Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Nemám ambici vytvořit úplný důkaz. Mým cílem bylo použít středoškolský aparát podobně jako to mohl udělat Fermat mnoho let zpět. To bych chtěl nejdříve vyjasnit nejdřív ze všeho. Dospěl jsem ale k závěru, který dle mého dává příliš velké nároky na možné proti-příklady. Prosím o váš názor, která z těchto dvou možností je pravdivá
1) něco jsem někde pokazil
2) moje výsledky jsou něco, co je už obecně známé (to mi tvrdí Chat GPT, že jsem prostě "znovu objevil" kritéria, která objevtil už Krummer akorát mnohem silnějšími nástroji, ale to mi připadá jako halucinace AI)
Nejprve zformuluji proti‑příklady k Fermatově větě:
T1) [mathjax]n \text{ je prvočíslo takové, že } n \geq 3[/mathjax]
T2) [mathjax]\gcd(x,y) = \gcd(y,z) = \gcd(z,x) = 1[/mathjax]
T3) [mathjax]x^n + y^n + z^n = 0[/mathjax]
Definice: Pro libovolné nenulové [mathjax]k[/mathjax] nechť [mathjax]f(k)[/mathjax] je maximální číslo takové, že dělí [mathjax]k[/mathjax] a pro každý netriviální dělitel [mathjax]m[/mathjax] čísla [mathjax]f(k)[/mathjax] platí dvě podmínky:
[mathjax]m \ne n[/mathjax]
[mathjax]m \not\equiv 1 \pmod n[/mathjax]
Nyní zformuluji tvrzení, které je dobře známé – není to můj objev, i když jsem k němu došel nezávisle – a které dělá tuto funkci [mathjax]f[/mathjax] velmi důležitou pro analýzu:
Věta 1:
Pro libovolná [mathjax]k[/mathjax] a [mathjax]l[/mathjax] taková, že [mathjax]\gcd(k,l) = 1[/mathjax], platí
[mathjax]f\left(\frac{k^n + l^n}{k + l}\right) = 1[/mathjax]
Věta 2:
Pro libovolná [mathjax]k[/mathjax] a [mathjax]l[/mathjax] platí
[mathjax]f(k\cdot l) = f(k)\cdot f(l)[/mathjax]
Jsem si velmi jistý, že obě tyto věty jsou dobře známé výsledky v teorii čísel, a není třeba je dokazovat. Existuje celá teorie cyklotomických polynomů, která studuje dělitele takových čísel a ty dvě věty výše by měly být známými fakty této teorie.
Teď se podívejme na T3. Po drobném přeuspořádání (stačí roznásobit a použít T3) je to ekvivalentní s:
[mathjax]\left(\frac{y^n - z^n}{y - z}\right)(x^2 - yz)\left(\frac{x^{2n} - y^n z^n}{x^2 - yz}\right) = (y^2 + yz+ z^2)\left(\frac{y^{3n} - z^{3n}}{y^3 - z^3}\right)[/mathjax]
Kombinací věty 1 a věty 2 okamžitě dostáváme:
[mathjax]f(x^2 - yz) = f(y^2 + yz + z^2)[/mathjax]
Na základě symetrie také dostaneme:
[mathjax]f(y^2 - zx) = f(z^2 + zx + x^2)[/mathjax]
[mathjax]f(z^2 - xy) = f(x^2 + xy + y^2)[/mathjax]
Nyní rozepíšeme T3 v mírně jiné formě (znovu stačí přenásobit):
[mathjax](x^2 - yz)\left(\frac{x^{2n} - y^n z^n}{x^2 - yz}\right) = (y^2 - zx)\left(\frac{y^{2n} - z^n x^n}{y^2 - zx}\right)[/mathjax]
Opět aplikací věty 1 a věty 2 dostaneme:
[mathjax]f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx)[/mathjax]
A na základě symetrie dále:
[mathjax]f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
[mathjax]f(z^2 - xy) = f(x^2 - yz)[/mathjax]
Kombinací těchto výsledků dostaneme:
[mathjax]R = f(y^2 + yz + z^2) = f(z^2 + zx + x^2) = f(x^2 + xy + y^2) = f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
Ale tady je ten problém… už teď cítím, že takové [mathjax]R[/mathjax] by nemělo existovat. Je to prostě extrémně přísná podmínka, která říká, že tato čísla výše se mohou lišit děliteli, které by měly být velmi vzácné.
