Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
na prst jsem si dal tyčku, a než jsem ji dostal do rovnovážné polohy, tak jsem si všiml, že když začala padat na zem, tak při otáčení kolem své osy lehce zrychlovala. Jak bych toto zrychlení vypočítal? Bude to mít asi souvislost s momentem síly.
Já bych si prvně rozdělil tu tyčku na dvě části, a to podle toho, kde je osa otáčení (kde mám tyčku podepřenou). A pak bych zjistil u té každé časti, kde je její těžiště, ve kterém bude působit tíhová síla na část hmotnosti toho tělesa. Pak bych znal moment síly u té prní části a u druhé by to bylo podobné, nakonec bych vypočítal jejich rozdíl a znal bych výsledný moment, který by byl nenulový. Jak bych ale vypočítal její zrychlení při otáčení? Kde je síla, tam je zrychlení, ne?
Offline
↑ MichalAld: A tady to zrychlení bude tedy tečné zrychlení? Může být i úhlové, ne? Já jsem našel tento vztah [mathjax]M=J\varepsilon [/mathjax], kde [mathjax]\varepsilon [/mathjax] je úhlové zrychlení, nevím ale, jak se odvodí.
Offline
No, to máš tak ... ono se už za Newtonových časů zjistilo, že Newtonův zákon je sice super, a obecně platný, ale v mnoha případech je jeho použití extrémně komplikované. A to i ve zcela jednoduchých situacích, jako je těleso, jež se otáčí kolem nějaké osy. Třeba kolo od bicyklu...
Každý bod rotujícího kola má obecně jiné zrychlení ... jeho velikost závisí na vzdálenosti od osy rotace, a jeho směr se v čase periodicky mění...navíc má obecně tečnou i normálovou složku...
Pokud bychom chtěli kolo popisovat čistě podle Newtonova zákona, museli bychom jej rozložit na (téměř) nekonečné množství bodů, a určit síly, které na každý jednotlivý element působí. A přitom většina z těch sil zajišťuje jen to, že drží kolo pohromadě (že je to pevné těleso) a vůbec nás nezajímají.
Takže se hledal způsob, jak se těchto nadbytečných (tzv. vazbových) sil zbavit, až se nakonec našel. Obecnou metodu poskytují tzv. Lagrangeovy rovnice druhého druhu, ale pro jednoduchý případ rotujícího tělesa to lze možná odvodit i přímo. Já přesně nevím, jak se to dělá...(možná vím, ale zrovna si nejsem jistý, jestli to vím správně).
Má to však jednoduchý výsledek ... tuhá tělesa nebo jejich sestavy popisujeme pomocí tzv. zobecněných souřadnic. Což může být cokoliv, co nějakým způsobem určuje tu polohu. Potřebujeme tolik zobecněných souřadnic, kolik má systém stupňů volnosti. A to je u rotujícího kola jeden ... takže nám stačí jedna zobecněná souřadnice ... udávající natočení. A k těm zobecněným souřadnicím pak přibudou i zobecněné rychlosti (změna souřadnice podle času - u rotačního pohybu je to úhlová rychlost), zobecněné zrychlení (změna zobecněné rychlosti v čase), zobecněné síly (moment), zobecněné hybnosti ... jen myslím energie je pořád stejná...a z ní lze také většinu těch věcí odvodit.
Pro jednoduché "těleso" jako je bod obíhající ve vzdálenosti r od osy rotace to lze samozřejmě spočítat snadno...ale pro obecné těleso ... si nejsem úplně jistý.
Po pravdě - dynamiku rotujících těles je asi lepší nejdřív pochopit nějak intuitivně, a až teprve potom se zajímat o to, jak to exaktně odvodit z Newtonova zákona. Pro začátek je lepší ten "newtonův zákon pro rotační pohyb" považovat za nezávislý přírodní zákon.
Offline
↑ MichalAld: Já jsem tedy ještě našel, že ten vzorec [mathjax]M=J\varepsilon [/mathjax] je podobný jako [mathjax]F=ma[/mathjax], protože ten moment setrvačnosti reprezentuje odpor tělesa k zrychlení, čili je to místo hmotnosti. Jenom tedy nevím, proč tam je ten moment síly.
Offline
↑ edison: Takže když to vydělím ramenem síly, tak dostanu (když budu uvažovat moment setrvačnosti pro hmotný bod) [mathjax]F=mr\varepsilon [/mathjax]. Stejně jsem ale z toho vzorce zmatený, nevidím v něm tu logiku.
Offline