Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, ráda bych se zeptala na důkaz tvrzení "n lineárně nezávislých vektorů prostoru V není možno vyjádřit jako lineární kombinace n − 1 vektorů prostoru V ". Důkaz jsem našla v knize Lineární algebra od doc. Bečváře, ale nemohu pochopit ideu důkazu. Pomohl by mi někdo prosím (že jde o indukci, vím). Ale nemohu přijít na to, jak se následně dospěje ke sporu. Kdyby mi někdo naťukl, budu ráda.
Offline
↑ marie.kolinova:
Vektory jsou lineárně nezávislé (LN) právě tehdy, když jen triviální lineární kombinace dá nulový vektor (koeficienty jsou samé nuly).
Nechť lze jeden vektor vyjádřit jako lineární kombinaci ostatních, např. v(n)=c(1)*v(1) + ... + c(n-1)*v(n-1)
tedy c(1)*v(1) + ... + c(n-1)*v(n-1) - v(n) = 0
Netriviální lineární kombinace dá nulový vektor, tudíž jsou vektory LZ (lineárně závislé).
Také platí tvrzení: Vektory jsou LZ, právě když lze jeden vektor vyjádřit jako lineární kombinaci ostatních.
Offline
↑ Richard Tuček:dekuji, vas dukaz se mi libi, ten ve skriptech ale bohuzel neni tak elegantni
Offline
↑ marie.kolinova:
Ahoj, ze zadání není zřejmé, zda těch "n" vektorů jsou tytéž vektory jako těch "n-1". Skoro vych řekl, že ne a pak uvedený důkaz pana Richarda nepůjde tak přímo použít.
Offline
↑ marie.kolinova:
Ahoj,
nějakou Bečvářovu lineární algebru mám, ale důkaz takového tvrzení ani tvrzení samotné jsem tam nenašel. To, co říká kolega Tuček, je sice pravda, ale věta v zadání tvrdí podle mě něco jiného. Chtělo by to přesné znění věty a nejlépe i ten důkaz (třeba ofotit a dát sem odkaz na obrázek).
Offline
Věta a důkaz jsou zde na straně 86: https://karlin.mff.cuni.cz/~halas/becva … lgebra.pdf
Teď zjišťuji, ža vlastně ani nechápu, co ta věta říká... Prostě mám třeba 10 lineárně nezávislých vektorů a mám dokázat, že jeden z nich nemůžu napsat jako lineární kombinaci těch zbývajících devíti. Takže mám dokázat, že pokud jsou vektory lin. nezávislé, tak je nemohu napsat jako lineární kombinaci (myslím netriviální)? Tu druhou část (ii) chápu: odeberu-li jeden z lineárně nezávislých vektorů prostoru, tak mi zmizí i ten směr, do kterého mne tento vektor pustil, dimenze by byla o jednu menší.
Offline
↑ Eratosthenes:dala jsem odkaz na skripta, jde o větu 8.15
Offline
↑ marie.kolinova:
Ahoj, není to těžké, jenom je to dost psaní a zabere to dost místa (asi proto to kolega Bečvář jenom naznačil, že si to čtenář domyslí). Chvilku mi to potrvá, takže strpeníčko :-)
PS : ta věta říká, že nestačí n-1 vektorů (např. dva) k tomu, abych popsal libovolný bod v n-rozměrném prostoru (např. trojrozměrném).
Offline
↑ marie.kolinova:
To odvození je trochu rozsáhlé, technicky však jednoduché
ale ten spor mi připadá nějaký podivný. Myšlenka je asi dobrá, ale napsáno je to špatně. Budu se asi muset hluboce zamyslet...
Offline
↑ marie.kolinova:
Občas když ve větě nejsou kvantifikátory, je trochu nepřehledná.
Tato věta by se dala formulovat jako:
"pro libovolných n lin. nezávislých vektorů u(i) neexistuje n-1 vektorů v(i) takových, že každý vektor u(i) lze vyjádřit jako lineární kombinace vektorů v(j)"
Offline
Jinak to tvrzení je v podstatě Steinitzova věta o výměně, ale předpoládám, že ji k důkazu této věty nelze použít. :-)
Offline
↑ check_drummer:
Ona ta věta 8.15 má v těch skriptech dvě části - kromě (i) ještě (ii), což je vlastně obměna Steinitzovy věty, které se tam uvádí jako důsledek.
Čili by to mělo být naopak: ne že Stein. věta se použije k důkazu (i), ale (i) se použije k důkazu Stein. věty.
