Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
Omlouvám se za vracení k takto starým věcem, ale tuto větu jsem nepochopil. "Máme ekvivalenci na všech podprostorech" má znamenat, že už jsou všechny ekvivalentní?
Všechny konečně dimenzinální určitě. V důkazu jsme dostali, že všechny jednodimenzionální podprostory jsou v jedné třídě ekvivalence. Protože každý podprostor lze napsat jako produkt konečně mnoha jednodimenzionálních podprostorů s použitím konečně mnoha operací , patří díky definice kongruence i tento podprostor do stejné třídy ekvivalence. Tudíž třída ekvivalence je jediná a je to celá množina všech podprostorů prostoru
.
Dále se zatím nechytám. Ale snad se chytnu nakonec.
Offline
↑↑ Pavel Brožek:
Fajn, a máš taky pocit, že se všechny požadované vlastnosti této relace dokážou vhodnou volbou báze a jejím postupným doplňováním?
Offline
↑ Olin:
Ten pocit mám :-). Ale je to jen pocit, chtělo by to pořádně sepsat.
Offline
↑↑ Pavel Brožek:
Aha, takže vidím, že podprostory, které se "liší o konečný podprostor" jsou ekvivalentní.
Edit: Pokud předpokládáme, že existují dva kongruentní podprostory konečné dimenze
Edit: takže pokud existují dva kongruentní podprostory konečné dimenze, dokázali jsme, že všechny podprostory jsou kongruentní a je jen jedna třída ekvivalence.
Edit: chaos.. Chtěla jsem napsat, že vidím ty světy nějak rozděleně - třídy nekonečně dimenz. podprostorů lišící se o konečný podprostor + třída konečných podprostorů... Počkám, co vás napadne, protože mě to evidentně nejde.
Offline
↑ Andrejka3:
To nemusíme předpokládat, to říkáme, to plyne z definice naší kongruence. Pro jakýkoliv nekonečněrozměrný prostor jsme našli (nejspíš, už jsem o tom celkem silně přesvědčen, své argumenty zde brzy sepíšu) kongruenci, která je nevlastní (
a zároveň pro libovolný vektor e je
). Každý konečnědimenzionální vektorový prostor proto je jednoduchý a každý nekonečnědimenzionální vektorový prostor jednoduchý není.
Edit: Přesněji ten příslušný svaz je pro konečné dimenze jednoduchý a pro
nekonečné dimenze není jednoduchý.
Offline
Budeme si kreslit :-). Nakreslíme si Vennův diagram (popíšu ho dále, jen dopředu upozorňuji, že např. symbol značí pouze tu oblast, ve které je zapsaný, nikoliv celou elipsu, stejně tak pro ostatní symboly).
Mějme tři podprostory , které si označíme
. V podprostoru
si zvolím bázi a označím ji
. Tu doplním na bázi prostoru
pomocí vektorů
. Podobně pro
a
. Každé dvě množiny
jsou lineárně nezávislé (kdyby např. existoval
nenulový takový, že
, pak
,
a
a tedy i
, což je spor s tím, jak jsme doplňovali vektory
).
Stejně tak doplním množinu vektorů na bázi
pomocí množiny vektorů
. Podobně pro báze
a
. Tohle je obecný postup, jak budu hledat vhodnou bázi, když dostanu tři podprostory
. Teď se pustím do důkazu, že ↑↑ popsaná relace:
je kongruence.
Že je relace symetrická a reflexivní je celkem triviální. Ukažme, že je tranzitivní. Nechť ,
. Sestrojme bázi podle výše popsaného postupu. Z
plyne, že
a
jsou konečné množiny, tedy všechny množiny
jsou konečné. Z
plyne, že
a
jsou konečné množiny, tedy množiny
jsou také konečné. Jsou proto konečné i množiny
a
, z čehož plyne
. Relace je tranzitivní, takže to je ekvivalence.
Zbývá ukázat, že je kongruence. Nechť platí
. Chceme ukázat, že potom pro libovolný
platí 1)
a 2)
.
Opět si sestrojme bázi podle popsaného postupu. Dle předpokladu jsou množiny a tedy i
konečné.
1) a
. Z toho vidíme, že
a
jsou konečné a tedy
.
2) ,
, z toho
a
, ty jsou konečné, takže
.
