Matematické Fórum

↑↑ mák:
Ahoj, draci mívají také deset drápů. Někteří i deset korun :)

mytina napsal(a):

Nedokonalý podobně jako počítač reprezentující hodnoty omezeným počtem bitů, což při matematických operacích vytváří nepřesnosti.

Stále jsi nedefinoval nedokonalý design. Pomocí slov "podobně jako" to nelze definovat. Pokud je definice složitá, tak uveď alespoň nějaký příklad možné nedokonalosti designu vesmíru.

Nevím, jestli správně chápu kontext, ale díval jsem se na to a přišlo mi, že je míněno spíše (6,6,6), což už je univerzálnější :-)

check_drummer napsal(a):

mytina napsal(a):

Nedokonalý podobně jako počítač reprezentující hodnoty omezeným počtem bitů, což při matematických operacích vytváří nepřesnosti.

Stále jsi nedefinoval nedokonalý design. Pomocí slov "podobně jako" to nelze definovat. Pokud je definice složitá, tak uveď alespoň nějaký příklad možné nedokonalosti designu vesmíru.

Neumím matematicky definovat dokonalost. Do velké míry je to subjektivní. Raději to tedy nazvu nepřesný design a uvedu extrémní příklad, co tím myslím. Předpokládejme, že matematika je na vesmírech nezávislá a všechny bytosti ji mohou objevovat.

-----------------------

V nějakém velmi nepřesném vesmíru, který má tvar kruhu, žijí zvídavé bytosti. Část bytostí provádí jakési okultní rituály, při kterém lámou větev na 7 dílů a z nich věští budoucnost, protože 7 je pro ně základním číslem vesmíru. Druhá část uctívá svého boha, který je pro ně stvořitelem tohoto vesmíru, zároveň mají ve svých svatých textech sdělení, že číslem ďábelského protivníka boha je 22. Vědci pečlivě zkoumají vesmír a soustředí se na měření obvodu kruhu. Zjistili, že obvod závisí na průměru, měřením ustanovili konstantu 3,14 a nazvali ji konstanta kruhové struktury.

Jeden matematik pak objevil matematickou konstantu Pí, jak ji známe my a dokázal ji velmi přesně vyčíslit. Vytvořil teorii, že konstanta kruhové struktury je rovná této matematické konstantě. Vědci dále zpřesnili svá měření pomocí větších kruhů s větším obvodem a došli k hodnotě konstanty 3,1429. Poté matematickou teorii zamítli.

Dále zpřesňovali svá měření a došli až k 3,142857. Postupovali přísně vědecky a prohlásili, že nikdy nemohou 22/7 považovat za hodnotu konstanty kruhové struktury, protože ji nedokážou nekonečně přesně změřit.

↑ mytina:
Stále tam nevidím tu nepřesnost designu.... Většinou čím delší text, tím méně toho vysvětlí. :-) Jediné co jsi řekl, že žijí v nepřesném vesmíru, ale opět jsi neřekl co to znamená....
Jinak v našem případě je 22/7 jakožto aproximace pi řekl bych čistě náhodná že obsahuje dvě stejné cifry. Takže říkat, že kruh je magický, protože má vztah k magickému číslu 22 je velmi nekorektní.

↑ check_drummer:
nedokonalý/nepřesný desing - design používající aproximace celých čísel, zlomků nebo matematických konstant

Jinak konstanta jemné struktury se dá "vypočítat" vyřešením rovnice:
[mathjax]x^4-137\,x^3-10\,x^2+697\,x-365[/mathjax]
jejíž jeden z kořenů je x=137.035999168 což je blíže poslední naměřené hodnotě z roku 2020 (137.035999206) než to tvoje "řešení".

Další "hezká" rovnice je:
[mathjax]x^4-136\,x^3-136\,x^2-818\,x+1[/mathjax]
její kořen je také x=137.035999168

No, rovnice do které vložíme číslo 136 nebo 137 a vypadne nám číslo 137 celých něco tak nějak postrádá spoustu půvabu...


Tak nějak se dá asi očekávat, že "funkce" závislá na devíti jednociferných číslech dokáže vhodnou volbou těchto čísel vyplivnout nějakou konstantu s přesností na 9 platných číslic...

Jasně je to čarování s čísly.
Například tato rovnice:
[mathjax]x^4-137\,x^3-8\,x^2+424\,x-512[/mathjax]
dává hodnotu přesně dle posledního měření z roku 2020 x=137.035999206

Jinak v literatuře jsem našel tento vzorec:
[mathjax]157-{{337\,{\it ρ}}\over{7}}=137.035999168[/mathjax]
kde [mathjax]ρ=0.4146825098511116[/mathjax] je Prime constant

Na druhou stranu - nelze vyloučit, že tyhle snahy nakonec povedou k odhalení nějaké souvislosti, která nám dosud uniká. Nebo naopak nějaký geniální matematik objeví, jak tu konstantu určit způsobem, který zatím nikoho nenapadl.

Ale zatím se nic takového nepodařilo, a konstantu musíme změřit.

Vlastně nedokážeme určit třeba ani hmotnost a náboj "elementárního bodového náboje".

A jak to psal Feynman ve své knížce - dokonce i když známe hmotnost a náboj elektronu, nemůžeme ho do rovnice dosadit a dostat výsledek. Protože rovnice QED, tak jak se dnes používají, tak divergují, když by se sečetly všechny členy (když by se prostor dělil na stále menší dílky). Takže se musí někde přestat ... a potom se (při daném dělení prostoru) musejí výsledky "renormalizovat" aby náboj a hmotnost elektronu vyšla taková, jaká má.

Takže je hypoteticky možné, že někde v té divergující posloupnosti co popisuje náš svět, je schovaná i ta konstanta. Na druhou stranu - elektromagnetická interakce není jediná, co ovládá tento svět, ještě jsou silné a slabé interakce, a každá má (pokud vím) svoji konstantu.

↑ check_drummer:
No ale perturbační teorie (řešení dif. rovnic) je vynálezem matematiků, né ?

↑↑ mytina: Ahoj, prikladám napr. dalšie zhluky konštánt, ktoré sa rovnajú
bezrozmernej jednotke.

https://ctrlv.link/4vep

Vyhovuje pre rôzne číselné hodnoty prírodných konštánt (aj pre tie doteraz uznávané).
Rozmerovo tiež v poriadku.

:-)

↑ mák:Ahoj a ďakujem za reakciu a tvoj prepis do estetiky.😊
Priložím aj návod, ako som to kedysi dostal (tuším, že nič iné len lineárne kombinácie vektorov).

Tiež som bol nadšený z bezrozmerných
veličín, ale vidím, že matematika ich môže generovať ľubovoľne.