
Jj napsal(a):
↑ Skell:
nebo v jiném prostředí
Čiže akákoľvek rýchlosť?
Offline
↑ zvedavec123:
Pokud se nepletu, tak rychlost elektromagnetického záření v konkrétním prostředí (látce) závisí na jeho indexu lomu.
Offline
Mluvit o rychlosti fotonů v látkovém prostředí je trochu ošidné.
S rychlostí elektromagnetických vln je to lepší. Jen musíme mít na paměti, že existuje fázová rychlost šíření vln a grupová rychlost šíření vln. A v případech, kdy index lomu závisí na frekvenci (což je obecně vždycky) se tyhle rychlosti liší. A za jistých (ale zcela reálných) podmínek může být fázová rychlost šíření vln i nadsvětelná.
Klasika je třeba vlnovod. Uznávám že to není "prostředí", je to prostě kovová trubka vyplněná vakuem, ve které se mohou šířit vlny (od jisté mezní frekvence výše). A tam to platí taky, že o co je grupová rychlost podsvětelná, o to je fázová nadsvětelná.
Fázová rychlost nepřenáší informaci, informaci (změny ve tvaru vlny) se šíří právě tou grupovou rychlostí. A té odpovídá i rychlost těch fotonů. Pokud tedy uvažujeme, že se tam nějaké fotony šíří.
Protože kvantová fyzika tvrdí, že nevíme, co ty fotony dělají ... a pokud už něco počítá, počítá s vlnami (a jejich fázovou a grupovou rychlostí). Jen to bere tak, že ty vlny jsou náš výpočet, a né skutečné existující vlny. A tyhle kvantové vlny nám jen určí, kam fotony případně dopadnou. Ale né, co dělaly mezi tím.
Představa, že světlo je proud fotonů má nepřekonatelné problémy s vysvětlením všech těch interferenčních jevů, kterých se "dopouštějí" vlny.
Offline