Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ kastanek:
Ahoj,
tak vidím, že jindy upovídaný expert na euklidovské konstrukce najednou jen tiše mlčí. Že by netušil? To se mi nechce věřit...
Já sice já sice neumím "eukleidovsky rozhodovat"
↑↑ check_drummer:
ani vepsat kružnici
↑↑ check_drummer:
dokonce ani korektně nerozpůlím úhel
↑↑ check_drummer:
ale tady nemusím ani rozhodovat, ani vepisovat a půlit stačí jenom úsečka. Nějakou tu rovnovběžku snad taky zvládnu, takže nějaké tušení mám.
Napiš, kdy to potřebuješ, a já to sem v nějakém předstihu nastíním.
Offline
↑ Eratosthenes:
Nijak extra to nespěchá, budu rád, když to vůbec nějak bude... Zdá se to dost těžké, ani Švrček to ve své knize nemá...
Offline
↑ kastanek:
No tak on je to trochu masakr a na střední školu je to fakt hustý (jak se dnes říká :-)
Zatím napovím: Pro poloměr [mathjax]\rho[/mathjax] platí nějaké vzorečky. Z nich (a zadaných parametrů) se dá vyloudit součet a+b.
PS: Švrček - to je kdo?
Offline
↑ Eratosthenes:
Jaroslav Švrček je asi největší odborník na trojúhelníky v ČR, autor publikace Geometrie trojúhelníka, učí na PřF UP.
Ten vztah a+b jsem měl už předtím, ale nevím, jak to využít, elipsa není eukleidovská.
Offline
Offline
↑ kastanek:
Využil bych toho, že vzdálenost vrcholu [mathjax]A[/mathjax] od středu kružnice vepsané ([mathjax]U[/mathjax]) lze vyjádřit takto:
[mathjax]|AU|=\sqrt{\left(\frac{a(v_a-2\rho)}{2\rho}\right)^2+\rho^2}[/mathjax],
což je evidentně přepona v pravoúhlém trojúhelníku o stranách [mathjax]\rho[/mathjax] a [mathjax]\frac{a(v_a-2\rho)}{2\rho}[/mathjax]. Ten zlomek se sestrojí pomocí čtvrté geometrické úměrné a pak už je hotovo. Celkově:
1) narýsuj vepsanou kružnici
2) dle obrázku sestroj úsečku délky |AU| (na obrázku tlustá černá)
3) udělej tečnu kružnice (na ní budou ležet body A, B)
4) s touto přímkou udělej rovnoběžku ve vzdálenosti [mathjax]v_a[/mathjax]
5) sestroj kružnici s poloměrem |AU| a středem v U
6) v průsečíku s druhou rovnoběžkou je bod A
7) sestroj tečny z A k vepsané kružnici 
Offline
↑ kastanek:
Ahoj,
vidím, že se tady roztrhl pytel :-)
Elipsu jako křivku euklidovsky samozřejmě nesestrojíš. Vtip je v tom, že ji sice použiješ, ale nepotřebuješ ji "vykřivit". Stačí sestojit její průsešík s přímkou a to euklidovsky uděláš:
Využiješ afinitu mezi elipsou e a její vrcholovou kružnicí v: Červenou přímku d zobrazíš na zelenou d' (knedlíky nejblíž vedlejšímu vrcholu D) a pak zelené body C' stáhneš růžovými ordinálami zpět na d.
Elipsa na obrázku sice vykřivená je, ale jen pro názornost. Ke konstrukci ji nepotřebuješ.
Offline
↑ Eratosthenes:
Škoda že jsi nepochopil o čem to celé minulé téma bylo, ale to nevadí. :-)
Offline
↑ kastanek:
Primitivně - spičítej si to a to co spočítíáš pak sestroj.
