Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, chtěl bych se jen ujistit:
Podle mě by se mělo eulerovo číslo e^x^2 integrovat jako x^2 * e^x^2 * 2 * x
... ale v sešitě máme e^x^2 * 2 * x
Mate mě to a díky této drobnosti se nemůžu hnout dál z místa. Jak to tedy je správně?
Offline
uz sem na to prisel. je rozdil mezi e^(x^2) a (e^x)^2.
↑ jaca:
jak derivujes x^2=t tak ti tam zmizelo x, takze to mas spatne.
zkusil sem to tak, ze e^(x^2) = e^(x*x) = (e^x)^x. pak sem zaved substituci e^x = u, a vyslo mi
. muze to tak bejt nebo to mam taky spatne?
Offline
↑ Alesak:
Mas pravdu - je to hodne velky rozdil, jak to zapsano. Integral pro tento vyraz
mas udelan uplne dobre.
Ale ta druha varianta zapisu
patri k takovym integralum, co se integruji takovym "zvlastnim zpusobem". Muzes ho zkusit zadat do nejakeho online programu na vypocet a uvidis, co z toho vyleze :-( Bohuzel, neda se pouzit postup, ktery navrhujes.
Doufam, ze tohoto tematu si vsimnou z temat VS nebo to tam posuneme a dostane se lepsiho vysvetleni, nez ktere bych poskytla ja.
Offline
Takze aby bylo jasno, nejprve funkce
. Zavedeme substituci
y = e^x
dy = e^x dx
potom nam vyjde
Co se tyce funkce
, tak tady uz je situace nepomerne slozitjesi. Z teorie vime, za kazda spojita funkce f(x) ma primitivni funkci, tedy existuje funkce F(x), pro kterou plati
F'(x) = f(x).
Jenomze tady je takova potiz. Ne vsechny funkce se daji zapsat jako nejaky vyraz. At uz mame k dispozici jakekoliv mnozstvi takzvanych elementarnich funkci (polynomy, lomenne funkce, logaritmy, goniometricke a cyklometricke funkce, hyperbolometricke funkce a tak dale), porad budou existovat funkce, ktere se nedaji zapsat jako zadny vyraz slozeny z techto elementarnich funkci. (Schvalne zkuste najit takovy zapis napriklad pro funkci, ktera kazdemu racionalnimu cislu priradi jednicku a kazdemi iracionalnimu nulu.)
Funkce primitivni k e^(x^2) je prave pripad takove funkce. Jde tedy o to, ze vysledek existuje ale my ho nemame jak zapsat. Muzeme tedy udelat jedine to, ze tuto nasi novou funkci pridame k nasim elementarnim funkcim. Koho by toto tema vice zajimalo, doporucuju (naprklad na anglicke wikipedii) najit si neco o "error function" a "dawson function", ktere se znaci erf(x) a erfi(x). Kdyz si nechate tento integral spocitat nejakym programem, tak vam pradvepodobne vyda prave vyraz obsahujici takovou funkci.
Offline
Offline
Hm, www.quickmath.com rika
, to by me zajimalo, proc tam ten ttopiho program ma komplexni argument. To by zase nekdo mohl vysvetlit me...
Offline
Aha, uz to chapu, ten tvuj programek to vyjadril pomoci erf. To 'i' v mem prispevku je soucast jmena te funkce 'erfi', stejne jako napriklad funkce 'sin'. Ale ta 'erfi' se da vyjadrit pomoci 'erf', tazke ten program to rovnou napsal pomoci erf.
Offline
dik, zkousel sem to integrovat wolframem, a vyslo mi to co rikate.
Lishaak napsal(a):
Schvalne zkuste najit takovy zapis napriklad pro funkci, ktera kazdemu racionalnimu cislu priradi jednicku a kazdemi iracionalnimu nulu.
v polakovy je dukaz ze ta funkce neni spojita v zadnym svym bode, a pisou o ni treba tady. jestli to chapu spravne, mezi kazdejma dvema racionalnima cislama je jedno iracionalni(protoze kdyz by byli treba vedle jednoho iracionalniho dalsi dve iracionalni, znamenalo by to ze je v tom bode spojita, nebo ne?). znamena to teda, ze iracionalnich cisel je stejne jako racionalnich? taky sem nedavno cet o kardinalite, i kdyz jenom hodne zhruba tusim o co de, znamena to taky, ze kardinalita rac. i irac. cisel je stejna?
napada me jeste jedna vec, je pravda ze ta funkce je definovana na R? protoze rac. + irac. daji dohromady R.
Offline
Alesak napsal(a):
mezi kazdejma dvema racionalnima cislama je jedno iracionalni
Ne. Mezi kazdyma dvema racionalnima cislama je tolik iracionalnich cisel, kolik je jich na cele realne ose.
Alesak napsal(a):
znamena to teda, ze iracionalnich cisel je stejne jako racionalnich?
Ne. Iracionalnich je vic nez racionalnich (je jich tolik, kolik maji reacionalni cisla podmozin).
Racionalnich je stejne jako prirozenych
Alesak napsal(a):
rac. + irac. daji dohromady R.
Ano.
Jinak pokud chces uvazovat nad spojitosti funkci, doporucuju se dobre seznamit s jeji definici. Jsou takove dve hlavni. Te asi nejznamnejsi se rika epsilon-delta definice. Pokud clovek uz neco vi o konvergenci posloupnosti, casto se hodi take Heineho definice spojitosti.
Lide jako Saturday umi na tohle tema urcite doporucit nejakou kvalitni literaturu.
Offline
↑ Lishaak:
na tu spojitost budu muset jeste kouknout, bral sem to tak ze si muzu zvolit jakkoliv maly okoli bodu, a kdyz mezi dvema racionalnima je nekonecne iracionalnich cisel, tak tam bude ta funkce spojita. ale zase dve racionalni muzou bejt nekonecne blizko u sebe, takze nevim. budu se snazit na to prijit.
Offline