Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Ahoj,
mějme tkaničku u boty, pro jednoduchost uvažujme jen jeden její "konec" (každá tkanička má tyto konce dva). Tato tkanička (resp. tato jedna část, kterou uvažujeme) je tvořena dvěma částmi - smyčkou vedoucí od uzlu (na horní části boty) a zase se do uzlu vracející, a volným koncem. Předpokládejme, že všechny tyto části leží na jedné přímce.
Když zatáhneme za volný konec tkaničky, tak se tento volný koenc prodlouží a smyčka se zkrátí a naopak - pokud smyčku zvětšíme, volný konec se zkrátí (délka tkaničky je totiž konstantní).
A otázka je, jak dlouhé mají být volný konec a smyčka, aby tkanička měla co nejmenší moment setrvačnosti - se středem otáčení v uzlu (části tkaničky jsou kolmé na osu otáčení). (Uvažujme, že tkanička má ve všech částech stejnou hustotu a stejnou tloušťku.)
Hodně uměle lze tkaničku znázornit jako:
1. X ============
2. X ||
3. X ============
4. X
5. X ==============================
Znaky X označují uzel, znaky = označují tkaničku, řádky 1. a 3. označují smyčku a řádek 5. označuje volný konec.
Offline
No, sázím na to, že když budou všechny ty 3 části stejné, bude moment setrvačnosti nejnižší. Ten úsek na řádku 2 samozřejmě zanedbáme, předpokládám.
Můžu to zkusit i dokázat. Možná to vyjde jinak. Moment setrvačnosti tenké tyčky je
Pokud tedy budeme mít tyčky o délkách a, a, b, s tím, že ještě platí a + a + b = L, bude celkový moment setrvačnosti
k - hmotnost vztažená na jednotkovou délku a kilogram, tedy hmotnost tyče délky a je m x k x a
Takže po zkrácení dostaneme
Ty konstanty na začátku nebudou mít na řešení žádný vliv, takže stačí hledat minimum výrazu
Když si vyjádříme třeba to b, tedy b = L - 2a, tak
a po zderivování máme
No, a jak by řekli matematici, bez újmy na obecnosti si zvolíme L = 1, protože extrém asi nebude záviset na tom, v jakých jednotkách měříme tu délku, takže tkanička může být vždycky dluhá jeden "metr".
Druhý kořen asi nebude mít fyzikální význam, protože a nemůže být celá délka tkaničky. Vůbec bychom museli ještě trochu pořešit v jakém rozsahu může a být, aby nějaká délka nevyšla záporná, takže asi a > 0 a a < 1/2
Ale samotného mě trochu překvapilo, že to tak vyšlo, protože jsem tam měl drobnou chybu a vyšlo to trochu jinak (ale taky hezky, a už jsem hledal vysvětlení proč to tak má být).
Offline
↑ MichalAld:
Pěkný, já trochu čekal, že ten volný konec musí být o trošku delší, když není dvojnásobný, ale asi ho ta jeho délka tolik penalizuje, že to není výhodné... Ale radši ten výpočet ještě provedu.
Offline
Stránky: 1