Offline
surovec napsal(a):
↑ kastanek:
Využil bych toho, že vzdálenost vrcholu [mathjax]A[/mathjax] od středu kružnice vepsané ([mathjax]U[/mathjax]) lze vyjádřit takto:
[mathjax]|AU|=\sqrt{\left(\frac{a(v_a-2\rho)}{2\rho}\right)^2+\rho^2}[/mathjax],
Zajímavé - to jsem neznal. Můžu vědět, odkud to máš?
Pak přece stačí
[mathjax]|BU|=\sqrt{\left(\frac{b(v_b-2\rho)}{2\rho}\right)^2+\rho^2}[/mathjax].
Máš U a dál není co řešit...
Offline
↑ check_drummer:
Obávám se, že tvé příspěvky chápeš asi jenom ty sám.
viz třeba i tvůj příspěvek #11.
Ale mně to taky nevadí...
Offline
Eratosthenes napsal(a):
surovec napsal(a):
[mathjax]|AU|=\sqrt{\left(\frac{a(v_a-2\rho)}{2\rho}\right)^2+\rho^2}[/mathjax],
Zajímavé - to jsem neznal. Můžu vědět, odkud to máš?
Odnikud, prostě jsem to odvodil: nejdřív jsem si vyjádřil strany b, c a pak jsem pomocí nich vyjadřoval různé veličiny v takto zadaném trojúhelníku. Jako nejjednodušší se vyjevila právě ta vzdálenost |AU|. Ale dobře konstruovatelný je i poloměr kružnice opsané (dokonstruovat zbytek je pak triviální), jakžtakž by se dala i těžnice na a.
Nicméně musím přiznat, že tvoje řešení je tak nějak víc geometrické.
Offline
↑ surovec:
Přiznám se, že s [mathjax]|AU| \wedge |BU| \Rightarrow U[/mathjax] jsem chvíli taky koketoval, ale po chvíli zápasu s tou vzdáleností jsem toho nechal.
Když je ten vzoreček na světě, je úloha jednoduchá na vysvělení, na druhou stranu [mathjax]a+b ={{cv_c}\over \rho}-c [/mathjax] se sestrojuje přece jenom líp :-)
Offline
Děkuji za krásné nápady!
↑ Honzc:: Ten obrázek je pro mě bohužel jen změť nějakých čar, ale i tak díky.
↑ surovec:: Tohle vypadá konstrukčně nejjednodušší, lze začít výškou i kružnicí.
↑ Eratosthenes:: Hodně originální (a začíná se pro změnu stranou), použít afinitu v konstrukci trojúhelníku jsem ještě neviděl. Jak by se taková afinita zapsala jako dílčí krok v zápisu konstrukce?
Offline
↑ Eratosthenes:
Každý kdo ten postup zná, asi ví. Když např. napíšeš dokázu to indukcí, znalí lidé ví a neznalí neví o čem mluvíš a je potřeba jim to detailněji vysvětlit.
Tedy pro neznalé:
Konstrukční geometrické úlohy lze řešit tak, že si neznámé veličiny (délky, apod.) spočítáš pomocí známých veličin, např. pomocí Pythagorovy věty, apod. Tím získáš nějaký vzorec, to je ten krok "spočítám si to".
Pokud získáš nějaký vzorec (výraz), ve kterém se vyskytují jen algebraické operace a odmocniny a známé veličiny (známé délky,..), tak zpravidla tento výraz umíš i (eukleidovsky) sestrojit - to je ten krok "pak to sestroj".
To je celé.
Stejně tak když chci aby někdo jel nakoupit, tak nevysvětluju - najdi klíčky od auta odemkni auto, otevři dvěře atd., ale řeknu prostě jeď nakoupit...
Offline
↑ Eratosthenes:
... A myslím že surovec v bodě #8 přesně tento postup použil.
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Každý kdo ten postup zná, asi ví. Když např. napíšeš dokázu to indukcí, znalí lidé ví a neznalí neví o čem mluvíš a je potřeba jim to detailněji vysvětlit.
