Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
Dodavatel tvrdí, že uvedeným způsobem vrací přeplatky zákazníkům, já tvrdím, že nevrací. Vytváří pouze fikci splacení svého dluhu odběratelům.
https://medium.seznam.cz/clanek/jeffryl … loh-104338
Budu rád za vaše názory a připomínky - mé vysvětlení problému je v uvedeném odkazu, díky.
Offline
↑ domovnik:
Ahoj, úplně jsem to nepochopil, ale samotné snížení záloh rozhodně neznamená vrácení přeplatku. Tento přeplatek - pokud nebyl zákazníkovi vrácen - by měl být v příštím zúčtobvacím období znovu uveden (převeden do tohoto zúčtovacího období) - ať je výše záloh jakákoliv.
Jsou tam dvě věci:
1) přeplatek
2) snížení záloh
A to že se sníží zálohy neznamená, že ten přeplatek mizí - byť by byly zálohy snženy právě o výši tohoto přeplatku. Jedno z korektních řešení je - vrátit zákazníkovi přeplatek a snížit zálohy tak, aby v příapdě stejné spotřeby jako loni nevznikl žádný přeplatek ani nedoplatek. A nebo dokonce snížit zálohy ještě víc (aby rozdíl součtů záloh obou období byl 2x větší než ten přeplatek), aby byl příští rok zákazník na nule po odečtení toho přeplatku ze svého dluhu.
Bohužel jsem v tom příkladu neviděl (možná jsem si jen nevšiml) kolik byly zálohy předtím a kolik potom, to by asi mnohé objasnilo.
Taky byblo dobré uvést nejen zálohy, ale i výši přeplatku / nedoplatku za obě období - z toho pka bude jasně vidět zda je vyúčtování v pořádku.
Osobně si ale myslím že by měl zákazník možnost nechat si přeplatek vrátit - jsou to jeho peníze a takto by ležely na účtu někoho jiného, v podstatě se jedná o bezúročnou půjčku dodavateli....
Offline
↑ domovnik:
... jenom teda nechápu (z 670 na 680 jestli to vidím dobře), proč se záloha zvýšila, když měl zákazník přeplatek, ale asi může být důvod zvýšení ceny produktu v příštím roce.
Offline
↑ check_drummer:
Nedoplatek znamená, že jsi platil málo na zálohách.
Když máš zálohy 1000,- a za rok spotřebuješ 15000,- máš nedoplatek 3000,-. To zaplatíš a pro příště chce dodavatel (celkem logicky) zvýšit zálohy.
Když máš zálohy 1000,- a za rok spotřebuješ jen 10000,- máš přeplatek 2000,-. To ti musí dodavatel nějak vrátit a pro příště by ti měl snížit zálohy.
Offline
↑ Eratosthenes:
Překlep, opraveno.
Offline
Eratosthenes napsal(a):
↑ check_drummer:
Když máš zálohy 1000,- a za rok spotřebuješ jen 10000,- máš přeplatek 2000,-. To ti musí dodavatel nějak vrátit a pro příště by ti měl snížit zálohy.
Ano a toto se tu řeší - že ten překlatek dodavatel nevrátil, ale nějak ho použil na zálohy, ale není jasné jak, to popisuju v příspěvku výše.
Offline
↑ check_drummer:
Jo, díky za odpověď i rozšíření o pohled na metodiku výpočtu záloh :-) na což se mohou názory různit, proto by měl být a je na dohodě zákazníka s dodavatelem, což také neplatí, stejně jako samotné uvedení v omyl spptřebitele, zákazníka.
Jedná se o to, že z nějakého záhadného důvodu takto nesprávně postupují s nejvyšší jistotou snad všichni dodavatelé s variantou vracení přeplatků do záloh, já viděl fa od tří dodavatelů. Dodavatel na žádost o navrácení přeplatku reaguje do omrzení omíláním postupu pro výpočet záloh, ovšem na podvod s tzv. vracením do záloh nereaguje vůbec, čili přeplatek odmítá vracet. To, jak "mele z cesty", mě trochu vyvedlo z jistoty, že je to forma tunelu, proto jsem požádal o konzultaci. Sá m sem předtím požádal o vyjádření daňovou účetní, organizaci dTest a ERÚ. Daňová skončila u obhajoby výpočtu záloh, uzavřená ve svém mikrosvětě sloupců a řádek číslic a naprosto nepochopila zadání. dTest je na tom obdobně a přestal již reagovat, přestože by měli fungovat jako zástupci občanů v případech hromadných žalob. ERÚ je na tom obdobně, státní organizace s velkohubým PR o ochraně spotřebitelů, která v konečném důsledku se snaží ze svých povinností vyvléct tím, že prohlásí, že pouze podává informace.