Také jsem dospěl k dalším tvrzením, která [mathjax]R[/mathjax] ještě více omezují, ale rád bych si nejprve ověřil, zda je všechno výše uvedené správně než do nich budu zabrušovat. Například jsem dospěl k závěru, že [mathjax]R[/mathjax] musí být dělitelem [mathjax]\gcd(x+y+z, xy+yz+zx)[/mathjax]. Plus mám ještě několik dalších podmínek na [mathjax]R[/mathjax].
Offline
Ahoj, predem deklaruju, ze moje znalosti algebry jsou mensi nez libovolne kladne epsilon:D Definici funkce f zvladnu tak akorat nacist do pameti, ale absolutne netusim jak ta funkce "vypada". To, jestli rovnost nejakych hodnot bude prisna podminka zavisi na tom, co vsechno je v oboru hodnot f, coz nedokazu rict. Takze ja bych se toho nebal, a odvozoval dal, mimo tu funkci, kterou nechapu, se mi zda vsechno ok. Trochu ti ale nezavidim, ze tu rovnici si nemuzes nijak otestovat, protoze x,y,z apriori neexistuji:D
Offline
↑ Bati:
Tu funkci [mathjax]f[/mathjax] si představ takto. Pokud máš prvočíslo [mathjax]n[/mathjax] a pokud dostaneš na vstupu libovolné číslo, tak ti funknce [mathjax]f[/mathjax] odebere "špatné" dělitele. Co je špatný dělitel? Jsou to prvočísla tvaru [mathjax]kn + 1[/mathjax] a [mathjax]n[/mathjax]. Všechno ostatní zůstane.
Takže pokud máš třeba [mathjax]n = 11[/mathjax] a [mathjax]m = 121 \cdot 23 \cdot 89 \cdot 25 \cdot 16[/mathjax] tak [mathjax]f(m) = 25\cdot 16[/mathjax] - jednoduše odebereš "špatný" dělitele
Jinak tu funkci jde otestovat, existuje nezávisle na vstupních parametrech. Hodnotu [mathjax]k[/mathjax] a [mathjax]l[/mathjax] si můžeš zvolit jakkoliv chceš pokud jsou ty čísla nesoudělná. Třeba pro [mathjax]k = 9[/mathjax] a [mathjax]l = 5[/mathjax] dostaneš [mathjax]\frac{5^{11} + 9 ^{11}}{5 + 9} = 2244991981[/mathjax]. Výsledek má prvočíselný rozklad [mathjax]2244991981 = 23\cdot 67\cdot 89\cdot 16369[/mathjax] a vidíš že všechny prvočíselné dělitele jsou "špatné" (když od nich odečteš 1 tak jsou dělitelné 11) takže [mathjax]f(2244991981) = 1[/mathjax] což je v souladu s větou 1
Ten můj závěr o existenci R doslova říká, že pokud ignoruješ všechny "špatný" prvočísla (který by měly být relativně vzácný, protože jsou tvaru [mathjax]kn + 1[/mathjax] nebo [mathjax]n[/mathjax] tak všech šest čísel které jsem uvedl vypadají stejně.
Offline
↑ liamlim_3:
To je pekna charakterizace, budu se nad tim urcite muset vic zamyslet. Ze ta funkce bude casto 1 jsem podezrival uz jen podle tech ostatnich vlastnosti. Proto by me zajimala spis inverze f, tj. co vsechno muze byt R, aby rovnice f(k)=R mela reseni pro k. Bez toho podle me nemuzes moc tvrdit o prisnosti podminek
[mathjax]R = f(y^2 + yz + z^2) = f(z^2 + zx + x^2) = f(x^2 + xy + y^2) = f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
kdyz x,y,z jsou svazane kdovijakou vazbou.
