Matematické Fórum

Dobrý den
Ve matematicke statistice se provadi nahodny vyber.Jeho realizace je vlastne statistika.Nasledne se z ni pocitaji empiricke cetnosti.Ty jsou porovnavany s teoretickymi cetnostmi    jistych rozdeleni .Testovanim hypotez vlastne sledujeme,zda se data ridi ci ne jistym "pravdepodobnostnim zakonem",pro ktery plati ty teoreticke cetnosti.Zaroven toto testovani zarucuje minimalni chybu spatneho se rozhodnuti.Prijmeme-li hypotezu,ze data se ridi timto rozdelenim,lze pripsat vsem jevum pravdepodobnost tohoto rozdeleni.
(Napr mame podezreni,ze pocet chyb v nejakem systemu by se mohl ridit Poissonovym rozdelenim)

↑ fmfiain:

On je zde rozdil mezi statistikou a matematickou statistikou.Ta matematicka je podle me vlastne neco mezi statistikou a pravdepodobnosti.Pravdepodobnost ma nejblize k matematicke analyze,jde vpodstate o teorii miry a integralu na intervalu nula jedna.Zatimco statistika jako takova opravdu provadi hlavne evidenci.Mozna by se ta matematicka dala brat jako jeji podobor,tim si nejsem tak jista.

Takže když se zeptám, jaká je pravděpodobnost, že vyhraji v ruletě, když vsadím na celé číslo, tak odpověď teorie pravděpodobnosi je jednoduše 1:37

(celková množina možných jevů má 37 prvků, množina "vybraných jevů" má jeden prvek).


Statistika by mohla posbírat data od hráčů rulety, a když by jich měla sdostatek, mohla by se pokusit odhadnout tu pravděpodobnost jen ze získaných dat (aniž by věděla, jak ta ruleta vypadá a funguje).


A pak se to může porovnat, a zjistit, jestli si to alespoň do jisté míry odpovídá.

Teorie pravděpodobnosti nám dá přesnější výsledek, ale musíme vědět, jak ta ruleta funguje, a musíme také předpokládat nějaké celkem netriviální věci (jako že čísla padají "náhodně", což je trochu problém, protože dle Newtonovy fyziky by se tak chovat neměla, že).


Statistika naproti tomu o ruletě samotné nic vědět nepotřebuje, stačí jí ty výsledky her (když je jich hodně).

Dobrý deň,
ďakujem, už som to pochopil.

Dobrý deň,
slovenská Wikipédia dáva za pravdu jednotke.

Dobrý deň,
v tej 1. je dôkaz, že obe tvrdenia (vzorce na smerodajnú odchylku a rozptyl) sú rovnaké.
Čiže 1 aj 2 sú správne.

Dobrý deň,
už to mám (je tam napísané): má zmysel uvažovať o náhodnej premennej Y = g(X), kde g je nejaká reálna funkcia definovaná na R.

↑ fmfiain:. Plus binomicka veta.

Dobrý deň,
podobne by som potreboval odvodiť tieto dva vzorce (od jedného k druhému):



Ďakujem za odpoveď.

Dobrý deň,
potrebujem nejak rozobrať zvyšok vzorca:



Bolo by dobré začať prvým "=".

Dobrý deň,
už som pochopil, že diskrétnych rozdelení pravdepodobnosti je viac  a nesmú sa miešať dohromady. Ja som túto chybu robil v #19 a #20.

Poznamka moderatora: Dostal si teda uz odpoved na povodnu otazku? Ak ano, oznac temu za vyriesenu. Pre pripadne dalsie otazky prosim zaloz novu temu. Pri kazdom probleme uved pokus o vlastne riesenie a presne popis, s cim mas tazkosti.