Matematické Fórum

↑ pietro:
Ahoj, mě by zajímalo, zda je toto použitelné i v praxi. :-) Nejde jen o to jak pokus realizovat a že je destrukční, ale spíš zda se to opravdu tak bude v reálnu chovat.

check_drummer napsal(a):

↑ pietro:
Ahoj, mě by zajímalo, zda je toto použitelné i v praxi. :-) Nejde jen o to jak pokus realizovat a že je destrukční, ale spíš zda se to opravdu tak bude v reálnu chovat.

Ahoj, ďakujem za reakciu a pekne pozdravujem. 🙋‍♂️
Myslím, že skoro celé naše poznávanie je založené na deštrukcii.🤐
Veď len v CERN-e čo robia. Urýchlila častice do ohromných rychlostí a v jednom momente tam vysunú terčík s chudinkou hmotou a tú bombardujú a statisticky vyhodnocujú čo sa vykonalo.
Krájanie nožom-taktiež silovo ničíme väzby v látke, aby sme sa pozreli pod povrch.
Je to také praktické.

Myslím, že není mnoho látek, co mění skupenství při 273K.

Důvod, že to nezávisí na hmotnosti je celkem jednoduchý, skupenské teplo je vztažené na hmotnost, a kinetická energie vlastně taky. Takže to zas taková záhada nebude (že to nezávisí na hmotnosti).


Ale lze na to nazírat i detailněji. Když si představíme, že látka je složená z nějakých těch částic - tak mezi kinetickou energií a tepelnou energií skoro žádný rozdíl není. Ve skutečnosti je rozdíl jen v tom, že v prvním případě se všechny částice pohybují stejným směrem a stejnou rychlostí, zatímco ve druhém se pohybují náhodně všemi směry a všemi rychlostmi. Pokud tedy nebudeme uvažovat relativistické situace, nemusíme se hmotností částic zabývat, protože ta je pořád stejná ... a to, že se zachovává energie znamená, že se zachovává střední kvadratická rychlost jednotlivých částic. Akorát dojde při nárazu k tzv. rozptýlení té energie (mohli bychom říct k rozptýlení rychlosti). Před nárazem se všechny částice pohybovaly stejně, po nárazu každá jinak.


Z mého pohledu jsou jsou zajímavější ty aspekty skupenské přeměny. Pokud by byla kostička z ideálního plynu, tak se prostě zvýší rychlosti atomů ... a zvýší se tak teplota. Ovšem při skupenské přeměně zůstává teplota konstantní. Já myslím, že klasická fyzika to nedokáže jednoduše popsat, co se tam vlastně děje. V důsledku to znamená, že vzrůstá počet stupňů volnosti. Protože dle ekvipartičního teorému statistické mechaniky připadá na každý stupeň volnosti nějaká energie, tuším 1/2 kT. Takže když zyvšujeme tuhle vnitřní energii, musí růst i teplota ... no a nebo počet stupňů volnosti, kam se může energie uložit. Takže nám vlastně při tuhnutí látky některé její pohyby tak nějak "zamrzají". Vysvětlení, proč k tomu dochází přinesla, pokud vím, až kvantová mechanika.

Nelze tak samozřejmě zjistit složení, ale jen skupenské teplo tání. Pokud ho nějaké látky budou mít stejné, tak je nerozlišíme.

Skupenská tepla jednotlivých látek se někdy liší, ale jindy zase skoro né.

Třeba cín 60 a voda 334 - to asi poznáme snadno. Ale vodu 334 od železa 289 - to je skoro to samé. Myslím, že jsou mnohem lepší způsoby jak rozeznat vodu od železa.

Zajímavé :-) A nejen ten náraz, i to plynové dělo vypadá zajímavě. Jestli to dobře chápu, tak vodíkové dělo vystřelí projektil větší rychlostí, než je rychlost zvuku ve vodíku (byť ohřátém), což jsem si říkal, že by snad ani nemělo být.