Vůbec nejzáhadnější je reakce nejširší laické veřejnosti, kdy by dle statistik mělo docházet k přeplatkům u ca 75% zákazníků, což by po odečtení těch s přeplatkem na účet mělo být pořád významné množství. Proto jsem se také pokusil veřejnost zapojit medializací, čili publikováním na Medium, Seznam.cz. S přihlédnutím k počtu dodavatelů a shodným postupem výpočtu se tento počet výrazně navyšuje a s ním i finanční objem, který zůstává bez jakékoliv reakce občanů, laické i odborné veřejnosti, u obchodníků.
Je to záhada :-) v každém případě díky za pohotovou reakci a obnovení víry ve zdravý rozum, ...
Offline
↑ check_drummer:
No, rozdíl 10 peněz je dosti matoucí, přesto lze dohledat správnou souvislost, výše zálohy na příští období i v souhrnu plateb nejsou důležité. Ale metoda či postup tzv. navracení, k čemuž dle mého nazoru skutečně nedochází, s ohledem na počet takto řešených případů a k nim vztaženého objemu financí je zarážející, že i přes opakovanou publikaci v Medium, Seznam.cz, se nikdo z podobně postižených neozývá a obchodníci navíc s drzostí svůj postup obhajují jako správný.
Offline
↑ Eratosthenes:
Řeč je o přeplatku, nikoliv nedoplatku a výpočet záloh není předmětem dotazu či tématu - jde o matoucí a nesprávnou metodu fiktivní vratky přeplatku v zálohách.
Offline
↑ check_drummer:
Jo, díky, spousta lidí je zmatena stejně jako na škole při zadávání logických, nikoli čistě aritmetických úloh. Soustředí se na vedlejší doprovodné detaily a uniká jim podstata a tím i "vysvětlení, definice" daného řešení. :-) Zajímavé přitom je, že stejně reagují i laici i odborníci, u nich by to dozajista mohla vysvětlovat tzv. profesionální slepota, přesto je to na pováženou při pomyšlení na jejich možné omyly při výkonu činnosti.
I přesto díky za snahu...
Offline
↑ check_drummer:
Ještě dodatek - pokud by tě opravdu zajímaly detaily, které požaduješ... k danému linku je doprovod 2. díl a celá zaležitost i s kopiemi mail korepondence je asi v ca 10ti dílech "je to tunel, není to tunel" a "je to tunel!" na Medium, Seznam.cz, rejstříkuj dle autora...
Offline
↑ domovnik:
Podle mě je klíčové vyúčtování v tom dalším roce, pak se ukáže, jestli je to nekorektní vyúčtování (podvodem bych to nazýval až v případě prokázaného úmyslu, ale nejsem právník).
Takže abych to mohl rozhodnout, potřebuju tyto údaje:
1) Zálohy v prvním roce, skutečná spotřeba v prvním roce a vyúčtování po prvním roce (jaký je přeplatek, resp. nedoplatek).
2) Totéž pro druhý rok - zálohy, spotřeba a vyúčtování.
Offline
↑ domovnik:
Ale to je jedno. Ty můžeš mít přeplatek např. 6000,-, dodavatel ti sníží zálohy o pětistovku, abys příští rok byl při stejné spotřebě na nule, takže např. ze 7000,- na 6500. A napíše ti, že ti přeplatek vrátí sníženým výběrem záloh. Takže první měsíc dalšího období zaplatíš místo těch 6500,- jenom 500. A je vráceno. Dál už potom jede těch 6500.
Pokud ten první měsíc zaplatíš těch 6500, dodavatel ti to nevrátí, anebo těch přeplatkových 6000 neodečte v příštím vyúčtování, pak teprve je to podvod. Ale ani to odečtení až za rok při dalším vyúčtování není košér, protože si tím od tebe bezúročně těch 6000 na rok půjčuje. Proto také dodavatelé většinou předepisují zálohy sami. Když ti totiž nechají nastavit obzvláště nízké zálohy, tak vlastně poskytují "bezúročnou půjčku" oni tobě.
Offline
↑ check_drummer:
No - v tom se asi začínáme rozcházet...
