Proč se v olověném akumulátoru používá kyselina a ne hydroxid?
https://canov.jergym.cz/elektro/element/pb.html
Prodle výše uvedené reakce pro zásadité prostředí, by v případě použití hydroxidu bylo napětí větší a nedocházelo by k sulfataci elektrod.
PbO2 + 2H+ +2e == PbO + H2O E = +2,47V
Pb + 2OH- -2e == PbO + H2O nebo Pb(OH)2 E = -0,54V
E = +2,47 - -0,54 = 3V
Offline

Standa33 napsal(a):
Proč se v olověném akumulátoru používá kyselina a ne hydroxid?
https://canov.jergym.cz/elektro/element/pb.htmlspace waves
Prodle výše uvedené reakce pro zásadité prostředí, by v případě použití hydroxidu bylo napětí větší a nedocházelo by k sulfataci elektrod.
PbO2 + 2H+ +2e == PbO + H2O E = +2,47V
Pb + 2OH- -2e == PbO + H2O nebo Pb(OH)2 E = -0,54V
E = +2,47 - -0,54 = 3V
Reakce, které probíhají v olověných akumulátorech (např. PbO2 + 2H+ _ 2e- <-> pbO + H2O a Pb + 2So4^2- <-> PbSO4), jsou vhodně přizpůsobeny kyselému prostředí, kde jsou elektrody schopné efektivně reagovat a udržovat stabilní napětí.
Z těchto důvodů je kyselina sírová preferována jako elektrolyt v olověných akumulátorech, protože poskytuje stabilní a efektivní podmínky pro elektrochemické reakce, které jsou nezbytné pro správnou funkci akumulátoru.
Offline
S použitím kyseliny sírové v olověných akumulátorech se dosahuje větší chemické stability a efektivity. I když teoreticky hydroxid může poskytnout vyšší napětí, praktické problémy, jako je sulfatace elektrod a nižší kapacita, činí kyselinu výhodnější volbou pro dlouhodobý provoz. Kyselina také zajišťuje lepší výkon a delší životnost akumulátoru.
Offline
Interesting chemical breakdown! The explanation for why acid is preferred over hydroxide in lead-acid batteries, focusing on voltage and avoiding sulfation, is quite clear. It's a fundamental aspect of how these batteries work, much like understanding the mechanics of a fun challenge in Slope Game helps you achieve high scores. Thanks for sharing this detailed insight.
Offline
Ne, problém je ve vzniklé sloučenině – [Pb(OH)4]2-, kterou bys nechtěl mít v článku. Němci to za II. Světové války měli excelentně propracované kvůli ponorkám, zkus knihu nebo film Das Boot. Zkoušelo se pak i stříbro, měď apod.
Z hlediska elektrochemie jde o složité reakce, nezáleží jen na potenciálech, respektive výměně iontů. Kam který půjde a kolik rozdílu e vydá. Jde o rychlost rozpouštění kovu + jeho uchování tím, že se k anodě v nějaké formě jako kation vrátí. Výše uvedená sloučenina (anion) zůstane v elektrolytu.
Závěr: Nechal bych tyto řešení být. Chodím na různá fóra, kde se píše, že mají baterie, které když se vybijí a nechají pak v klidovém stavu (nečerpáš proud), znovu se obnoví jejich elektrická kapacita. Z chemického hlediska jde o to, že elektrony se vrací po paměti do svého výchozího stavu. Že nám (lidstvu) je nikdy neposkytnou, je zřejmé…
Offline