Offline
↑ Bati:
No dívej já si říkal že pro drtivou většinu všech čísel f neodebere skoro nic. To že je 1 je velmi vzácné. Řekněme pro n = 11 jsou špatná prvočísla která se odeberou jen tyto: 11, 23, 89, ... prostě jen ty co jsou tvaru 11k+1. Není to zvláštní, že z rovnice
[mathjax]R = f(y^2 + yz + z^2) = f(z^2 + zx + x^2) = f(x^2 + xy + y^2) = f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
vyplývá, že pokud odebereme tyto vzácný prvočísla (a necháme prvočísla 3,5,7,13,17,19,29,31,... ) tak jsou ty čísla stejné? I pokud by platilo R = 1, tak bychom tím dokázali, že všichni dělitelné těch šesti čísel jsou buď n nebo tvaru kn + 1. To není zajímavé? Těch prvočísel tvaru kn+1 není moc, jsou to velmi vzácná prvočísla, případ n = 11 to ukazuje
Takže ve skutečnosti funkce f odebírá hrozně málo dělitelů, s výjimkou čísel tvaru [mathjax]\frac{k^n+l^n}{k + l}[/mathjax], které mají všechny dělitele "špatné", čehož využívám
Offline
↑ liamlim_3:
Ahoj, proč by nemohlo být v tomto případě R=1? T už tak nepravděpodobné není ne?
Offline
↑ liamlim_3:
Chceš tedy aby nebylo f(k)=n a nebo aby n nedělilo f(k)? jednou mluvíš o nerovnosti s n a pak že n nesmí být dělitel ...
Offline
↑ check_drummer:
Není to naopak že R = 1 zní jako nejvíc nepravděpodobný scénář? Ta funkce f ponechá skoro všechny prvočísla a odebere jen ty "špatná". Pro n = 11 odebere jen 11, 23, 89, ... ale všechny jiná prvočísla ponechá (3, 5, 7, 13, 17, ...). Takže pokud R = 1, tak víme, že všech 6 čísel má pouze "špatné" dělitele, neboť ta "dobrá" část je 1.
Obecně mi to připadá, že ta rovnost ke které jsem došel na konci je velmi svazující podmínka. Došel jsem k dalším ještě víc svazujícím podmínkám, ale nebyl jsem si jist jestli můj postup výše je vůbec správně. Pokud ano, tak si s tím pohraji trochu víc.
Já hledal způsob, jak obecný případ velké fermatovy věty převést do něčeho, kde budu jenom koukat na dělitele nějakých čísel, který nemají exponent n. A zdá se mi, že tato cesta má potenciál.
Navíc pokud R = 1, tak víme že [mathjax]z^2-xy\equiv 1\mod n[/mathjax] nebo [mathjax]z^2-xy\equiv 0\mod n[/mathjax] a to stejné pro všechny ostatní z těch 6 čísel, neboť nezbude žádný "dobrý" dělitel, který by změnil hodnotu modulo n. Takže ať už je R takové, nebo takové, tak existují zajímavé cesty jak zkoumat dál
Edit: Například pokud bychom ukázali, že 3 dělí všech 6 čísel, tak nutně R nebude 1, bude přinejmenším 3...
Offline
↑ check_drummer:
Já chci aby mi f odebralo všechny prvočíselné dělitele, které jsou buď n nebo tvaru kn+1 pro nějaké k. Jakmile odebereme všechny takové dělitele x, tak f(x) je to co zůstane. Vysvětloval jsem to v komentu i na příkladu
Offline
↑ liamlim_3:
Platí všechny úvahy výše i pro n=2? např. vlastnosti funkce f, apod.
