Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Měl jsem za úkol testovat paritu kupní síly a aplikoval jsem Johansenův test kointegrace na časové řady spotřebitelských cen a měnového kurzu. Bylo mi sděleno, že jsem zapomněl testovat kointegrační rezidua na normalitu a autokorelaci. Tu normalitu bych ještě možná pochopil, byť tedy si tím jist nejsem, ale vůbec nechápu, proč bych měl testovat kointegrační rezidua na sériovou korelaci. Proces kointegračních reziduí podle mého názoru nemusí být IID (WN). Naopak to bývá nějaký stacionární proces typu AR(p). Může mi někdo poradit, co měl vlastně školitel na mysli, když mi tyto věci vytknul? Vůbec to teď nechápu. Díky všem za cenné rady.
Offline
Obecně lze na autokorelaci reziduí nahlížet ze dvou pohledů.
1) vyšetří se autokorelace n-tého řádu. Tzn jestli při vyšetření je hodnota autokorelace n-tého řádu nižší, než kritická hodnota pro zvolenou hladinu významnosti. Tím se prokazuje, jestli dané rezidua vykazují autokorelaci n-tého řádu.
2) Vyšetří se autokorelační funkce (autokorelace např. 1-9 řádu) a sleduje se, jestli tato funkce vykazuje nějaký trend, například tvar sinusoidy, paraboly a podobně.
Alespoň tolik jsem tomu porozuměl při testovaní regresních modelů pomocí testování reziduí.
Offline
Stránky: 1