Matematické Fórum

↑ edison: Tak když velikost síly [mathjax]F_{1}[/mathjax] bude větší než síly [mathjax]F_{2}[/mathjax], tak se bude těleso pohybovat ve směru síly [mathjax]\vec{F_{1}}[/mathjax], ale jaká síla bude působit na ruku toho prvního člověka?

↑ edison: A proč se tam ještě nepřidá síla [mathjax]F_{2}[/mathjax]? Protože když budu působit na něco nějakou silou a někdo začne ještě působit silou v opačném směru, tak se má síla, co působí na to těleso, zvýší, nebo ne? Já na to těleso začnu tlačit ještě víc. Kde mám chybu v úvahách?

↑ edison: A když mám třeba těleso, co padá volným pádem, tak na něj působí tíhová síla, působí tedy i síla opačná na to těleso? Jako reakce na tu tíhovou sílu.

Prvočíslo napsal(a):

Já na to těleso začnu tlačit ještě víc. Kde mám chybu v úvahách?

Když řekneš, že na těleso působíš silou F1, tak to znamená, že na těleso působíš silou F1, a né že na něj působíš tak, aby se nemohlo pohnout...

To záleží na tom, jestli se tvá ruka chová jako zdroj konstantní síly, nebo zdroj konstantní polohy. Pokud to první, tak prostě tlačí silou F1 (jako nějaká velmi dlouhá pružina, nebo pneumatický válec). Co z toho vzejde, to z toho vzejde.

To je prostě definice ... pokud prohlásíš, že tvá ruka vyvíjí sílu F1, tak nemůže to být jinak. Nakolik to odpovídá fyzikální realitě je otázka, ale v rámci výpočtů, pokud prohlásíš (definuješ) že je to vždy F1, no tak to nemůže být někdy něco jiného, tak to prostě musí být vždy F1.

Já nevím, jestli se tvoje ruka tak chová, prostě když by se objevila nějaká další síla, tak tvoje ruka holt poslušně uhne ... a bude vyvíjet tu sílu F1, během svého ústupu. A pokud né, no tak holt není pravda, že by působila pořád silou F1.

A když budu mít těleso, které je celé ponořené v kapalině, tak ono na tu kapalinu působí svojí tíhovou silou, čili ta kapalina zase působí na něj silou opačnou, zároveň na něj ale ještě působí vztlaková síla, čili by na těleso měla svisle vzhůru působit síla, která je součtem velikostí obou sil. Ono to tak ale není. Je to rodíl jejich velikostí. Tomu ale nerozumím. Vím, že můžu skládat jenom síly, které působí na stejné těleso, tady ale na něj působí i ta reakční síla, tak proč ji nemohu složit s tou vztlakovou?

↑ edison: Působí těleso na tu kapalinu tíhovou silou?

↑ edison: Mě tam mate právě to, že když mám třeba na stole položen talíř, tak on působí na stůj nějakou silou, a ten stůl na něj působí opačně orientovanou silou, mám tu akci a reakci, které se neruší, ale na ten talíř působí tíhová síla a pak reakční síla toho stolu, čili výslednice sil, co na něj působí, je nula. A v té kapalině to těleso působí na tu kapalinu taky tíhovou silou a ona na to těleso opačnou silou k té tíhové, takže se přeci musí ta reakční síla a ta tíhová vyrušit, ne? To je to, co mne mate. Pak by na těleso ve výsledku působila jenom vztlaková síla.

↑ edison:
Takže těleso na tu kapalinu netlačí silou [mathjax]\vec{F_{G}}[/mathjax]? Já chápu ty tlakové síly shora, zdola, ze stran, až na tedy to, zda to těleso tlačí svou tíhovou silou na tu kapalinu. Podle toho, co Jste napsal mám pocit, že ne, že pouze kapalina tlačí na těleso hydrostaticou tlakovou silou a ono zase na ni, a že tíhová síla toho tělesa na tu kapalinu vůbec nepůsobí, což mi přijde divné, protože když na stůl položím talíř, tak na ten stůl tlačí.

↑ edison: Takže tíhová síla těleso pouze táhne dolů, to těleso v té kapalině svou tíhou [mathjax]G[/mathjax] na kapalinu vůbec nepůsobí, jako třeba by působilo na stůl, pouze působí na kapalinu silou, která je opačná k hydrostatické tlakové síle.

↑ edison:
Když na těleso bude působit v kapalině tíhová síla, tak bude přeci v kapalině působit svou tíhou [mathjax]G[/mathjax] na tu kapalinu, ne? Ona zase silou opačnou o stejné velikosti na něj, jelikož na těleso působí tíhová síla a k ní opačná díky reakci kapaliny, tak se ty síly vyruší, takže pak na těleso bude ve výsledku působit jenom vztlaková síla.

[mathjax]\vec{F}=\vec{F_{G}}-\vec{G}-\vec{F_{vz}}[/mathjax], směr dolů je kladný
[mathjax]\vec{F}[/mathjax] výsledná síla, co na něj působí.

Mě tam blbne ta tíha toho tělesa, co působí na tu kapalinu. Přeci talíř na stole se nehýbe, protože na něj působí tíhová síla a reakce stolu, která je jí velikostně rovna. Proč to tady není podobné?

↑ edison: Kdyby nějaké těleso klesalo na hladinu, působilo by svou tíhou na tu kapalinu? Jako když mi spadne na hlavu jablko, tak taky působí na moji hlavu svou tíhou. Toto je to, co mi dělá problém.