Matematické Fórum

↑↑ mák:
Berme to postupně, obchodník na dvou místech ve fakturaci avizuje zákazníkovi, že přeplatek bude použit na úhradu záloh. To je myslím klíčový moment a myšlenka. V této souvislosti sníží anebo zcela odečte zálohové platby ve výši daného, konkrétního přeplatku - který je spočítaný v Rekapitulaci.
A pro mě jsou nejasné věci: můj předpoklad je, že účetní uzávěrka uzavírá tzv. účetní období a měla by uzavřít všechny účetní případy, které do období spadají. Ale to je pro tento případ irelevantní, pouze se vracím k dohadům, že by bylo možno účtovat nějakou položku ve třech obdobích jejím přesouváním. Že by v prvním vznikla a doúčtovala se až ve třetím.
Jde mi o ten zřejmý mechanismus - člověk by čekal, že pokud mu někdo něco dluží a vrátí mu to, výsledný efekt je v přírůstku.
Obchodník však podle Rekapitulace a Přehledu přijatých plateb sníží zákazníkovi zálohy, jejichž konečný součet (bez onoho přeplatku) použije pro uhrazení ceny fakturace. V připadě nedoplatku jeho plnou výši opět hradí zákazník.
Tže mi není jasné - kde a kdy je použit přeplatek k uhrazení záloh a proč jsou zálohy snižované ve výši onoho přeplatku.
Společnost dTest tvrdí, že zálohová platba je závazek zákazníka a obchodník si svůj závazek, onen přeplatek, vyrovná navzájem. To ale odporuje vztahu mezi hodnorou, cenou a doplatkem a doplatkem, včetně zálohových plateb - v rámci efektu spojených nádob - co nedáš v záloze, dodáš v doplatku. Nikde tam nefiguruje doplatek jako aktivum, přírůstek zákazníka.
Můj dojem je, že snížením záloh vyvolá obchodník v zakazníkovi dojem, že když nic v daný měsíc nezaplatí, peníze mu zůstanou, že pokud nemusel provést platbu - on si tím uhradil svůj závazek.
Pokud by měl být tento postup správný, obchodník by měl sníženou (žádnou) zálohovou platbu ve výši onoho přeplatku právě oním dlužným přeplatkem uhradit, potom by nedošlo ani k narušení výše a počtu zalohových plateb (riziko nedoplatku nakonec), ale zato by došlo opravdu a reálně k uhrazení dluhu obchodníka a vrácení onoho přeplatku zákazníkovi.
Suma sumárum - podle dostupných a zřejmých výpočtů uvedených na fa nedojde ani k navracení přeplatku do záloh, ani k uhrazení dluhu obchodníka. Nikde to tam nevidím, naopak vidím tam onu podivnou snahu přeplatek nevrátit a v zákazníkovi vyvolat mylný dojem, uvést ho v omyl, že snížením zálohy ve výši přeplatku došlo k jeho navrácení.
K čemuž se přiklání i dTest, který by kupodivu měl chránit zájmy spotřebitele.

↑↑ mák:
Uvedená data jsou z fa za uplynulé období a její součást je rozpis plateb na příští období. Jak v přehledu Přijaté platby, tak i v Přehledu plateb budoucích jsou započítané, vyznačené, případné přeplatky. Obchodník upozorňuje zákazníka na použití přeplatku k úhradě záloh na dokladu s patřičným datem a vztahujícím se k danému období, nikoliv období "napřesrok".
Dále upozorňuje na použití přeplatku na úhradu záloh, nikoliv na jejich snižování, či úplný odečet.
Já tento postup chápu tak, že pokud už ke snížení výše zálohy v daném měsíci přistoupí, tzn. zákazník neplatí nic anebo méně o konkrétní přeplatek, než je stanovena "rovnoměrná" výše zálohy - mělo by dojít z důvodu správné bilance, nejen objemu zálohových plateb, ale i z důvodu splacení závazku obchodníka vůči zákazníkům, k úhradě zálohových plateb tímto přeplatkem. Zákazníkovi zůstanou peníze za zálohovou platbu, která je ovšem hrazena obchodníkem ve výši jeho dluhu, daného přeplatku.
Vše se odehraje, odehrává v rámci jednoho vyúčtování... tedy, mělo by!
A teď nastal čas vrátit se na samý počátek - obchodník sděluje zákazníkovi, že jeho přeplatek na zálohách bude použit k úhradě záloh budoucích. Což potvrzuje dodavatel i jeho reakcí na dodatečnou žádost zákazníka v průběhu účetního období o jeho vrácení na účet, nikoliv formou zápočtu k uhrazení záloh, že to není možné, protože již byl vyčerpán na hrazení záloh.
A já tvrdím, že onen přeplatek takto používaný není. Takže na základě dostupných informací a velmi kritického, skeptického hodnocení, zda je to opravdu možné či reálné, jsem pořád přesvědčen, že přeplatek není vracen a závazky obchodníků nejsou tímto postupem vyrovnány.