Offline
↑ check_drummer:
Tu funkci f jde definovat i pro n = 2, ale nedává to smysl, protože já v tom důkaze využívám věty 1, která kouká na čísla tvaru [mathjax]\frac{k^n+l^n}{k+l}[/mathjax] což nedává smysl pro n = 2, pouze pro liché n je je [mathjax]k^n + l^n[/mathjax] dělitelné [mathjax]k + l[/mathjax]. Proto pokud definujeme funkci f pro n = 2, tak nemáme k dispozici žádnou větu, kterou by šlo použít.
Navíc hned v úvodu mé úvahy dávám podmínku n >= 3
Offline
liamlim_3 napsal(a):
Kombinací těchto výsledků dostaneme:
[mathjax]R = f(y^2 + yz + z^2) = f(z^2 + zx + x^2) = f(x^2 + xy + y^2) = f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
Existují nějaká čísla x,y,z (řekněme nesoudělná), která ty rovnosti výše splňují?
Offline
↑ check_drummer:
Upřímně, to nevím, ale rád bych aspoň nějaká taková čísla našel. Já celý můj postup sdílel, protože mi jejich existence připadá extrémně nepravděpodobná. Je to šest čísel které musí být stejné až na špatné dělitele... Kdyby se podařilo dokázat, že neexistují, tak to dokáže Velkou Fermatovu větu :D
A my na ty čísla máme ještě mnohem víc podmínek. Ono jde například taky ukázat, že R musí dělit x+y+z a taky musí dělit xy+yz+zx, tedy musí dělit gcd(x+y+z, xy+yz+zx). A to už je až příliš podmínek na x,y,z. Já si myslím, že by minimálně šlo ukázat, že x+y+z musí být rovno 0. Což by automaticky zaručilo, že se několik z těch 6 čísel jednoduše rovnají. Ale taky by to byl velmi silný závěr podle mě.
Problém je, že nemám matematický aparát to nějak uchopit. Matematiku jsem dělal jako hobby roky zpět na střední, teď jsem už 10 let programátor a matematiku vidím vzácně. Celý tento nápad výše mě napadl úplnou náhodou v letadle na dovču :D
Offline
↑ liamlim_3:
Ale já nepožaduju ty další podmínky, požaduju jen to co jsem napsal v tom příspěvku. A to by VFV nevyvracelo. Ale bylo by zajímavé vědět zda taková čísla existují.
Např. speciálně můžeme uvažovat všechny dělitele a neodstraňovat ty špatné, protože lze zvolit n dostatečně velké. Tedy se můžeme ptát zda existují taková nesoudělná čísla x,y,z taková, že maximální dělitelé všech těch výrazů jsou stejní. Myslím si, že by v tom případě muselo být R=1.
Offline
↑ check_drummer:
Já jsem ukázal, že každé potenciální řešení VFV splňuje rovnosti
[mathjax]R = f(y^2 + yz + z^2) = f(z^2 + zx + x^2) = f(x^2 + xy + y^2) = f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
Pokud se tedy ukáže, že takové rovnosti nejsou možné pro žádnou kombinaci x,y,z, tak to dokáže VFV. Samozřejmě pouze za předpokladu, že v mém postupu nebyla nějaká chyba. Taky mě zajímá jestli taková čísla existují, upřímně si to nemyslím a štve mě, že mi nejde to nějak lépe uchopit matematicky.
Offline
↑ liamlim_3:
Věta 1 a 2 neplatí pro libovolná k,l, např. pro k=-l věta 1 neplatí. Napiš tu podmínku přesněji, taky není zřejmé zda mohou být k,l záporná, neceločíselná, apod.
Offline
liamlim_3 napsal(a):
platí dvě podmínky:
[mathjax]m \ne n[/mathjax]
[mathjax]m \not\equiv 1 \pmod n[/mathjax]
Nebylo by lepší tu první podmínku formulovat jako:
[mathjax]m \not\equiv 0 \pmod n[/mathjax]
ať je stejného tvaru jako ta druhá?
