Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, potřeboval bych pomoci s jedním příkladem. Mám spočítat velikost hodnoty x ve vzorci wustite minerálu o vzorci Fex-1O v krystalové mřížce. Nevím sem rady, ale na internetu je hodně příkladu, kde je ale uvedeno i různé poloměry, ale za mam v zadání jen hustotu a mrizkovy parametr, kde já neumím v krystalové mřížce identifikovat různé poměry a nevím je tam určit a nevím proč ty poměry tam jsou. Je to příklad jako na obrázku. Takže ze vzorce tohoto urcim objem na základě znáni hustoty a mrizkoveho parametru. Mrizkovy parametr se získá sečtením poloměru, ale to jsou iontové poloměry, které já mám najít v Fe hodnotu x, ze vztahu Fex-1O. Poslední 2 obrázky jsem našel na internetu i s mnohými dalšími, ale nenašel jsem jak vypočítát tu hodnotu x z prvního obrázku. To je myšleno ten ionic rádius. Jestli to mám vypočítat na základě vztahu poloměru v krystalové mřížce parametru nebo jak. Ale asi musím vypočítat objem, což je podle vztahu s posledního obrázku, ale nemůžu vypočítát vztah pro výpočet x. Pomůžete mi, prosím. Nevím jestli si ty iontové poloměry mám vyhledat v periodické soustavě prvku nebo je musím dopocitat a jsou jiné od znalosti hustoty a mřížkoveho parametru. Vím, ze je to jednoduchý příklad, ale nevím jestli to mám dopocitat na základě vztahu poměru v krystalové mřížce nebo ne. Objem se výpočita ze vztahu :
• ρ = Mr × Z / (V × NA)
Kde p je hustota, Mr molární hmotnost, Z počet jednotek na buňku s to je 4, takže uvažují ze je to 4 FeO takže Fe4O4 a z toho dopocitat tu hodnotu Fex-1O a V je objem a Na konstanta. Pomůžete mi, prosím?
Pomůžete mi, prosím? Je to takový oříšek na vyřešení, jestli to tady někdo umí vyřešit…
Offline
↑ Patriciuss:
Přidávám sem ještě 2 slidy ze školy na výpočet toho vzorce, ale nemůžu se k tomu dopocitat. Poradíte mi, prosím, Vím, ze mrizkovy parametr se skládá z poloměru iontu jednotlivých prvku Fe a O, jenže tam ještě musím vložit tu hustotu, takže se ta hustota musí vložit do vzorce pro výpočet objemu a vydelit to asi celkovým objemem toho minerálu wustite.
Offline
Koukám, že se k tomu nikdo nemá.
Ale jak jsem psal o této problematice nic nevím, takže můj názor nemusí být správný.
Podle mě je vzorec uveden na obrázku 2 a 3.
Tady jej přepíšu do jiné formy:
Přičemž víme že (je to hranatý, asi krychle):
No a konstantu NA známe, mřížková konstanta a byla zadaná, molové hmotnosti Fe a O také. A naměřenou hustotu ρ víme. Takže stačí dle mého jen dosadit.
Offline
↑ mák:
Zdravím, mužů ještě poprosit o radu jak jste rozpracoval ten vzorec? To je podle vzorce n= m/M, přičemž n je látkové množství, m je hmotnost a M je molární hmotnost. Mužu se zeptat co je “g” a kde je ve vzorci započítána Z = 4 na jednu jednotku strany krychle….
Offline
Asi jsem to spíš znepřehlednil:
n = 4 (počet atomů v mřížce)
gMol(Fe)=0.055845 kg
gMol(O)=0.015999 kg
ρ = 5620 kg/m3
NA = 6.02214076e+23
x = hledaný parametr
Offline
↑ mák:
Omlouvám se, ze Vás takto obtěžují s těmito typy příkladu, ale jak dokážete poznat s upravit vzorec tak, aby to všechno vyšlo jako správný výsledek. Dokonce i z těch tabulek získat hledané hodnoty. To mate napočítáne tyto typy úloh? Upřímně, jsem student geologie tady v Praze na Karlově univerzitě a tyto příklady jsou z kurzu Mineralogie a takových příkladu tam máme hodně. Jako můj cíl je dostat se na Ivy League do Ameriky což je vlastně Mekka všech cílů vzdělání, tak jestli byste měl nějaký trik jak na to přijít nebo mate důkladně propocitane učebnice matematiky? V čem spočívá vaše taktika na řešení těchto příkladu a obecně logiky? Jestli to není tajemství….
To gMol je vlastně ze vzorce n= m/M přičemž jsme měly za cil zjistit hmotnost na základě látkového množství a molarnich hmotnosti nebo jak jste k těm hodnotám přišel??? Násobení těch hodnot molarnich hmotnosti Fe a O a kde jste přišel na hodnotu n = látkové množství?? To je násobení 100% nebo jak? Nějak na to nemůžu přijít… Nebo je to opět zprumerovane jako v příkladě, se kterým jste mi pomohl s Plagioklasem…vyjádření koncových členů…
Offline
No to mám za to, že používám nestandardní značení.
Můj zápis je identický se vzorcem uvedeným na obrázcích 2 a 3:
Jenom používám jiné (špatné) značení. V originále je použito písmeno A, které značí molární hmotnost. Správně by mělo být značeno M. Já jsem použil gMol jakoby grammolekula, někde jsem viděl tento zápis. Takže to opravím na M. Dále v originále používají písmeno malé n, což by mělo znamenat počet atomů v krystalové mřížce. Wüstite krystalizuje jako Fe4O4, takže n=4. V zadání je použito písmeno Z=4. Takže to opravím na Z. Výsledný vzorec by měl vypadat tedy takto:
No a jak se na ten vzorec přišlo?
