Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den.
Proč je vynásobení jmenovatele s nulou ekvivalentní úprava?
Celý život se tomuto snažím vyvarovat, protože vím, že v některých případech bych snad mohl přijít o část řešení.
Offline
↑ cocoa:pokud má mít rovnice řešení, tak ve jmenovateli je číslo různé od nuly a při násobení rovnice číslem se nic nezmění na řešení.
Bát se musíme u nerovnic, jelikož "nevíme" jestli je číslo kladné nebo záporné - dochází ke změně znaménka nerovnosti
Offline
↑ marnes:
Jojo, u nerovnic mi je to jasné.
Ale když se nad tím logicky zamyslím:
na levé straně mám zlomek s obecnou proměnnou x
celý zlomek mi vyjadřuje např. nějaký poměr množství jídla
já vím, že ten poměr má být roven nule
a když ten zlomek "zničím" tím, že mi seberu jmenovatel, tak mi dává smysl, že poměr je tímto "zničený", tudíž již nebude stejný jako před odebráním jmenovatele
Offline
↑ cocoa:
Resit rovnici je totez jako resit rovnici az na jediny pripad, kdy by nahodou reseni nove rovnice vyslo , protoze to bychom nemohli do puvodni rovnice dosadit.
Ve vsech ostatnich pripadech jsme rovnici nasobili nenulovym cislem (jak pise marnes), takze jde o ekvivalentni upravu (pokud nevyjde to ).
Offline
↑ cocoa:
Nulou by si násobil iba v prípade x=-1, ako píše nejsem_tonda.
A či x = -1 (teda či je to riešenie rovnice) sa ľahko presvedčíš dosadením
Ináč proste nulou nenásobíš.
Nás matikárka učila, že (z logiky) u rovníc sa podmienky úprav dávať nemusia, lebo nejde o premenné, ale o neznáme, v podstate o (zatiaľ neznámy) konkrétny výsledok.
Sú tri možnosti - riešením je konkrétne číslo, riešenie neexistuje alebo je ich nekonečne veľa.
O všetkom sa dá presvedčiť skúškou.
Niekedy je ale jednoduchšie podmienku pre úpravu dopredu zapísať, skúška môže byť zložitejšia...
Offline
Dobře, dejme tomu, že bych převedl čitatel z levé strany do jmenovatele pravé strany.
Jedná se o ekvivalentní úpravu - výsledek vyjde - ošetření, že nemůže být , jinak bych dělil a to nemohu. Já ale vím, že podmínky mi řeknou, že tohle výsledek být nemůže.
Znamená to tedy, že i ekvivalentními úpravami se mohu dostat k výsledku, který je ve finále špatný?
K tomu předtím, ekvivalentní úprava = jsem schopen se k tomu dostat zpátky.
Jak se z dostanu do ?
Z se mohu dostat i do , resp. do jakéhokoli jmenovatele, ne?
P.S. Rovnice počítat umím, jde mi jenom o hlubší pochopení, proč jsem schopen postupovat tak, jak se postupuje. Mohu jet podle postupů, které mě pokaždé dostanou ke správnému výsledku, ale rád bych byl ve fázi, kdy si dokážu sám sobě dokázat, že rozumím úplně přesně, proč tento postup mohu udělat.
Offline
Kam sa chceš "dostať"?
Máš riešiť danú rovnicu, to znamená nájsť takú hodnotu x, pre ktorú po dosadení do oboch strán danej rovnice vyjde pravda, t.j. ľavá strana sa bude rovnať pravej.
To je všetko.
O čo ti ide?
Čo sú to ekvivalentné operácie?
Alebo o čo?
Offline
Tuná si fakticky delil nulou, ak to má byť "úprava" pôvodnej rovnice.
A, samozrejme, -1 nie je riešením tej tvojej rovnice.
Podľa mňa nechápeš pojem rovnica...
Offline
↑ misaH:
Jak jsem psal, vyřešil takovouto rovnici je dost triviální, ale stále mám otázky, na které si nejsem schopen přesně odpovědět, viz věty končící otázníkem výše.
Jako ekvivalentní operaci beru věc, kdy provedu postup na jeden řádek rovnice a dostanu z něho druhý řádek rovnice - v tenhle moment jsem schopen se z druhého řádku rovnice dostat přesně i na první řádek rovnice tím, že postup provedu obráceně. Proto není ekvivalentní operace mocnina a odmocnina, protože tam nejsem schopen se dostat přesně do předešlého kroku a musím řešit podmínky.
Offline
Dobře, dejme tomu, že bych převedl čitatel z levé strany do jmenovatele pravé strany.
1) Pis prosim zcela konkretne, o jakou rovnici jde, at jsme si jisti, ze mluvime o stejne rovnici.
2) "Prevedeni citatele z leve strany do jmenovatele prave strany" neni zadna ekvivalentni uprava. Ekvivalentni uprava je (napriklad) deleni rovnice nenulovym cislem.
Znamená to tedy, že i ekvivalentními úpravami se mohu dostat k výsledku, který je ve finále špatný?
Skutecne ekvivalentni upravou se nemuzes dostat k vysledku, ktery je spatny. Problem ale je v tom, ze malokdy zcela poctive piseme k upravam podminky, za kterych jsou zcela ekvivalentni.
