Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Vážené chemičky(dámy se zálibou v chemii) a vážení chemici,
můžete mi prozradit, jaké chemické reakce probíhají při hoření dřeva (či zjednodušeně proč se při inicializaci plamenem na dřevě plazma může rozšíři...
Offline
↑ adjamot:
Zdravím,
zatím postuduj materiály (téměř na závěr stranky) našeho vysoce považovaného ústavu, jehož technické podpoře vděčíme za funkci MAW :-)
Jak podrobně potřebuješ chemické reakce? Děkuji.
Offline
↑ jelena:
díky za zájem o toto téma{:=)
zajímalo by mě, co v tom dřevě vlastně hoří ( Při teplotě nad 100°C dochází k dehydrataci. Rozklad dřeva nastává při působení teplot 130-150°C, intenzívní rozklad s uvolňováním velkého množství plynů pozorujeme při teplotách 180-195°C. Začátek exotermického rozkladu nastává při 270-280°C. Při tomto procesu se uvolňuje velké množství tepla, které je schopné při zabránění ztrát do okolí vyvolat hoření dřeva bez externího zdroje tepla. )....co se skrývá pod slovem VELKÉ MNOŽSTVÍ PLYNŮ......případně zda to plazma lze
rozvinout do roviny a mít tak víceméně plazmatické pole
Offline
↑ adjamot: pocitali sme s kamosmi pri beznom ohnisku fi 60 cm v prirode, ze ma tepelny vykon az 30kW.
Pritom my obycajni ludkovia tak bezne okolo 100...120 Wattikov len.
Offline
↑ adjamot:Najdi si :www.TopeniDrevem.cz
Offline
↑ stenly:
díky stenley za zájem {:-))) (smějící se smajlík s dvěma bradami)
opět tam čtu hoří tam směs hořlavých plynů, ale jakých?
Offline
↑ adjamot:Nejdříve se dřevo ohřívá na teplotu 100 °C, která se udržuje až do té
doby dokud se ze dřeva neodpaří obsažená voda. Teplota se zvyšuje na
150 °C, kde začíná odplyňování a postupný termický rozklad jednotlivých
složek dřeva (hemicelulosy, celulosy, ligninu apod.). Od teploty 200 – 270
°C vzniká hlavní produkt pyrolýzy celulosy – levoglukosan. Okolo teploty
300 °C se dřevo zapálí z vnějšího zdroje a při teplotě 400 °C nastává
samovznícení dřeva.
Spalování dřeva je nejvýznamnějším zdrojem aldehydů v ovzduší....... http://pavel.lauko.org/download/studium … _dreva.pdf
Offline
↑ Asinkan:
i tak jsem to výše uvedené články pochopil já...
Offline
↑ adjamot: analytici tvrdia hlavne levoglukosan....ale vieme ze tam je aj iny humus..mraky, ako to uz v prirode byva...
cisty levoglucosan
Offline
Nevím, do jaké hloubky chce kolega studovat problém hoření dřeva. Pokud hořením rozumím oxidační proces, tak není mnoho látek, co "hoří" v tuhé formě (většinou jsou to natolik reakčně aktivní látky, že na velikosti povrchu a na ploše kontaktu nezáleží). Ovšem u většíny látek nehoří látka samotná, ale jeji plynná fáze (třeba u kapalin).
Dřevo, které se skládá převážně z velkých molekůl přírodních polymerů, nebude hořet ve své původní podobě, ale až po rozkladu těchto molekul na "krátší" řetezce, třeba i zmiňovaný levoglucosan (ale je toho více).
Proto při hoření posuzujeme zároveň minimálně 2 chemické procesy - termický rozklad (pyrolýza) původního materiálů a oxidáční proces (hoření) produktů tohoto rozkladu + fyzikální procesy působení tepla - hlavně odpařování vody a dalších kapalných složek. V laboratorních podminkách je možné takové procesy rozdělit, prakticky však běží všechno zároveň.
Proto to "velké množství plynů", kde je všechno možné: produkty rozkladu, produkty oxidace (jak dokonalé, tak nedokonalé), vodní a jiná pára, drobné částečky unašené do pohybu atd.
Reakce jednotlivých základních pyrolýz se daji dohledat, ale zapís všech meziprodůktů si nedovedu prakticky představit. Při dokonalém hoření (v nadbytku kyslíku - ale kde ho vzít nadbytek kyslíku?) je poměrně velká jistota vzniku CO2 a H2O + trocha jiných plynných oxidů + anorganický popel.
Pozorování "plazmatického pole rozvinutého do roviny" je nad rámec mé představivosti.
Offline
↑ jelena:
jen jsem bych chvilkově unešen sirkou a zatím proces hoření nechci studovat, ale kdo ví, co se naskytne v budoucnosti...
plazmatického pole rozvinutého do roviny...tím myslím, jak to obvykle bývá v dobrých sci-fi dílech nějaké to ochranné pole na principu vysoce energetického plynu, myslím, že by to byla velice užitečná technologie a to nejen ve válkách, ale i v průmyslu (všechny zplodiny by mohly zůstat v relativně malém prostoru) a dopravě (většinu energie po nárazu by absorvovalo toto pole a souboje typu zeď vs. zběsile jeducí auto by vyhrával řidič...)
Offline
Stránky: 1