Offline
↑ Eratosthenes:
Aha, to jsem nečetl. Ale co ti pamatuju, je ten důkaz technický, ale ne moc převratný. To co cituješ je důkaz z té učebnice a nebo jsi ho napsal ty?
Offline
↑ check_drummer:
To je důkaz z těch skript, jenomže tam je uvedena soustava (1) a klasické "po jednoduchých úpravách (2)". Tak jsem jen předvedl ty jednoduché úpravy, protože i na ně bylo dotazováno. A pak jsem se ztratil v tom sporu, protože je možná dobře, ale určitě je popsaný blbě a nepochopil jsem to.
Offline
↑ Eratosthenes:Děkuji moc, ale ty úpravy jsou dost masakr a spor tam taky nevidím.
Offline
↑ marie.kolinova:
Jako masakr to jenom vypadá. V podstatě je to jednoduché, jenom manipulujěš se spoustou "velkých výrazů". Ten spor by měl být až dál.
Offline
↑ Eratosthenes:Díky, to PS mi moc pomohlo.
Offline
Mě by pro začátek stačilo vědět, zdali ono:
n lineárně nezávislých vektorů prostoru V není možno vyjádřit jako lineární
kombinace n − 1 vektorů prostoru V .
a následně:
Předpokládejme že platí pro n.
Jestli se má předpokládat, že je není možno vyjádřit, nebo že je možno je vyjádřit.
A které že ty vektory jsou ty "n lineárně nezávislých vektorů", jestli ty "u" nebo ty "v".
(vycházím z toho, že když napíšu správné otázky, tak na ně nejspíš najdu i odpovědi).
Ještě by mě taky zajímalo, jestli se při provádění důkazu nepoužívá spíš tvrzení
n+1 lineárně nezávislých vektorů prostoru V není možno vyjádřit jako lineární kombinace n vektorů prostoru V .
Offline
No, začínám to pomalu chápat. Ale ještě to bude chtít čas. Trik je v tom, že na začátku tvrdíme, že:
n lineárně nezávislých vektorů prostoru V není možno vyjádřit jako lineární
kombinace n − 1 vektorů prostoru V .
a o chvíli později (vztahy (2) v těch skriptech) to vlastně děláme. Vyjadřujeme n vektorů (to co je na levé straně a není to označené) pomocí n-1 vektorů v (to jsou ty na pravé straně).
Offline
Ale tu indukci a spor dohromady mi teda hlava úplně nebere.
Je tam další "předpokládejme", předpokládejme že máme vektory
Ale pak - je vyjádříme jako lineární kombinaci vektorů
A tady už se v tom logicky ztrácím, jak je můžeme takto vyjádřit, když jsme předpokládali, že to nejde?
Dál je mi to celkem jasné - že vyjádříme vektor
Vytvořili jsme nových n vektorů, které bychom mohli označit třeba
No a pak je tam ten důkaz, že
Takže závěr je, že vektory
Ještě připomínám, že vektory
Offline
Takže když to shrnu - předpokládali jsme, že můžeme vyjádřit (n+1) vektorů pomocí (n) vektorů, když jsme vektory
A z toho jsme odvodili, že můžeme vyjádřit (n) vektorů
Což ale nemůže být pravda, protože pro n=1 to neplatí, protože to bychom museli umět vyjádřit jeden vektor pomocí žádného vektoru což je zjevně nesmysl. A když to tedy neplatí pro n=1, tak to nemůže platit ani pro ta ostatní n.
Říkám to správně?
Offline
↑ MichalAld:A není to spíše tak, že jsme ukázali, že věta platí pro n=1 a předpokládali jsme, že platí i pro n a sporem jsme dokázali pro n+1 (tedy princip matematické indukce)?
Offline
↑ marie.kolinova:
No to já právě nevím, akorát mi to nedává smysl.
Mě spíš dává smysl, že předpokládáme, že jde (n+1) pomocí (n), a z toho odvodíme, že musí jít i (n) pomocí (n-1). A spor je s tím, že pro n=1 to nejde.
Já totiž jinak moc nechápu, jak z předpokladu, že něco neplatí, bychom vůbec mohli něco odvodit.
Jak z předpokladu, že to neplatí pro (n+1):(n) bychom mohli odvodit, že to neplatí pro (n):(n-1).
Offline
Ten spor je jasný, označme si to tvrzení co cheme dokázat jako V(n). Pro spor předpokládáme negaci indukčního kroku, tedy že pro nějaké n platí V(n) a nonV(n+1). Ale my jsme z nonV(n+1) odvodili nonV(n), což je spor. Taky by se to dalo chápat tak, že jsme dokázali obměnu implikace z indukčního kroku.
Offline