Matematické Fórum

Myslím (ale nejsem si jistý), že v místnosti s vyšší teplotou se voda odpaří rychleji, protože při nižším rozdíl teplot se voda bude ochlazovat pomaleji (voda s vyšší teplotou se odpařuje rychleji).

↑ M@rvin:
Máš nejspíš pravdu. Nepozorně jsem četl zadání.

Ahojte.

Sice s termodynamikou právě začínám, ale myslím že tuším kde je zakopaný pes. Podle mě zcela jistě se voda dřív odpaří v teplejším vzduchu. Proces odpařování funguje tak, že částečky vzduchu bombardují kapalinu a občas se stane, že sebou vezmou do ovzduší nějakou molekulu vody. Při větší teplotě vzduchu je větší četnost srážek částic vzduchu s vodou, takže je proces odpařování urychlen. To by bylo z mikroskopického hlediska.

Možná by stál za zmínku následující jev. Při ochlazení plynu dochází k tomu, že se vodní páry (vlhkost) přetváři postupně do kapalného stavu. Tato změna stavu vytváří energii, která vzduch zpětně ohřívá, takže vlhkost dodává vzduchu jakousi tepelnou setrvačnost. Tohle s jistotou funguje. Na tomto principu se tvoří mračna. Sice tento jev neříká nic o odpařování ale přiklání mě k tomu věřit, že při vyšších teplotách (vzduchu) se v ovzduší snáze udržují vodní páry.

Čili já si myslím, že v místnosti s vyšší teplotou se voda odpaří rychleji. Ale dokázat to nedokážu. Jen si to myslím.

Dobry den,
rad bych pridal muj nazor na vec. Za prve bych definoval vyparovani jako unik molekul s dostatecnou kinetickou energii na prekonani sil, ktere je vazou ke kapaline, z kapaliny.
Tento dej je ovlivnen nekolika vecmi (doufam, ze jsem na nic nezapomnel) :
1. teplotou kapaliny (vyssi teplota znamena vetsi kinetickou energii > rychlejsi odparovani)
2. koncentrace vodnich par ve vzduchu nad nadobou (i jeji zmena v case napr. pri odsavani par)
3. plocha, z ktere se muze kapalina odparovat (v nasem pripade hladina)

V nasem pripade tedy predpokladejme nekolik veci :
1. Tvar a velikost nadob je totozna
2. Voda v obou nadobach je z chemickeho hlediska totozna
3. Nad nadobami se nachazi vzduchem o stejnem slozeni

Za prve se podivejme na idealni pripad, kdy udrzujeme teplotu kapaliny v celem jejim objemu konstantni. Kapalina se bude odparovat stejne rychle z obou nadob (predpokladejme, ze jakoukoli zmenu kineticke energie okamzite korigujeme <=> kapalinu udrzujeme na 80 stupnich celsia).

Ted se podivejme na pripad, kdy zapocitame srazky molekul vzduchu s molekulami hladiny vody. Kineticke energie molekul vody je vetsi nez molekul vzduchu (rozdil teplot), cili pri srazce bude snizena kineticka energie molekul vody a naopak zvysena kineticka energie molekul vzduchu. V mistnosti s mensi teplotou vzduchu bude ubytek kineticke energie molekul vody vetsi. Voda se tedy bude odparovat rychleji v mistnosti s vetsi teplotou vzduchu, pokud nedokazeme udrzet teplotu kapalin konstantni (coz je dle meho nazoru nerealne).

Objem vzduchu se s teplotou zvysuje => snizuje hustota => snizuje koncentrace vodnich par (pokud jsme vychazeli ze stejneho slozeni vzduchu na 10 stupnich a pouze jej ohrali)
Coz take prispiva k rychlejsimu vyparovani v mistnosti s vetsi teplotou vzduchu.

Takze ja navrhuji dve reseni, jedno pro idealistu, jedno pro realistu. ;)

Tak, doufam, ze jsem zde nenasekal prilis chyb.