval :). Ja jsem nemel uplne na mysli, za jakych podminek ten zakon plati v prirode, ale za jakych plati jen v Newtonove teorii. Pokud chce clovek srovnani s realitou, tak uz trochu predbiha. Nejdriv je treba znat teoreticky, co ten zakon tvrdi, to byla pointa me otazky.
"Tento Newtonův zákon platí pouze v inerciálních soustavách"
Tohle je ta spravna veta, ktera se objevuje i na te Wiki.
A k tomu overovani s realitou. Prvni Newtonuv zakon neni jeden vyjmuty fenomen, ktery by se mel testovat extra. Jakmile jej mame teoreticky obsazen v Newtonove mechanice, muzeme se chopit k testovani teorie jako celku. Experimentem tedy muzeme overit tento zakon ne nutne tak, ze budeme merit presne to, co je znenim zakona. Bohate nam staci, kdybychom vyvratili libovolny z jeho dusledku, pokud bychom chteli ukazat, ze Newtonovy zakony nesedi s prirodou.
Nezminil jsem prvni Newtonuv zakon smozrejme jen tak nahodou :). Je velmi zasadni pro pochopeni kyvadel, o kterych jsme se tu jiz bavili. Inercialni soustava okolo nas znamena nase okoli odfiltrovane od pripadne rotace. V teto rovine se musi kyvadlo kyvat beze zmeny. Jelikoz lze zmerit, ze se tato rovina staci, musi byt tato stacejici se rovina soucasti inercialniho systemu. My se tedy vuci inercialnimu systemu otacime.
Posledni vec jsou technicke dodatky experimentu. Musi byt proveden samozrejme dostatecne presne. Z techto duvodu se pro rychlost Zemske rotace musi pouzit dostatecne velka kyvadla s dostatecne velkym zavazim. Aby se minimalizoval ucinek sil, ktere by mohly pusobit at uz tlakem atmosfery, nebo spatnou strukturou lana v zavesu. Vliv atmosfery lze odstranit celkem snadno tim, ze byste ten experiment provedl zkratka ve vakuove komore. Zanacne by to pomohlo i prodlouzit dobu, po kterou dokazete uchovat kyvadlo v cinnosti.
Rozporovat fakt, ze by pohyb Fucoultova kyvadla neimplikoval rotaci Zeme nutne znamena rozporovani Newtonovych zakonu. Staci vsak, ze ukazeme nesplneni predpokladu. Museli bych tedy najit jinou silu, ktera zpusobuje roztaceni kyvadla. Pokud vsak verime Newtonovym zakonum, pak to nemuze byt gravitace. Podle Newtona je gravitace statickou silou, ktera je zcela nezavisla na rychlosti telesa, zavisi pouze na jeho poloze.
Offline
↑ DASAcom:
Na tom videu zrovna neni kvalitni zaznam. Verne lze zde okraj Slunce rozeznat pouze mezi 0:24 a 0:30. Je potreba pouzit neco trochu kvalitnejsiho.
https://vimeo.com/44464900
Zde je videt zaznam zapadu o neco lepe.
Offline
rughar napsal(a):
↑ MichalAld:
Rozporovat fakt, ze by pohyb Fucoultova kyvadla neimplikoval rotaci Zeme nutne znamena rozporovani Newtonovych zakonu.
Tohle je jen pro pobavení...
Offline
Naše fyzika je hold vybudovaná na myšlenkách těch, kteří nějakou "obecnou pravdu" příliš neřešili. Vetšinou v ní ani nevěřili. Jejich teorie se dají připodobnit k nástrojům a tak jej předali světu. "Tu máte nástroj, používejte ho". Je nesmysl tvrdit, že Einstein měl pravdu a Newton ji neměl. Každý prostě vymyslel jiný nástroj. Newton je natolik jednoduchý na pochopení, že se dokonce jeho teorie vybrali jako to, co se začínají děti učit už od základní školy. Einstein je už pokročilý i na vysokou školu, na střední škole o tom člověk zaslechne víceméně proto, aby věděl, že to existuje. V tomhle je zcela viditelná výhoda Newtona nad Einsteinem. Výhoda Einsteinovy mechaniky je pak v tom, že je přesnější, pokud opravdu stojíte o vysokou přesnost. Stejně tak, pokud má truhlář dobré kladívko, se kterým vyrábí dobré stoly, tak můžete říct akorát, že má dobré kladívko. Těžko asi řeknete, že jeho kladívko "má pravdu".
Rozdíl mezi nástroji a fyzikálními teoriemi je v tom, že fyzikální teorie tvrdí, že za splnění daných předpokladů můžeme použít danou teorii ke získání experimentálních přepovědí. Takže pro nástroj není definované, co znamená, že "nemá pravdu", ale pro fyzikální teorii to definované je (předpověď nesouhlasí s experimentem).
