Matematické Fórum

↑ david_svec:
Ja neviem , preto sa pýtam tu.
Podľa mňa obvod vypočítané z hodnôt čiže 2x300 +2x200= 1000 a chybu merania napíšem +-1 mm, ale neviem, či to je správny postup

To je taková trochu sporná věc...

Pokud ten výraz "chyba měření" znamená, že naměřená hodnota se od té skutečné nikdy neliší víc než o 1mm, tak potom se vypočtená hodnota obvodu nemůže lišit od té skutečné o více ne 4mm, takže v tomto smyslu je to správně.


Ovšem pokud na to budeme nahlížet tak, že naměřená hodnota je náhodná veličina s rozptylem [mathjax]\sigma[/mathjax], a chyba měření je interval třeba [mathjax]3\sigma[/mathjax] (nemusí to tak nutně být, může se brát i jiný interval), tak potom součet N změřených (náhodných) hodnot má rozptyl [mathjax]\sigma / \sqrt{N}[/mathjax] a ve stejném poměru se změní i ta chyba měření.


Ovšem tohle platí jen pro tu náhodnou část výsledku měření. Chyba měření může mít více složek, a některé z nich se při měření nemění - když máme metr co má špatně daleko od sebe ty dílky, tak to bude měřit pořád stejně blbě.

Ta část, co se mění náhodně se pozná tak, že když měříme pořád tu samou věc, dostáváme rozdílné naměřené hodnoty. A ano - tím, že jednu a tu samou věc změříme vícekrát po sobě a spočítáme průměr, se můžeme dopracovat k přesnější hodnotě. Přístroje na měření napětí takto zpravidla pracují.

Převodníky delta-sigma to dokonce dotáhly k dokonalosti - výstpupem takového převodníku je jen jeden bit, nula nebo jednička. A podle toho, jak moc se liší referenční a měřené napětí, tak se mění pravděpodobnost té nuly a jedničky.
No a podle toho, kolik těch měření pak zprůměrujeme, tak přesný dostaneme výsledek ... až třeba 24 nebo dokonce i 31 bitů.

Chtěl jsem jen zmínit, že věc je složitější než na první pohled vypadá, a pokud na měřícím přístroj stojí, že chyba měření je +-1mm, tak to nemusí nutně znamenat, že všechna měření se do toho vejdou, a že součet více měření může dát přesnější výsledek.