Tedy pro neznalé:
Konstrukční geometrické úlohy lze řešit tak, že si neznámé veličiny (délky, apod.) spočítáš pomocí známých veličin, např. pomocí Pythagorovy věty, apod. Tím získáš nějaký vzorec, to je ten krok "spočítám si to".
Pokud získáš nějaký vzorec (výraz), ve kterém se vyskytují jen algebraické operace a odmocniny a známé veličiny (známé délky,..), tak zpravidla tento výraz umíš i (eukleidovsky) sestrojit - to je ten krok "pak to sestroj".
To je celé.
Stejně tak když chci aby někdo jel nakoupit, tak nevysvětluju - najdi klíčky od auta odemkni auto, otevři dvěře atd., ale řeknu prostě jeď nakoupit...
Aha - takže:
Duplikace krychle? [mathjax]a= 2\sqrt[3]{V} [/mathjax] Je tam jenom odmocnina a násobení...
Trisekce úhlu? [mathjax]\beta= {\alpha \over 3} [/mathjax] tam je jenom dělení trojkou...
Prostě primitivní. Tak můžeš jet nakupovat...
Jo, a nezapomeň nakoupit nějaký ten trojúhelník. Třeba [mathjax]a;b;\rho ...[/mathjax] Je to přece primitivní...
Offline
kastanek napsal(a):
↑ Eratosthenes:: Jak by se taková afinita zapsala jako dílčí krok v zápisu konstrukce?
Stejně jako zapisuješ použití třeba rotace nebo osové souměrnosti. Osová afinita je určena osou a dvojicí odpovídajících si bodů. Takže např. máš sestrojeny body D, D' a přímku d a sestrojuješ d':
[mathjax] Af(AB;D,D'): d\rightarrow d'[/mathjax]
Offline
↑ Eratosthenes:
Když člověk ví o čem je řeč tak nemá smysl to rozvádět, ale tak to rozveďme:
- odmocnina smozřejmě jen druhá
- veličiny myšleno délky, nikoli velikosti úhlů
Někdy mě zajímá jestli vážně nevíš která bije a nebo zda to jen hraješ....
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ Eratosthenes:
Když člověk ví o čem je řeč tak nemá smysl to rozvádět, ale tak to rozveďme:
- odmocnina smozřejmě jen druhá
- veličiny myšleno délky, nikoli velikosti úhlů
Jenomže nic z toho, co jsi teď napsal, jsi v #11 neřekl. Tam jsi jenom napsal
"Primitivně - spičítej si to a to co spočítíáš pak sestroj."
Takže znovu: trojúhelník [mathjax]a;b;\rho[/mathjax].
Primitivně - spičítej si to a to co spočítíáš pak sestroj. Jsem opravdu zvědav.
>> Někdy mě zajímá jestli vážně nevíš která bije a nebo zda to jen hraješ...
Je dosti smutné, že tě něco takového zajímá, protože bys to měl dávno vědět. Do dnešního dne ses (bohužel) nenaučil matematickému vyjadřování. Minimílně tomu geometrickému. Geometrie je tvoje velká slabina, bohužel cítíš o to větší potřebu se k ní vyjadřovat. Prostě z tebe vypadne nějaká blbost, kterou se pak na moje zcela korektní dotazy snažíš stejně blbě a marně upřesňovat.
Uvědom si, chlape, že ty svoje "počítací primitivnosti" a jiné pitomosti nepíšeš mně, ale středoškolákovi. A že co je jasné tobě, nemusí být jasné jemu. A někdy to fakt není jasné ani mně.
Offline
↑ Eratosthenes:
Nebudu tady rozvádět nějakou "teorii vyjáadřování", ale asi už jsem to částečně popsal výše: Vyjáadřovat by ses měl tak, aby ti druhý človek rozuměl a aby to vyjadřování bylo co nejjednodušší. Je jasné, že při tom jednodšším vyjadřování nebudeš 100% přesný, ale ostatní budoi vědět o čem mluvíš, protože se pohybují ve stejné oblasti jako ty a vědí co různá "zkratkovitá" vyjádření znamenají. A pokud nevědí, tak jim to popíšeš přesněji (ale delšími formulacemi). Ale není důvod používat 100% korektní výrazy, tak např. že "bod leží na přímce" je každému jasné co znamená, i když nejde o žádné odpočívání unaveného bodu.
