Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
potřeboval bych se zeptat, proč nemůže nastat fotoefekt na volném elektronu.
Resp. zda by se dal vyvodit spor ze ZZE: a ZZH: .
Offline
↑ Flaky:
Presne tak, cez ZZE a ZZH sa dá dôjsť ku sporu že nie je možné zachovať oboje.
Myslím, že výsledkom sporu je to, že rýchlosť elektrónu by prekročila rýchlosť svetla, ale presne sa už nepamätám, počítali sme to na cvičeniach z kurzu jadrovej fyziky a to bolo tak 10 rokov dozadu :D
Offline
Pokud na to budeme koukat v těžišťové soustavě, je to celkem jasné i bez složitého počítání. Celková hybnost v těžišťové soustavě je nulová - tedy hybnost přilétajícího elektronu je stejná jako hybnost přilétajícího fotonu.
No a na jejich energii už tolik nezáleží, prostě je nějaká (větší než nula).
Po srážce by měl zůstat jen elektron ... s nulovou hybností ... tedy stojící, a jeho klidová energie by měla odpovídat součtu kinetických energií těch dvou původních částic (letícího elektronu a fotonu).
Jenže klidový elektron nemůže mít větší energii (hmotnost) než má normálně, elektron je fundamentální částice, bez nějaké vnitřní struktury, nemůže být v nějakém excitovaném stavu...nemá tu energii kam schovat.
Offline
Šlo by tedy, že bych si vyjádřil kinetickou energii uvolněného elektronu , kde je vazbová energie a při by neprobíhal fotoefekt, přičemž , protože se jedná o volný elektron?
Offline
Já teda úplně nechápu, co si představuješ pod pojmem "fotoefekt" (předpokládám, že jde o "fotoelektrický jev") pro volnou částici. K fotoelektrickému jevu dochází když na kus materiálu posvítíme světlem.
V případě samotných částic mluvíme, pokud vím, o absorbci či emisi fotonů, a né o fotoefektu či fotoelektrickém jevu.
Každopádně - když jde o kus materiálu, nemusíme řešit tu hybnost ... materiál (když je ho hodně) nám hybnost pohltí a jeho energie se skoro nezmění. Stejně jako když vystřelíš z pušky do betonové zdi nemusíš se starat o hybnost, protože zeď je (pokud ji teda nestavěli diletanti) slušně spojená se zemí, a země, ta nám hybnost kulky pohltí aniž by si toho někdo všiml.
Ovšem u jednotlivých částic to tak není. Atom nemůže při srážce s fotonem pohltit jeho energii aniž by přitom pohltil i jeho hybnost. A naopak, nemůže pohltit hybnost aniž by získal i energii.
Atom samozřejmě pohltit foton může ... a zvýší se tím jeho klidová energie (takže i klidová hmotnost). U elektronu to ale možné není ... protože elektron nemůže zvýšit svoji klidovou hmotnost ... to by se z něj stala jiná částice ... a tomu zase brání jiné zákony zachování (různých "nábojů").
Takže při srážce elektronu s fotonem může dojít k tomu, že se energie elektronu zvýší a fotonu sníží, nebo naopak - říká se tomu tuším Comptonův jev - ale nemůže dojít k tomu, že elektron pohltí foton.
Pokud půjde o elektron (byť velmi slabě) vázaný k atomu, může dojít k tomu, že elektron bude z atomu vyražen, tedy získá nějakou energii ... ale i foton bude po srážce zase vyzářen - s o něco niží energií. Má li foton zaniknout, musí být jeho původní energie stejná jako je energie potřebná k vyražení toho elektronu ... a pokud bude (téměř) nulová, musí být (téměř) nulová i energie toho původního fotonu.
Offline