Máme tak kongruenci . Rozeberme nyní dva případy:
a) má konečnou dimenzi. Pak jsou zřejmě v
všechny podprostory
kongruentní a
je proto nevlastní kongruence. To jsme také čekali, protože máme důkaz, že pro prostory konečné dimenze je
jednoduchý.
b) má nekonečnou dimenzi. Pak v naší kongruenci
platí
a
(kde
je nějaký vektor z
) a tedy
je vlastní kongruence. Proto pro prostor
nekonečné dimenze
není jednoduchý.
Offline
↑ Pavel Brožek:
Uf, to by se mi asi vskutku nechtělo sepisovat. Jen dodám, že takto bychom asi měli být schopni definovat další, hrubší netriviální kongruence obecnějším předpisem,
kde .
Offline
Mějme tři podprostory
, které si označíme
. V podprostoru
si zvolím bázi a označím ji
. Tu doplním na bázi prostoru
pomocí vektorů
. Podobně pro
a
. Každé dvě množiny
jsou lineárně nezávislé (kdyby např. existoval
takový, že...
Drobnost: Kdyby existoval nenulový takový, že...
Offline
↑ Andrejka3:
Máš pravdu, opravil jsem to.
Offline
↑ Pavel Brožek:
Prošla jsem si celý důkaz. Nenašla jsem tam žádnou chybu.
Musím si ale ještě ujasnit tvrzení, že takové baze vždycky lze sestrojit. V konečných dimenzích to chápu - pamatuji si ty věty, ale u nekonečných dimenzí mi to jasné není.
edit: To jsou asi základní věci, ale:
Existuje množina, která generuje třeba . Lze z ní vybrat podmnožinu, která je nezávislá? Jak se definuje nezávislost nekonečné množiny? Tak, že každá její konečná podmnožina je nezávislá? Nebo tak, že lineární obal každé její vlastní podmnožiny je vlastní podprostor celého prostoru? Omlouvám se, možná jsem to věděla, ale teď ne.
Offline
↑ Andrejka3:
Také si teď nejsem jistý tím, jestli takhle ty báze můžu sestrojit. Vycházel jsem z toho, že každý vektorový prostor má bázi (to je podle internetu ekvivalentní axiomu výběru, takže je to rozumný předpoklad) a že každá lineárně nezávislá množina jde doplnit na bázi (tímto si nejsem pro nekonečněrozměrné prostory jistý). Myslím, že za těchto předpokladů by konstrukce měla být správná.
Množina je lineárně nezávislá, pokud je lineárně nezávislá každá její konečná podmnožina.
Offline
↑ Pavel Brožek:
Určitě je ten důkaz správně, pokud platí ty věci, o kterých píšeš.
Offline
Tady je důkaz toho, že každý vektorový prostor má bázi. Mírně ho upravím (opravdu minimálně, jde spíš jen o překlad a trochu jsem změnil značení, které se mi místy zdálo zavádějící) – budu dokazovat tvrzení, že každá lineárně nezávislá množina lze doplnit na bázi.
Nechť je vektorový prostor, nechť
je množina lineárně nezávislých vektorů z
a nechť
je množina všech množin
lineárně nezávislých vektorů takových, že
(
je neprázdná, protože
). Na množinách máme částečné uspořádání
.
Každý řetězec je shora omezený
.
je lineárně nezávislá množina, protože každá konečná podmnožina
musí být obsažena v nějaké množině z
. Zároveň je zřejmé, že
, je tedy
. Podle Zornova lemmatu tak existuje alespoň jeden maximální prvek
.
Pro spor předpokládejme, že negeneruje
. Pak existuje nějaký
, který nemůže být zapsán jako konečná lineární kombinace vektorů z
. Z toho ovšem plyne
a
, což je spor s maximalitou
.
Proto generuje
a je zároveň lineárně nezávislá množina, je tedy i bází, která je nadmnožinou
.
Offline
↑ Pavel Brožek:
Jo, to dává smysl :) dík.
Offline
Dobrý den, všichni.
Pár slov autora sbírky:
Obe reseni jsou
spravne. To konecne dimenzionalni reseni je presne tak, jak bych to
delal taky. Na nekonecnou dimenzi jsem asi pri zarazovani prikladu
zapomnel, opravim to.
Mám z toho radost. Děkuji.
Offline
Stránky: 1 2