Offline
Dobrý den,
nevím si rady. Hádám se s lidmi, ale nedokážu jim argumentovat. Říkal jsem si že sestavím jednoduchý vzoreček v excelu, ale nejde mi to, při hledání na googlu jsem narazil na toto forum, že řešité něco podobného, ale nikde jsem to nenašel.
Klasicky mi jde o odklon exponenciály od roviny. (odkaz na obrázek nefunguje nevím proč)
Jde mi o to, že to nechci nějak záhadně počítat nějakým složitým výpočtem, chtěl jsem to dostat do excelu s tím, že si aproksimuju délku a podle délky se mi tu automaticky samo zaoblí, ale nedaří se mi to nastavit. Buď je to exponenciála s ostrým úhlem a nebo přímá úměra.
Jde mi o to nastavit řádek takto:
1km .... poloměr 8cm ..... 8cm
2km .... poloměr 8cm .....16cm
3km .... poloměr 8cm .....24cm
jenže v případě kulatého objektu to tak není, a vlastně s každou mocninou vzdálenosti se kruh vzdaluje víc a víc.
Mělo by to být nějak takto:
1km .... poloměr 8cm ..... 8cm
2km .... poloměr 8cm .....24cm
3km .... poloměr 8cm .....51cm
A já nevím jak to za sebou poskládat aby to dávalo smysl.
Prostě jeden blbec tvrdí, že na 10km je odklon už 90m, což je blbost, a já mu to nemám jak rozporovat.
Já jsem se dostal na 11m. Což bych tak nějak věřil by mohlo být.
Problém je když aproximuju tento vzoreček dál tak při 20km už to je 875m, což už je zase blbost.
Odkaz na obrázek:
Nicméně, nakonec jsem metodou pokus omyl sestrojil vzorec, kdy kdruhé mocnine přičítám 0,97, jakože: "kilometr ^ (2,97) /100" a začla mě vycházet krásně kulatá exponenciála, ale problém je ten, že ve 20km zakřivení se sková objekt o výšce 73m.
Odkaz na obrázek:
Což mě příjde dosti nevědecké, mohl bych Vás poprosit, nevíte jak by správně měl vypadat vzoreček na výpočet toho odklonu ?
Mockrát Děkuji
Offline
MichalAld napsal(a):
↑↑ DASAcom:
Čistě akademicky - žádný experiment nemůže dokázat kulatost země (nemůže dokázat obecnou platnost nějakého modelu). Je možné jen vyvrátit platnost nějakého modelu (dokázat, že neplatí). Představa koule, či elipsoidu, či nějakého podobného tvaru vyhovuje všemu, co dokážeme vymyslet.
To ale platí o tvrzení s obecným kvantifikátorem. Toto tvrzení má existenční kvantifikátor. Pokud teda netrváme na tom, že Země je zcela přesná koule (což ale díky pohořím neplatí).
Co třeba důkaz, že vezmeme auto/loď (kdo nemá peníze na cestu, ať jde pěšky a cestou žebrá o jídlo :-)) a objedeme Zem dokola - tj. pojedeme stále "rovně" až se dostaneme "zpět" na stejné místo? Je ale potřeba říct co to znamená "rovně". A taky bychom tím nedokázali, že Země není koule - mohla by být třeba válec....
Nebo bychom mohli rozmístit na Zemi v dostatečných vzdálenostech body, která na sebe navzájem "vidí" - a z topologie toho grafu těch navzájem viditelných bodů by už bylo možné odvodit, že Zem je elipsoid. Samozřejmě by se tak musel pokrýt celý povrch Země....
A co zkusit jednodušší otázku - jak dokážeme, že pomeranč má (přibližně) tvar koule? :-)
Edit: jo aha, ono to téma je staré a jen přibyl nový příspěvek. :-)
Offline
↑ Ing. Jaroslav Crha gIT:
Ona ta situace v reálu vypadá trochu jinak, páč pozorovatel je vždy kousek nad povrchem (jinak by bylo přes i mrňavé vlny prd vidět). A ta výška nad povrchem je dost rozhodující faktor. Celé to vypadá takto:
Odkaz
Např. pro
Při
P. S. Povrch Země neodpovídá exponenciále, nýbrž víceméně kružnici.
Ještě bych k tomu pro zajímavost poznamenal, že jistý popularizátor placatosti Země (Vladimír Bača) vyrazil kamsi na pobřeží Polska, provedl právě tento experiment, doložil to mnoha fotografiemi a výsledky byly skutečně zvláštní. Sice, aniž by si to asi uvědomil, dokázal zakřivení povrchu, ale teoretické a skutečné hodnoty se dost lišily, natolik, že nemohlo jít o nepřesnosti na fotografiích. Snad lom světla v atmosféře...
Offline