A třeba teď je mi nejasná jedna věc a proto se ptám - co máš na mysli tím:
Takže znovu: trojúhelník [mathjax]a;b;\rho[/mathjax].
Další věc co mi není jasná - jak jsi přišel na to, že geometrie je moje slabá stránka. A s tím souvisí - jaké tvé dotazy se snažím upřesňovat? Řekl bych že šlo o nepochopení, každý mluvil o jiném aspoektu té úlohy, ale uvidíme...
Offline
↑ check_drummer:
Jak jsem přišel na to, že geometrie je tvoje slabá stránka?
Ten, kdo "zadává" úlohy typu "jsou dány přímky p,q, eukleidovskou konstrukcí rozhodněte, zda jsou různoběžné", neví, že úkolem eukleidovských konstrukcí není rozhodování a nemá tedy nejmenší tušení, o čem euklidovské konstrukce jsou.
Co že se snažíš upřesňovat? Inu - spíš zcela jednoznačné odpovědi se snažíš zpochybňovat uhýbáním k jiným tématům a kladením jiných a stále dalších a dalších stále stupidnějších otázek se zcela zjevným cílem mě dohnat k tomu, abych konečně nebyl schopen odpovědět.
Odpovím na prostý dotaz, jak zapsat konstrukci úhlu. A ty do mě začneš šít, jak "euklidovsky rozlišit shodnost", "jak euklidovskou konstrukcí rozhodnu, zda bod leží na přímce" a podobné nesmysly. Nemáš nejmenší tušení o tom, že každým dalším takovým dotazem jen odhaluješ své další a další katastrofální neznalosti.
V zoufalé snaze mi za každou cenu konečně zadat něco, co je podle tebe zhola nemožné, skončíš u symetrály, kterou mám sestrojit pro různoběžky i rovnoběžky úplně stejnou konstrukcí. A když udělám i to a ty už opravdu nevíš, čím dalším mě znemožnit, vymyslíš pro mě zcela neuvěřitelnou věc. Konstatuješ, že je to špatně a zdůvodníš to způsobem, za který by se měl stydět žák třetí obecné.
Svoje příspěvky v tomto tématu jsem v bodě #42 zakončil zvoláním Howgh! Chápu, že když někdo neví, co to znamená, když bod leží na přímce, zřejmě neví ani to, co znamená moje Howgh! a bombarduje mě dalšími a dalšími "úkoly", které jsou mimochodem už zcela mimo téma, což je proti pravidlům.
Takže aby bylo jasno i tobě: Howgh! je indiánský signál, že diskuse skončila. Já jsem tím tedy diskusi v tomto tématu za sebe uzavřel.
Abych ten indiánský signál dodržel a přesto nezůstal nic dlužen, na Tvoji pitoreskní repliku #47 zde, odpovím tady:
Říkáš, že konstrukce 
není korektní, protože u různoběžek je řešením dvojice přímek a nikoli jediná přímka.
Gratuluji! Konečně jsi mě dostal. Na to se skutečně odpovědět nedá. Tedy - nedá se odpovědět rozumně. Odpovím tedy tak, jak bych odpověděl méně chápavému žákovi čtvrté třídy ZŠ: Já tam tu druhou přímku mám. Abys ji našel, musíš směrem doleva opustit monitor a projít zdí mé pracovny. Potom tu přímku najdeš na mojí skalce mezi mými netřesky.
A dal bych mu za domácí úkol, aby si dvakrát nadlepil papír a tu druhou přímku opravdu našel. Přesně tou konstrukcí, kterou ten trouba považuje za nekorektní.
A teď už opravdu
Howgh!!!
Offline