Podle mě není nutný sousled dokumentace fa za x období, ani není rozhodující výše záloh... jak se kdysi při zkoušení říkalo, mě ani tak nezajímá výsledek, ale postup - jak jsi k výsledku došel 😀 navíc se nejedná o mé fa a nechci tu zveřejňovat citlivé údaje... ☠️
Zkusme se spokojit s dostupnými daty a porovnáním s vlastní fa energií. Měla by stačit k tvému rozhodování tato data - Přijaté platby se sníženými měsíčním zálohami ve výši přeplatku, to je evidentní i bez návazností, dále Rekapitulace a z toho bilance Přeplatek, Nedoplatek a předpis budoucích záloh. Ve všech fa je vyznačené snížení či úplné vypuštění plateb, aniž by v rozhodujícím oddílu byl vyznačen přpočtený přeplatek, aktivum zákazníka. Tak je to, jak jsi to popsal na začátku? V žádném případě nedochází úpravou záloh v režii zákazníka k vrácení přeplatků. V tom s tebou souhlasím. Myslím, že není třeba dodávat fa za 2, případně více období, postup je jasný i z jediného dokladu. Zkus se podívat na vlastní fa, určitě to bude stejné či obdobné. Anebo mi vysvětli proč potřebuješ 2 navazující fa, já nevidím důvod a tvůj první dojem a souhlas s mým přesvědčením, že přeplatek uvedeným postupem nevrací mi to doteď potvrzoval, díky...
Offline
↑ Eratosthenes:
Neee... Za prvé, pokud bych měl přeplatek, není důvod k navyšování zálohy... Je to pouze jeden z faktorů, krom předpokládané spotřeby a cenového předpokladu vývoje, atd.
Cena je hodnota věcí či služby. Můžeš ji zaplatit najednou anebo ve splátkách (zálohách). Tzn. že v 1.případě, hodnota se rovná ceně, ve 2.případě, hodnota se rovná součtu - záloha + doplatek. Z toho je logické, že pokud ti snížím, odečtu zálohu, zvýším ti o danou sumu doplatek. Proto také nemůže platit tvá domněnka, že když zaplatíš sníženou nebo nezaplatíš vůbec zálohu, je zaplaceno. Není. Zaplaceno by bylo, kdyby onu zálohu uhradil obchodník tvým přeplatkem. Ale protože to prokazatelně nedělá, zaplatíš chybějící výši zálohových plateb v Doplatku.
A chápal bych možná ještě převedení přeplatku do následujícího období, nikoliv už ale do přespříštího - to snad ani běžné účetnictví neumožňuje.
A nevím z čeho vychází tvůj předpoklad "když ti dodavatel nastaví obzvlášť nízké zálohy" - byl by sám proti sobě a pokud mu už zákon povinnost ukládá, byl by hloupý toho nevyužít. Tendence je spíše opačná, nastavit co nejvyšší i přes protesty zákazníka a pravidlo o "přiměřené výši" záloh.
Offline
↑ domovnik:
To je jednoduché - druhou fa potřebuju z toho důvodu, abych zjistil, zda mi započítali přeplatek z minulého fa období... Sice podle přeplatku stanovili výši záloh, ale to ještě nic neříká o tom jaké bude vyúčtování na konci druhého obcobí. Např. pokud by v tom druhém období byl součet záloh shodný se skutečnou spotřebou, tak bych měl ale ve vyúčtování mít zase ten přeplatek z minulého fa období.
Pokud sem nechceš dávat reálná data, tak ok, můžeme sem dát klieně nějaká smyšlená, jen ať se bavíme nad něčím konkrétním.
Např. něchť platím zálohy 4x ročně.
V prvním období mám zálohy 4x 500Kč, celková spotřeba je 1800Kč, tedy mám přeplatek 200Kč.
Ve druhém období mám zálohy 4x 400Kč, celková spotřeba je 1600Kč, tedy za toto období jsem na 0 - ovšem měl by se mi sem převést přeplatek z minulého období a tedy bych měl mít ve vyúčtování přeplatek 200Kč.
Offline
↑ domovnik:
Ale probůh - já nic z toho, co mně posouváš, přece netvrdím !!
>> pokud bych měl přeplatek, není důvod k navyšování zálohy...
To je jediné, kde se vloudila chybička, opravil jsem.
Všechno ostatní, co jsem napsal, je správně. To, co píšeš ty, je směs samozřejmostí, které mně vysvětluješ proto, žes nepochopil, co jsem napsal, a nesmyslů, které píšeš proto, že nechápeš, jak to funguje. Proto jsi asi taky založil toto téma. Ale podle toho, co píšeš, ti to bohužel nevysvětlím.
Offline
↑ Eratosthenes:
No, já asi nepochopil tebe, ale pokusil jsem se o sdělení svého názoru. Já si nemyslím, že vše co píšeš je správně, ovšem neshledávám v tom důvod k rozčilování, domněnkám, že cosi nechápu, narozdíl od tebe, kterému stačí kouknout a ví... Což bych dle tvého příkladu i nakrásně mohl.
Mě se ale nejedná o to, abych měl pravdu, už vůbec ne za každou cenu. Jde mi o dosažení názorového konsensu... Píšeš, že ti sděluji samozřejmostí, ale jsme v nich v rozporu a já si myslím totéž, co ty o mně, strávil jsem nad problémem trochu více času než ty a kolega v diskuzi Zelenáč mě přesvědčil, že uvažuji správně.