Offline
liamlim_3 napsal(a):
[mathjax]R = f(y^2 + yz + z^2) = f(z^2 + zx + x^2) = f(x^2 + xy + y^2) = f(x^2 - yz) = f(y^2 - zx) = f(z^2 - xy)[/mathjax]
Může nastat situace že každý argument funkce f výše je 0 nebo 1 (mod n)?
Offline
↑ check_drummer:
Pravda že [mathjax]k=-l[/mathjax] dává dělení nulou ale to je proti podmínce [mathjax]\gcd(k,l) = 1[/mathjax] kterou jsem uvedl pro větu 1. Tvrzení platí i pro záporná čísla, čehož využívám později. Neplatí pro nenulová čísla, což je ok, protože ve VFV můžeme předpokládat nenulová čísla.
Jinak nejde mi editovat post, tlačítko "edit" kdovíproč zmizelo :( Jinak souhlas, že ta věta by byla srozumitelněji uvedena tak jak navrhujete:
Věta 1:
Pro libovolná nenulová [mathjax]k[/mathjax], [mathjax]l[/mathjax] taková, že platí [mathjax]k+l\ne 0[/mathjax] a [mathjax]\gcd(k,l) = 1[/mathjax] platí též
[mathjax]f\left(\frac{k^n + l^n}{k + l}\right) = 1[/mathjax]
Jinak důkaz té věty jde udělat velmi rychle:
Nechť [mathjax]f(k^n+l^n) = a[/mathjax]
Pak [mathjax]a[/mathjax] dělí [mathjax]k^n+l^n[/mathjax] které dělí [mathjax]k^{n^{\varphi(\varphi(a))}} +l^{n^{\varphi(\varphi(a))}}[/mathjax] kde [mathjax]\varphi[/mathjax] je Eulerova funkce. Jenže existuje [mathjax]m[/mathjax] takové že [mathjax]\varphi (\varphi(a)) = m\varphi(a) +1[/mathjax]
Proto [mathjax]0\equiv k^n+l^n\equiv k^{m\varphi(a) +1} +l^{m\varphi(a) +1}\equiv k + l\equiv f(k+l)\mod f(a)[/mathjax] Odkud přímo plyne, že [mathjax]f(k^n+l^n)[/mathjax] dělí [mathjax]f(k+l)[/mathjax]. To že [mathjax]f(k+l)[/mathjax] dělí [mathjax]f(k^n+l^n)[/mathjax] je mnohem jednodušší, dohromady to tedy dává [mathjax]f(k^n+l^n) = f(x+y)[/mathjax] což s využitím věty 2 dává požadované
pozámka: Všimněte si, že definice [mathjax]f[/mathjax] má přesně takové požadavky, aby můj trik s Eulerovou funkcí fungoval :D To není náhoda, já definoval funkci účelně takovým způsovem a pak jsem zkoumal jestli mi to k něčemu bude
Offline
↑ check_drummer:
To bohužel nevím... V takovém případě by platilo R = 1. A je to dle mého regulérní případ, který je třeba vyšetřit. Osobně mi to ale připadá velmi nepravděpodobné. Vždyť si vemte, máme 6 čísel a pro všechny z nich požadujeme, aby měly pouze dělitele 0,1 modulo n a to i pro třeba pro n = 31 kde je doslova 29 jiných (validních) hodnot modulo n.
Jinak ta funknce f svazuje ještě víc... Je například snadné ukázat, že
[mathjax]f(x+y) = f(z)^n[/mathjax]
[mathjax]f(y+z) = f(x)^n[/mathjax]
[mathjax]f(z+x) = f(y)^n[/mathjax]
A to není vše! Sečtením první a druhé rovnosti dostaneme šílené věci typu:
[mathjax]f(f(x+y)+f(y+z)) = f(f(z) + f(x))[/mathjax]
plus další rovnosti ze symetrie, samozřejmě. To jsou další podmínky, které ještě víc svazují jaká x,y,z jsou akceptovatelná...
Offline
liamlim_3 napsal(a):
↑ check_drummer:
V takovém případě by platilo R = 1.