↑ domovnik:
Napiš sem prosím věe co se týká těch faktur a neodkazuj na jiné linky ať to máme pohromadě a přehledně - tedy za obě období (případně za víc období): zálohy, spotřeba, vyúčtování (přeplatek nebo nedoplatek).

↑ domovnik:
Myslím  že odteď se s tebou už nikdo bavit nebude. Chtěl jsem cca 3 čísla za 2 fakturační období (práce tak na minutu) - ať to tady každý vidí a nemusí si každý koho to zajímá klikat kdoví kam. Je to asi pro tebe problém, možná proto, že celé co píšeš je demagogie a chceš to celé mít co nejvíc neprůhledné.

↑ check_drummer:
A měl by sis uvědomit, že tvůj předpoklad, že tobě stačí 3 údaje ze 2 fa, ostatním stačit třeba nebude... Když už máš takovou starost o druhé. Měl by sis uvědomit svou praxi, zkušenost a vzdělání a množství info, včetně čísel, které jsi už získal třeba právě ze zmíněného linku.
Atd., apod.
Mohlo by se ve tvém textu pokračovat a vyvracet jedno po druhém, to ale nebyl úmysl založeného vlákna... A jistě by to ani nemělo kýžený efekt, s ohledem na tvůj postoj a přístup k věci samé.

Shrnu sem velmi jednoduše jak má vypadat korektní vyúčtování, pokud dodavatel nevrátil přeplatek na účet (a nepožadoval uhradit nedoplatek). (Kladné znaménko nechť má přeplatek, záporné znamenénko nechť má nedoplatek):
X - přeplatek nebo nedoplatek z minulého fakturačního období
Y - zaplacené zálohy za toto fakturační období
Z - cena za skutečnou spotřebu za toto fakturační období

Potom na vyúčtování za toto fakturační období musí být výsledná částka X+Y-Z.

↑ check_drummer:
Právníci, stejně jako opravdoví matematici, řeší případy i příklady a na podporu svých tvrzení a výroků provádí důkazyy. Takže pokud ti to vadí, máš asi smolíka... Podívej se do matematických učebnic a uvědom si podíl slova na potřebě vysvětlit někomu principy a postupy matematiky.
To je jen takový fór, když už jsme na matematickém fóru 😀😋
A máš pravdu, že plně postačí výčet dat, jaký píšeš. V tom případě nechápu tvé příkazy nejen pro další a další doklady, ale i na formu jejich předkládání. Princip je jednoduchý a přehledný. V Rekapitulaci není použitý jiný zdroj pro úhradu, než Přijaté platby. A přijaté platby jsou výlučně financovány pouze a jenom zákazníkem, což lze jednoduše a rychle zkontrolovat jejich výslednou výší. V nich je výše plateb rozložena rovnoměrně do všech měsíců. Změna je pouze u odečtu přeplatku - jak sám píšeš, měl by mít znaménko plus, ale nemá.
Pokud ti toto není jasné ze scanů ve článku, ani z dodatečné textové přílohy období návazného, nepomůže ti ani veškerá dokumentace celé doby obchodního vztahu, ani jakákoliv její úprava.

A stejně tak si pořád myslím, že nevracení přeplatku na konci fakturačního období je nekorektní - to je vlastně bezúročná půjčka dodavateli, jak jsem psal - klidně i na několik let (záleží na dalších fakturách)....

↑ check_drummer:
Uzavření účetního období je záležitost daného období, v tomto případě ca kalendářního roku. V něm se zúčtujou všechny účetní případy. Výjimečně se může převést do dalšího období, ale ne v tomto případě a zcela určitě ne přeplatky a nedoplatky odložit na několik let. Je to stejně chybné, jako odečíst zálohy a neuhradit je přeplatkem tak, jak obchodník avizuje.
Jedna věc je samotné (ne)vrácení přeplatku při zápočtu do záloh, druhá je nesprávný, chybný postup účtování, pokud se tato prasárna dá ještě nazvat účetnictvím.