Tak buď budeme pokračovat spolu a nakonec dosáhneme shodu anebo budu pokračovat bez tebe - jiná možnost mě nenapadá. Tebe ano?
Já to téma chápu velice dobře, ale překvapuje mě, že to nechápou, s ohledem na jeho jednoduchost, i ostatní.
Zkus prosím označit či zadat mé nesmysly, s ohledem na to, že ty máš vše správně... Pouze se o tom domníváš, potřebuji vědět s čím tak příkře nesouhlasíš, abych ti to vysvětlil a ty buď pochopil anebo mi naopak vysvětlil svou variantu. Takto probíhá většina konstruktivní h diskuzí.
Offline
↑ check_drummer:
posílám odkaz na článek s kopií dokladace tří rozhodných oddílů - https://medium.seznam.cz/clanek/jeffryl … el-3-98374
Možná mám pouze pocit, že je to zřejmé a jasné, protože vidím celý doklad a tedy více, ale dle mého by pro tvé konečné posouzení měly plně postačovat tři oddíly obsažené v jednom jediném dokladu - Přehled plánovaných plateb na příští období s vyznačeným snížením zálohy (odečtem) ve výši přeplatku, s poznámkou dodavatele, že přeplatek je použit pro úhradu záloh. Dále je to Přehled přijatých plateb, opět s vyznačeným odečtem, snížením dané zálohy ve výši přeplatku a Rekapitulace s udaným přeplatkem a použitím Souhrnu přijatých plateb na uhrazení hodnoty, celkové ceny fakturace. Ani v jednom z oddílů není použit přeplatek jako aktivum a tedy plusová položka v celkové bilanci a v Rekapitulaci je jasně patrné, že její úhrn sestává pouze z plateb zákazníka za dané období v předepsaných zálohách, nikoliv uhrazení záloh tímto přeplatkem.
A u tvého, v závěru použitého postupu výpočtu, je to samo správně, alespoň dle mého názoru, tže by se dalo říci, že chápeme věc stejně a tudíž by podle mě neměl být problém (po přečtení Tunelu č. 3 z odkazu) dospět k názorové shodě z počátku tvého prvního příspěvku, odpovědi - že pouhým snížením záloh nelze považovat vyrovnání dluhu obchodníka jako hotové. Vše jde pouze na vrub zákazníka.
Obchodník ještě navíc svým jednáním vyvolává potenciální riziko nedostatečných záloh a tím nechtěného a někdy i značně vysokého nedoplatku - čemuž by právě, dle propozic vypočítaná výše zálohy a její náležité přiměřenosti, měla zabránit.
Offline
↑ domovnik:
Jak říkám - podstatné je to vyúčtování (proto je nutné znát vyúčtování za druhé období, abychom poznali, zda dodavatel jedná korektně), všechno ostatní jako "přeplatek použijeme na zálohy", apod. je jen omáčka okolo a neříká nic o tom, zda je vyúčtování korektní nebo ne. Ale korektní jednání je, že dodavatel nabídne vrátit překplatek zpět.
Offline
↑ domovnik:
No, raději beze mě. Já jsem se zálohami, přeplatky, nedoplatky a fakturami za celých padesát let, co mi chodí, problémy neměl a nechápu, v čem může být součet a rozdíl několika čísel problematický. A nepochopil jsem to ani z tohoto tématu.
Offline
↑ check_drummer:
zítra, až udělám maskované (kvůli datům) scany, tak přepošlu - aha, jestli koukám správně, tak ti přes tvůj odkaz na mail přílohy nepošlu, pouze text?
no, scany udělám a popřemýšlím, možná přes nějaké úložiště... zatím...
Offline
Pokud máš přeplatek, tak se ti sice sníží zálohy, ale ten přeplatek se ti objeví ve vyúčtování v příštím roce, které se tím o něj sníží. Takže nikdo nikoho neokrade.
Offline
↑ mák:
Okrade. To je to, o čem jsem mluvil a zůstal jsem nepochopen. Tím, že ho vrací až za rok, si totiž ten přeplatek od tebe na rok půjčuje. Takže ti ukradne úroky, které jsi mohl mít, kdybys ten přeplatek měl ten rok v bance a přivlastní si ho sám. Přeplatek by měl být vrácen neprodleně, tj. hned s fakturou, přinejhorším ponížením nejbližší zálohy.
Pokud si to odběratel nechá líbit, je to jeho chyba. A pokud je to zákonný postup (což nevím), tak je to krádež posvěcená zákonem.
Offline
↑ mák:
Určitě to tak nedělají všichni, určitě existují dodavatelé, kteří hned přeplatek vrací na účet zákazníka.
Offline
Stránky: 1 2