Matematické Fórum

Těžko říct. Jednoduchá odpověď by byla, že za rok se to zvládnout nedá.
Na druhou stranu - pokud člověk opravdu něco chce, dokáže téměř nemožné.

Problém bude taky, že pokud se to chceš učit sám, budeš dost těžko shnánět nějakou vhodnou učebnici.


Na druhou stranu - my měli na škole fyziku jen v prvním ročníku, a tím pádem takovou úplně základní, a pak nám ještě dělali na konci 4. ročníku kurz praktikanti z VUT, abychom byli schopní alespoň nějak dát ty přijímačky - a na univerzitě (elektrotechnické) jsem s fyzikou žádný problém neměl. Naopak bych řekl, že jsem si ji už tenkrát oblíbil.

Podle mě není vůbec nutné být nějaký odborník (na cokoliv) když se hlásíš na slušnou univerzitu - pokud jsi ochotný těch 5 let strávit prací a né studentskými radovánkami.

↑ mukel:

Pokud si měl někdy fyziku rád a chodil si na olympiády, asi to pro tebe není úplně muka se to učit :). Za rok to určitě jde. Já jsem vlastně fyziku neměl rád cca do poloviny střední školy, pak se to nějak změnilo díky pár knihám a za dva roky jsem se pak přihlásil na obecnou fyziku na MFF. A šlo to. Spolužáci, co na začátku věděli ještě méne než já, školou prošli mnohdy lépe. Prostě chtěli, to je celé.

Před studiem fyziky není moc potřeba toho tolik vědět, spíš se nějak připravit na ten následný tok informací, protože vysoké školy zpravidla moc nepředpokládají (zřejmě tuší proč), že by lidé toho tolik uměli. Takže až pak bude režim, že fyzika nebudou jen 2-3 hodiny týdně, ale víc než půlka týdne, tak je dobré z toho hned neumřít :)

Takže jsou vhodné knížky, které spíš vysvětlují než že by jen konkrétně naučili kus fyziky, kterou ti stejně přeučí. Doporučuji Feynmanovy přednášky z fyziky, alespoň první díl. Není to moc dobrá vysokoškolská učebnice, protože vše rozebírá poměrně pomalu a než se člověk něco doví, dost toho načte. Ideální pro SŠ. Když člověk zvládne tempo Feynmanna, který všechno vysvětluje do podrobna a se spoustou analogií, tak pak je podle mě dobře připraven přesedlat na tempo VŠ.

Kdyby Feynmann byl pro začátek trochu silná káva, tak lze ještě více ubrat a přečíst si knihy Fyzika od Davida Hallidaye. Ten je ještě více popisnější.

No a pak stačí být dopředu trochu připraven na to, že na škole se s tím už tak nemažou a trochu rychleji jedou. Neznám teda moc konkrétně tu UPJŠ. Ale to co jsem napsal je dobrý základ i pro velmi těžké studium.

Já nevím, jestli jsou zrovna Feynmanovy přednášky ten nejlepší způsob, jak začít s fyzikou.

Tak to můžeš taky čekat dalších 30 let ... není to žádná naše (ani morální) povinnost mít na takovouhle věc jednotný názor.

Když se Feynmanovy přednášky objevily v prodeji, já měl už několik let po univerzitě - takže jsem si je koupil jen tak pro zábavu. A jak říkám, už jsem měl za sebou několik semestrů matematiky (diferenciálního počtu), fyziky i třeba teorie elektromagnetického pole, přesto jsem nad většinou kapitol, co jsem četl musel strávit řadu hodin, než jsem to pořádně pochopil.

Když si vezmeš, kolik je tam kapitol (v prvních dvou dílech cca 90, a každá má v průměru 7 podkapitol), tak to máš 630, s každou když strávíš nějaké dvě hodky tak to máš přes 1000 hodin, což je 4 hodiny každý pracovní den po dobu jednoho roku.


A podle mě je to navíc úplně zbytečné - biofyzika je převážně biologie a chemie, a fyzika jen trochu. Pochybuji, že nějaký biofyzik potřebuje být odborník třeba na teorii relativity či elektromagnetické pole (většina druhého dílu přednášek je o elektromagnetickém poli). Je tam třeba několik dosti obsáhlých kapitol o statistické mechanice - my to třeba ve fyzice na univerzitě neměli vůbec. A je to zrovna taková věc, co se docela těžko chápe....

Prostě - ve Feynmanových přednáškách najdeš (z klasické fyziky) skoro všechno, a popsané tak, že se to z toho nakonec dá pochopit. Ale ve většině případů není potřeba toho tolik (a do takových detailů) znát, a už vůbec né před tím, než se člověk na univerzitu přihlásí.

↑ mukel:
Ahoj.
Co se tyce biofyziky na medicine,prislo nam doma priserne,ze bylo odprednaseno par lekci (souvislosti s EKG..) a ostatni si meli studenti nastudovat sami.Hemzilo se to samym gradientem a Fourierovymi transformacemi,pritom na gymplu tito lide ani nechodili na vyberove kurzy zakladu analyzy a nikdy neslyseli ani o derivaci.Vysledek byl ,ze se zkousela nejaka cisla frekvenci zpamneti a pod. a zkousku neudelali u jednoho fanatika ani lidi ,kteri meli za sebou bakalarske studium na matfyzu. Takze neni biofyzika jako biofyzika.

↑ krakonoš: Dúfam, že sa do takej školy nedostanem, aj keď aj to je možné.

↑ Ferdish:Akej oblasti fyziky sa teraz venuješ? Poraď nejakú literatúru na štúdium...

↑ Ferdish:Asi si ho kupim. :)

↑ Ferdish:Hollidaya

krakonoš napsal(a):

Co to ale říká o vyučujícím,kterému je něco pod 80 let,žil leta v ČSSR,a slovensky stoprocentně musí rozumět?

Nechci být cynik, ale tohle se asi za chvíli vyřeší samo...

↑ mukel:
To tak někdy bývá,když máš o někom dobré mínění a zeptáš se na něho na chatě kamarádů vnuka,kteří studují na 1.LF,a chlubíš se tím,že to před 50 lety byl tvůj spolužák,myslíš si jak je dobrý a kam to až dotáhl.....
Byla jsem v šoku!!!

↑ krakonoš:

:-)