Ne nutně, podlě mě by platilo že pro ta číska neplatí k=f(k). Ale mohl by existovat i jiný dělitel, který ta čísla všechna dělí.
Offline
↑ check_drummer:
Podle mě argument který mám platí pro všechny možné hodnoty f včetně například f(x^2-yz) = 1. Samozřejmě pokud se díváme na [mathjax]\gcd(x^2-yz, z^2-xz)[/mathjax] tak ten může mít dělitel 0,1 modulo n. To je v pořádku. Ono platí že ta funkce f jenom kouká na dělitele správného formátu, neumí říct nic o dělitelích 0,1 modulo n.
Jediný případ kdy f neumí přiřadit hodnotu je když je číslo nulové. Jinak je f definována pro libovolné číslo. Pokud jsou všechny dělitele 0,1 modulo n, tak je hodnota f rovna 1
Jinak pokud označíme [mathjax]g = \gcd(x^2-yz, z^2-xz)[/mathjax] tak g musí dělit [mathjax](x^2 - yz) - (z^2 - zx) = (x - z)(x+y+z)[/mathjax] takže jde minimálně usoudit, že libovolný dělitel který dělí jak [mathjax](x^2 - yz) [/mathjax] tak [mathjax](z^2 - zx) [/mathjax] dělí [mathjax](x-z)(x+y+z)[/mathjax] takže jistý způsob jak uchopit i "špatné" dělitele tam je.
Offline
↑ liamlim_3:
Ale když to vezmeš podle těch šancí, tak je taky malá šance že k danému prvočíslu n a číslu z najdeš menší čísla x,y taková že bude [mathjax]x^n+y^n=z^n[/mathjax], z čistě pravděpodobnostního hlediska bude ta šance možná ještě menší než u té funkce f....
Offline
Já myslím že jsem dokázal Velkou Fermatovu větu. Koukejte:
(1) Z rovnice [mathjax]-z^n = (x+y)\cdot\frac{x^n+y^n}{x+y}[/mathjax] máme [mathjax]f(x+y) = f(z)^n[/mathjax]
Předpokládejme že [mathjax]x+y+z\ne 0[/mathjax] (A)
Podívejme se na číslo [mathjax]a = (x+y)^n + z^n[/mathjax]
Zjevně [mathjax]x + y[/mathjax] dělí [mathjax]a[/mathjax]. Proto [mathjax]f(x+y)[/mathjax] dělí [mathjax]a[/mathjax]. Jenže
[mathjax]a = (x+y+z)\cdot \frac{(x+y)^n+z^n}{x+y+z}[/mathjax]
Takže [mathjax]f(x+y)[/mathjax] musí dělit [mathjax]f(x+y+z)[/mathjax] tedy [mathjax]f(x+y)[/mathjax] musí dělit [mathjax]f(z)[/mathjax]. Odsud vzhledem k (1) máme [mathjax]f(z)^n[/mathjax] dělí [mathjax]f(z)[/mathjax] tedy [mathjax]f(z)=1[/mathjax].
Podobně jde ukázat že [mathjax]f(x) = 1[/mathjax] a [mathjax]f(y) = 1[/mathjax]
Nyní pro změnu předpokládejme že [mathjax]x+y-z\ne 0[/mathjax]. (B)
Potom se podívejme na [mathjax]b = (x+y)^n-^nz^n[/mathjax]. Tedy [mathjax]f(x+y)[/mathjax] dělí [mathjax]b[/mathjax]. Jenže [mathjax]b = (x+y-z)\cdot\frac{(x+y)^n-z^n}{x+y-z}[/mathjax] proto [mathjax]f(x+y)[/mathjax] dělí [mathjax]f(z)[/mathjax], tedy stejně jako v předchozím případě [mathjax]f(z)=1[/mathjax]
Minimálně jedna z podmínek (A) a (B) musí platit, proto [mathjax]f(x) = f(y) = f(z) = 1[/mathjax].
Offline