Je známé, že hustota se spočítá z podílu hmotnosti (molární hmotnost FeO) a objemu jednoho molu (Vmol):
Molární hmotnost FeO se dá napsat jako součet molárních hmotností Fe a O. Objem jednoho molu obsahuje 6.02214076e+23 molekul (NA = Avogadrovo číslo), tak se dá přepsat na součin objemu jedné molekuly (Vm) a konstanty NA:
Wüstite krystalizuje se 4 molekulami, tak přidáme faktor Z=4. A objem těch 4 molekul známe, je to Vc=a^3:
No a protože počet atomů Fe je snížen, vložíme tam korekční parametr x, který chceme zjistit.
Pak neznámá hodnota x je:
No a všechny hodnoty dosazuji v základních jednotkách SI (kg, metr)
Offline
↑ mák:
Děkuji moc za tak velký výklad. Takže, když se jedna o nějakou hodnotu, jako v našem pripade FeO, která má se s něčím sloučit, jako krystalizovat-spojit, smíchané, tak ta druhá hodnota, se kterou se má sloučit je ten faktor, a tak se musí násobit, nebo jak to nazvat. Takže látkové množství n= m/M je vlastně alternativou pro Z=4 a to je ten počet jednotek na jedné straně krystalové mřížky s tomu odpovídá látkové mnozstvi n? Korekční parametr se nazývá pro hodnoty, které máme hledat, jako v našem pripade Fex-1O a to, ze je to snížené, jako o hodnotu -1, tak se to musí násobit hodnotou x? To je vysvětlení korekčních parametru, když se má nějaká hodnota zjistit, tak se to násobí hodnotou x, když je to snížené? A co zvýšené hodnoty o + 1 nebo jen čistotu hodnotu x bez nějakého zvýšení a snížení, to by se taky nasobilo korekcnim parametrem, když se hledá neznáma x? Omlouvám se, za takto, možná pro Vás primitivní otázky, ale moc jsem dobrého učitele na matematiku na střední škole neměl a tohle jsme neprobíraly a na fyzice s chemii taky ne.
Offline
Bohužel jsem si nevšiml, že je tam ta jednička ve vzorci Fe[1-x]O.
Tak se pochopitelně změní vzorec takto:
Offline
↑ mák:
Takže když si hledá nějaká hodnota, jako v našem pripade x, tak je to korekční parametr a to se musí násobit tou hodnotou x? Jako v pripade Fex-1O?? A faktor se taky násobí oběma hodnotami, když dojde ke sloučení, krystalizaci…Jako základní pojmy neznám, a člověk si to asi musí představit v hlavě, jak to udělat, děleno je vlastně, když se malá neznáma hodnota dělí tím velkým celkem s násobení, když se hledá ve většině případu neznáma x u nějaké hodnoty, jako v našem pripade Fex-1O, a to vždy… Dal bych Vám reputaci “+” za tak obsáhlý výklad, ale nemám to tu…
Offline
Vzorec Fe[1-x]O znamená, že na jeden kyslík je [1-x] železa. Máme vypočítat hodnotu x. Tu hledáme.
Proto jsem do vzorce napsal množství železa:
Offline
Ta jednička je 100 % železa, který patří ke kyslíku. My hledáme to x co chybí do 100 %.
Offline
↑ mák:
Rozumím, na 1 kyslík je 1-x železa, a to se vše násobi tou molární hmotnosti Fe a O, což se sečte a tohle všechno v závorce se vynasobi tou hodnotou Z=4, protože je to počet jednotek Fe4O4 podle vzorce 4{FeO}. No a na každé jednotce Fe a O má být hodnota 4, protože v zadání je napsáno ze počet vzorcovych jednotek na jednu základní buňku, což je jedna strana je Z=4, takže proč se to neděli tato hodnota x-1 a 1 tou hodnotou 4 , ale se to násobi…ta hodnota 4 se přece musí měnit, nebo zůstává stejná…jestli víte, co tím myslím. Proč se to násobí hodnotou 4, když je tam x-1 a 1, to se má dělit…jinak děkuji za výklad m, ale stejně nechápu, proč se to násobí hodnotou 4 a ne dělí, to ta hodnota 4 u každé jednotky Fe a O není 100% a tak se nemůže dělit, a jen se násobí, a tak je to vždy? Když je nějaká hodnota 100 % a máme určit neznámou tak se dělí a jinak se to násobí, a proč mi to tedy nejde představit v hlavě. Vy si to umíte představit a logicky to vydedukovat na základě představy nebo to mate už jako reflex a napočítáno z hromady příkladu…Dal bych vám “+” za dobrý výklad a pomoc, ale nevím kde to dát a neukazuje se mi to… Omlouvám se, ať teď mi došlo ze ta vzorcova jednotka Z= 4 je počet těch Fe a O na jednu stranu krychle, takže je to v pořádku, a to násobení hodnotou 4 je, ze se to musí vynasobit těmi molárními hmotnostmi a vydelit tím celkem… a to x-1 u Fe je korekční parametr a když je to neznáma tak se ti vždy násobí, a dělí jen 100% hodnotou celku…?
Offline
Zjednoduším to. Hustotu spočítáme jako podíl molárního množství sloučeniny (zde FeO) a jeho objemu (
Protože víme že jeden mol obsahuje 6.02214076e+23 molekul (Avogadrovo číslo
Protože platí:
Obdobně víme, že objem základní jednotky krystalu Fe4O4 (
Pak po při nahrazení objemu molekuly (
Nebo obecně - nahradíme hodnotu 4 proměnou Z:
No a dál už je to stejné jako nahoře.
A molární množsvtí
Offline