Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1

Zdravím,
ocenil by som pomoc s riešenou úlohou z knihy Fyzika priestoročasu (Taylor, Wheeler) - názov úlohy v predmete tohto postu. Znenie úlohy (po problémovú časť) je:
https://drive.google.com/file/d/1HYslbD … sp=sharing
https://drive.google.com/file/d/1HIgHaZ … sp=sharing
https://drive.google.com/file/d/1HIFLFE … sp=sharing - 1. odsek
a obrázok
https://drive.google.com/file/d/1HLkqfb … sp=sharing
Problém mám teda z 1. odsekom na tretej fotke - po tom, čo astronautka preskočí do novej sústavy, jej rýchlosť vzhľadom na Zem zmení znamienko ale inak (pokiaľ tomu dobre rozumiem) ostane v absolútnej hodnote rovnaká. Preto ostane rovnaký aj Lorentzov koeficient gamma a na novej priamke súčasnosti opäť leží aj bod t'=20. Ak teda použijem znova opačnú Lorentzovu transformáciu pre čas ako v prvej časti úlohy, priamka súčasnosti bude prechádzať nie bodmi T,B ako na obrázku, ale A, T' kde T' by bol obraz T cez časovú os. Chýba teda niečo, čo priamku posunie ešte v čase nahor resp. v priestore doprava, aby sa priamka súčasnosti "preklopila správne" (ak sa to teda dá v rámci špeciálnej teórie relativity).
Prikladám aj článok, na ktorý sa odkazuje daná úloha, ale múdrejší som z neho nebol (okrem toho, že sa tam píše o otočení súradnicového systému astronautky...)
https://drive.google.com/file/d/1HSfrJm … sp=sharing
https://drive.google.com/file/d/1HHpwuE … sp=sharing
Offline
Nemám moc chuť se tím probírat, správné řešení (z pohledu "přeskakující astronautky") je použití Rindlerových souřadnic, což jsou souřadnice používané v rovnoměrně zrychlující soustavě. Protože kosmonautka se nějakou chvíli v takovém stavu musí nacházet. Nemůže si jen tak "přeskočit" z rakety do rakety, když se jednou pohybuje nějakou rychlostí v jednom směru, musí nejdřív zpomalit na nulu a pak zase zrychlit na rychlost v opačném směru.
V Rindlerových souřadnicích neběží čas všude stejně, ale čím jsou hodiny dále ve směru zrychlování, tím běží rychleji. Úplně stejně to mmch nastává i v gravitačním poli, výše položené hodiny běží rychleji než ty co jsou níže.
A to vysvětluje ten paradox - protože kosmonautka se chvíli (během toho přeskoku) musí pohybovat zrychleně - takže vzdálené hodiny někde na vzdálené Zemi běží z jejího pohledu v tu chvíli rychleji než ty její. A běží o tolik rychleji, že následné jejich zpomalení vlivem relativistického pohybu už to nedožene.
Takže hodiny na Zemi odtikají více sekund než hodiny co s sebou táhne kosmonautka.
Offline
Všechny problémy plynou z toho, že chceme spojit souřadnou soustavu s kosmonautkou, která se nepohybuje rovnoměrným pohybem. Né že by to nešlo, ale je s tím spousta komplikací, protože taková soustava už není inerciální, a neplatí v né jednoduchá pravidla teorie relativity. Stejně jako v klasické fyzice tam neplatí jednoduchý Newtonův zákon.
Offline

↑ MichalAld: V realite samozrejme kozmonautka musí podstúpiť zrýchlenie, ak sa chce vrátiť, buď spomalením, zastavením a zrýchlením späť k Zemi alebo pohybom po krivke, keď pociťuje odstredivé zrýchlenie. V tomto myšlienkovom experimente ale kozmonautka len "preskakuje" z jednej inerciálnej sústavy do druhej s nereálnou okamžitou zmenou rýchlosti - aby sa to dalo riešiť celé len v rámci špeciálnej teórie relativity. Svetočiary astronautky v sústave Zeme sú len rovné priamky bez zakrivenia. V tom článku aj v príklade sa píše o tom, ako sa v momente preskoku do novej inerciálnej sústavy množstvo tiknutí hodín, ktoré boli v astronautkinej budúcnosti (nad priamkou súčasnosti v pôvodnej sústave) presunú do jej minulosti (pod priamku súčasnosti novej sústavy). Takýto presun ("skok na hodinách") nevidí nikto ani v starej ani v novej sústave (samozrejme ani na Zemi), len astronautka, teda je len zdanlivý lebo jej priamka súčasnosti sa po preskoku "preklopila" - zrotovala. Zdá sa ale, že toto preklopenie sa už nedá nijak matematicky zdôvodniť s použitím len špeciálnej teórie relativity (aspoň ja neviem napísať rovnicu preklopenej priamky súčasnosti len na základe toho, že sa zmenilo znamienko rýchlosti - z inverznej Lorentzovej transformácie dostanem zase len priamku súčasnosti prechádzajúcu bodom A a tentoraz obrazom bodu T cez časovú os).
Vďaka aj za popis toho, čo sa deje ak sa na to pozeráme z hľadiska všeobecnej teórie relativity a berieme do úv33ahy zrýchlený pohyb astronautky počas otáčania.
Offline
To, že namísto konečného zrychlení uvažujeme nekonečné na věci nic nemění. Akorát celý ten proces trvá nekonečně krátkou dobu, a metrický tenzor v těch Rindlerových souřadnicích dosahuje nekonečných hodnot. Ale to celou tu věc spíš komplikuje, než zjednodušuje. Protože během nekonečně krátkého okamžiku, toho "přeskoku kosmonautky" uběhne na nějakých vzdálených hodinách celkem dost dlouhá doba. Což podle mě vypadá ještě blběji, než když by to nebyl nekonečně krátký okamžik.
Jinak, tohle ještě není obecná relativita, i když matematika, kterou obecná relativita používá se na to docela hodí. Ale z fyzikálního pohledu - obecná relativita popisuje gravitaci. Tohle žádná gravitace není. Je to jen používání neinerciálních souřadných soustav, což je vlastně čistě matematická záležitost. Akorát trochu komplikovaná.
Jinak existuje celkem jednoduchá představa, jak lze ukázat, že chod hodin ve zrychlující soustavě (nebo v gravitačním poli) závisí na jejich vzdálenosti od počátku. Představi si, že máš raketu, která má nějakou délku, na začátku a na konci má hodiny a pohybuje se zrychleným pohybem.
Hodiny na její špici každou sekundu vyšlou záblesk světla. A kdyby raketa stála (nebo se pohybovala konstantní rychlostí) dorazí ty záblesky na záď lodi také se sekundovým intervalem. Jenže tím, jak loď stále zvyšuje svoji rychlost, jde těm zábleskům naproti, takže jejich interval je na zádi lodi kratší než ta sekunda.
To je vlastně celé, sekunda na zádi lodi trvá déle než ta na přídi. A úplně stejně je to pro tu skákající kosmonautku - hodiny někde v dálce před ní (na Zemi) běží mnohem rychleji než ty, co má u sebe. Pokud bude mít při přeskoku nekonečné zrychlení, poběží ty hodiny na Zemi dokonce nekonečněkrát rychleji - takže za nulový čas kosmonautky na nich uběhne nějaká doba. Akorát nedokážeme určit jaká, narozdíl od případu, když by zrychlení nekonečné nebylo.
Offline

↑ MichalAld: okej vďaka ešte sa upresnenie, tému označím ako vyriešenú.
Offline
Stránky: 1