Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na přesný postup řešení tohoto příkladu:
Z věže vysoké 45 metrů vrhneme vodorovným směrem kámen o hmotnosti 3 kg. Jaká byla jeho počáteční rychlost, jestliže dopadl ve vzdálenosti 36 metrů od paty věže? Za jak dlouho po vržení kámen dopadl na povrch Země. Určete velikost jeho dopadové rychlosti a úhel, který svírá její vektor se svislým směrem.
Předem moc děkuji za pomoc
Offline
Přesný postup bys měla sama vymyslet:-)
Nápověda:
Pohyb po vodorovném vrhu má dvě složky - vertikální a horizontální, které na sobě v podstatě nezávisí:
- Vertikální je volný pád. Výškou a gravitačním zrychlením je dáno za jak dlouho ta věc dopadne.
- Horizontální je vodorovný pohyb konstantní rychlostí. Než dopadne, urazí nějakou vodorovnou vzdálenost.
Offline
Ahoj,
začal bych obrázkem - dvě souřadné osy ([mathjax]x,y[/mathjax]) a vodorovný vrh kamene (parabola).
Pohyb kamene lze rozložit na:
a) rovnoměrný přímočarý pohyb rychlostí [mathjax]v_0[/mathjax] ve směru osy [mathjax]x[/mathjax],
b) volný pád z výšky [mathjax]h[/mathjax] proti směru osy [mathjax]y[/mathjax],
což zapíšeme rovnicemi
[mathjax]\displaystyle x=v_0\,t[/mathjax]
[mathjax]\displaystyle y=h-\frac{1}{2}g\,t^2[/mathjax]
Položil bych si otázku, jaké bude [mathjax]y[/mathjax] v čase dopadu. Pak lze snadno spočítat dobu i počáteční rychlost.
Nad dalším se musím zamyslet :) a to bude až zítra.
Offline
↑ Lucie_F:
Nápověda k dalšímu: zákon zachování energie.
Úhel dopadu: Vektor rychlosti rozložíme na vodorovnou a svislou složku. Velikost vodorovné složky se nemění (neuvažujeme-li odpor vzduchu), velikost svislé složky v době dopadu známe. Můžeme nakreslit obdélník, jeho strany tvoří složky rychlosti, jeho úhlopříčka je vektor rychlosti.
Offline
↑ Mirek2: Mockrát děkuji za krásné vysvětlení příkladu. Co je distanční výuka, tak se ve fyzice vše učím sama, bez výkladu. No a tahle látka mi jen jako teorie v učebnici nestačila. Takže Vám ještě jednou děkuji, protože teď již látce rozumím.
Offline

Lucie_F napsal(a):
Co je distanční výuka, tak se ve fyzice vše učím sama, bez výkladu.
Máš u mňa palec hore za odhodlanie :-) Fyzika ako predmet ZŠ/SŠ nepatrí medzi najjednoduchšie predmety na samoštúdium, veľa ľuďom príde nezaujímavá, nezmyselná ("načo mi to v živote bude"), neintuitívna a na rozdiel od napr. takej biológie je nemožné sa ju nabifliť. Toto je však môj názor a nie každý s ním bude súhlasiť.
Chcel som sa však opýtať, či ti tento systém samovýuky fyziky proste vyhovuje, alebo len nemáš inú možnosť? V rámci dištančnej výuky nemáte z fyziky žiadne online hodiny? Alebo problém spočíva v tom, že úroveň či kvalita výkladu na online hodine je nedostatočná na to, aby sa z neho dalo učivo pochopiť?
Offline
↑ Ferdish: Už jsem si tak nějak zvykla, že to jinak než si nad danou látkou sama prosedět ten čas a přijít na, to nepůjde. Ze začátku se má naděje upínala na online hodiny, které máme jednou za týden. Ale bohužel toto je nedostačující. I přes to, že se pan učitel snaží podávat výklad, tak se mu dost často připojení seká a hodina mu i padá. A je to o dost jiné, než kdyby jsem byli ve třídě. Takže z online hodin si většinou odnesu třeba dva vyřešené příklady z dané látky, ale na to proč to tak funguje si pak přicházím sama a počítám další příklady. Což je třeba velký rozdíl oproti matice, kde online hodiny fungují skvěle. Pan učitel má grafický tablet, vše nám tedy i rovnou píše a v podstatě nevidím rozdíl mezi normální a online hodinou.
Offline
Já na moje onlie kroužky používám kameru otočenou dolů a tam je sklo podložený papírem. Na to píšu fixkou na tabuli. Sklo občas hodím do myčky.
Tady i s fotkou, jak to vypadalo na začátku, když jsem si svítil šíleným fotosvětlem, co tavilo kameru:
http://dejvice.cz/edison/krouzek/online/
Třeba by se mohl inspirovat.
Offline