Pri ne zcela poctivych zapisech (ktere jsou zcela bezne) se teda muzeme dostat k vysledku, o kterem nelze rict vubec nic (muze a nemusi byt resenim puvodni rovnice). Ukazu to radeji na prikladu.
Napriklad rovnice
je ekvivalentni s rovnici za podminky (Rovnici jsme vynasobili vyrazem za predpokladu, ze je nenulovy). Tedy pokud je reseni prvni rovnice z mnoziny , pak je toto reseni resenim i druhe rovnice. Naopak pokud je reseni druhe rovnice z mnoziny , pak je toto reseni resenim i prvni rovnice.
Pokud jedna z rovnic ma reseni ve zbyvajici mnozine (v nasem prikladu jednoprvkova ), nerika to o reseni druhe rovnice vubec nic, protoze na mnozine nebyla uprava ekvivalentni.
Je to ted jasnejsi?
Z se mohu dostat i do , resp. do jakéhokoli jmenovatele, ne?
Ano. Tyto rovnice jsou ekvivalentni na mnozine, kde je vyraz nenulovy, tj. na mnozine . Opet plati, ze vsechna reseni prvni rovnice, ktera jsou z modre mnoziny, jsou resenim i druhe rovnice. A naopak vsechna reseni druhe rovnice, ktera jsou z modre mnoziny, jsou resenim i prvni rovnice.
Offline
To x treba chápať ako výsledok.
Z podstaty rovnica od nejsem_tonda má na prvý pohľad 3 riešenia, a to čísla -1, -2, -3. Toto sú jediní kandidáti na správny výsledok. Ak riešenie existuje, bude to určite niektoré z týchto čísel.
Pri skúške zistíme, že -3 riešením nie je, lebo "nulou sa nedelí".
To znamená, že násobenie oboch strán rovnice menovateľom bola ekvivalentná úprava len pre výsledok rôzny od -3, lebo pre -3 si násobil obidve strany rovnice nulou a to ekvivalentná úprava nie je.
Mmch., definícia ekvivalentnej úpravy je to, čo píše nejsem_tonda (rovnica v ďalšom riadku má po úprave rovnaké riešenie ako pôvodná).
Mmch.2 - tvoja definícia je o tom, že sa môžeš z druhého riadku vrátiť k prvému.
Jasné - ale podstata je v slove môžeš (dá sa).
Lenže to nemá nič spoločné s tým, že sa nejakou úpravou (samozrejme) dá prísť aj k niečomu úplne inému, viď ten tvoj menovateľ zhodný s čitateľom. Veď ty vieš, k čomu treba prísť a otázka je iba, či to ide... rôzne rovnice môžu mať predsa rovnaké riešenia alebo aj úplne iné, čo je na tom...
Offline
Zdravím vespolek ... jednoduše řečeno: na pravé straně je nula, na levé straně zlomek. Kdy je zlomek roven nule? Když je čitatel roven nule (protože ve jmenovateli být nula nesmí) ... a nemusí tě trápit žádné násobení nulou. ;)
Pochopitelně za podmínky
Offline
↑ gadgetka:
:-)
Veď zadávateľ to vie, len ho trápia filozofické otázky, píše to...
Mne sa to páči :-)
Offline
↑ cocoa: Ahoj, asi si uz dostal postacujuce odpovede, ale aj tak to skusim aplikovat na problem, ktorym si zacal: Pri zapise
ide o rovnicu, ktora nas zaujima na mnozine . Na tejto mnozine je nenulove cislo, nasobenie nim je teda ekvivalentna uprava, ktorou dostaneme . Ak sa chces dostat naspat, obe strany vydelis vyrazom , co je znovu (na tejto mnozine) ekvivalentna uprava.
Offline
cocoa napsal(a):
Dobrý den.
Proč je vynásobení jmenovatele s nulou ekvivalentní úprava?
Problém není ta nula na pravé straně, problém je, když je ten jmenovatel roven nule ... a to si musíš pak pohlídat, když bys dostal řešení, které vede na tu nulu ve jmenovateli, že může být neplatné...
Ale pokud jmenovatel není roven nule, tak žádné další číslo nedokáže zařídit aby na pravé straně vyšla ta nula. Takže nulu musí zařídit ten čitatel a je to vše OK.
Naopak jsou tyhle vztahy velmi výhodné, protože i když je ve jmenovateli něco hrozně komplikovaného, může se to takto jednoduše "zahodit"...
Offline
Týjó, tolik odpovědí do rána - vyjádřím se hned jak se k tomu dostanu, už jsem se zase trochu posunul dál, tak se nechci vracet dřív, než dokončím aktuální věc. Všem moc děkuji, zatím téma nechám otevřené a v budoucnu se k tomu určitě vrátím!
Offline
↑ misaH:
To poznám - som z učiteľskej rodiny a pred koncom šk. roka a na začiatku prázdnin (pardon - riadne čerpanej dovolenky) mame trvalo, kým sa dokázala konečne uvoľniť :-)
Offline
↑ Ferdish:
:-D
A predstav si to teraz - všetci chcú jednotky, totálne nekriticky...
Offline
↑ Ferdish:
No - môžu žiadať preskúšanie, ale až po vysvedčení... :-D
Offline