Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
http://kam.mff.cuni.cz/~pultr/ma.pdf - na str. 112 (stránkování dokumentu; popř. str. 116 stránkování PDF) je na posledním řádku na stránce uvedeno, že daná rovnice platí pro j = 1, ..., k (což je jasné, protože mám rovnice už v zadání). Na konci řádku je však uvedeno, že
a já nevím, jestli je to jen pomůcka, abych nemusel psát do rovnice (2) místo
sumu
, a nebo jestli to znamená ještě něco jiného? Osobně se kloním k tomu usnadnění zápisu se sumou, protože by to sedělo s tím, že rovnice (2) má být parciální derivace funkce
Díky za pomoc
Offline
Me prijde, ze to omezeni od k+1 do n se objevuje uz na tretim radku dukazu.
Ale nemam to ted cas nejak podrobneji studovat, tak bych prozatim jenom dodal, ze to mozna bude k dogoogleni jako metoda Lagrangeovych multiplikatoru (a treba se povede najit dukaz, kterry je zrejmejsi).
Offline
Nejak jsem se k tomu zapomnel vratit. Je to porad aktualni?
Offline
↑ kaja.marik: Ano, je (potrebuji si to vyjasnit pred zkouskou).
> Me prijde, ze to omezeni od k+1 do n se objevuje uz na tretim radku dukazu.
myslim, ze kdyz se to vyjasni na jednom miste, tak se to vyjasni i na tom druhem :-)
Offline
Ja porad moc nechapu dotaz, ale myslim ze to souvisi s tim, cemu rikaji fyzikove stupen volnosti: Kdyz mam tricet promennych a deset nezavislych vazebnich podminek, ma soustava dvacet stupnu volnosti - dvacet promennych se muze nejak menit (napriklad pro ne muzu definovat pocatecni podminky) a zbytek vyplyne z tech vazebnich podminek.
Dal by se pro jistotu dotaz zformulovat takto:
Na ..... radku v dukazu je ........, ale ja bych tam cekal ........
Offline
Rozumím tomu, co je vázaný extrém, že je to hledání extrému za nějakých podmínek (rovnic v tomto případě).
Na poslednim radku na strane 112 je (1), ale ja bych tam cekal
Je to tak? Nebo jde o n - (k + 1) rovnic tvaru (1)?
Offline
↑ Saturday:
je to vic rovnic.
Zkusme třeba toto (pro ilustraci, možná tohle konkrétní zadání při počítání nebude dávat smysl, nevím)
Priklad 1. Pokud hledám vázaný extrém při vazební podmínce g_1=0, můžu z g_1=0 vypočítat x s f bude funkce jenom dvou proměnných: y,z
Priklad 2. Pokud hledám vázaný extrém při vazebních podmínkách g_1=0, g_2=0, vypočítám podobně x a y pomocí z a f bude vlsatně jenom funkcí proměnné z
Takto se "zbavím" prvních k proměnných v první větě důkazu. Zůstanou tam tedy proměnné od do
(tj. y,z v nasem prvnim priklade, a jenom z ve druhem priklade) a pracuju s tim jako s funkci (n-k) promennych - zderivuji podle (n-k) promennych, derivace polozim rovny nule a mam (n-k) rovnic --- pozor, tech rovnic je n-k, ne n-(k+1).
Pri tom derivovani podle kterekoliv z poslednich (n-k) promennych uz vim, ze prvnich k promennych zavisi na tech (n-k) n akonci a beru to tedy jako slozenou funkci, to je to XII.3.2
Hm, ted se koukam, ze jsem vysvetloval to k+1..n v (1), ale dotaz byl na (2) :(
Na dalsi strance se vezme reseni prvnich k rovnic a dokazuje se, ze plati i rovnice od indexu k+1 do n. K tomu potrebuju i derivace funkci g_j podle x_{k+1}, x_{k+2} atd.
Funkce g_j zavisi na n promennych, prvnich k ale neni volnych, jsou vyjadrit pomoci poslednich (n-k) promennych, ktere jsou nezavisle. Kazda volna promenna ev funkcich f a g je tedy obecne jeste "schovana" i v kazde vazane promenne.
napriklad v Priklade cislo 1 je funkce f=(1+z-y)^2+y^2+z^2 --- z se díky vazební podmínce objevilo v členu, který "patřil první proměnné x"
Funke g je konstatni (tak je formulovana vazebni podminka) a jeji derivace podle kazde nezavisle promenne je proto rovna nule. A derivace podle nezavisle promenne je rovna parcialni derivaci (to je ten druhy clen na leve strane rovnice (2)) a podle pravidla pro derivaci slozene funkce tam jsou jeste vsechny cleny, kde ta promenna je "schovana" - a ona je schovana prave v tech prvnich k promennych. Proto tam je jeste derivace podle kazde z tech prvnicch k promennych nasobena tim, jak moc se v teto promenne projevuje ta nezavisla promenna, podle ktere derivujeme.
Je to jasnejsi, nebo to mam zkusit vysvetlit jinak?
Offline
↑ kaja.marik: Děkuju, už chápu :-), já jsem znal podstatu, tedy že jde o vyjadřování proměnných, ale stále jsem dělal jednu hloupou chybu, když jsem to četl *sad*
Offline
Stránky: 1