Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
1)mechanicky oscilator tvoreny telesem o m = 100g zavesenym na pruzine o tuhosti 10N/m jmita s amplitudou 4 cm. nejvetsi sila, ktera na teleso pusobi ma velikost?
(0,4N)
2)stejne, akorat se ptame na nejvetsi kinetickou energii?
(8mJ)
3) kyvadlo s delkou zavesu 50 cm kmita se stejnou periodou jako teleso zavesene na pruzine o tuhosti 50 N/m. jaka je hmotnost telesa?
(2,5kg)
dekuju za zachranu:)
Offline
Pouze napovím:
Ad 1 . Největší silou působí pružina na těleso v amplitudě výchylky .
Ad 2. Největší kinetickou energi (protože i rychlost) má těleso při průchodu středovou polohou.
Tato kin. energie je rovna práci spotřebované na protažení pružiny z její délky ve středové poloze o amplitudu.
Ad 3. Existují vzorce pro dobu kmitu , např. pro pružinu tuhosti , vzorec pro dobu kmitu mat. kyvadla má podobný tvar,
až na to, že v něm figurují jiné fyzikální veličiny.
Offline
nejak mi to snad uz vychazi, dekuju moc↑ Rumburak:
Offline
↑ Rumburak:
Mám otázku, třetí příklad mi vyšel, ale bez kalkulačky nevím jak bych si to odmocnil, nemáte nějaký jiný nápad jak na to jít ? Protože jak udělám z hlavy odmocninu z pěti ? (já vím, že by to šlo přibližně, ale myslíte, že oni to tak zamýšleli ?)
Offline
↑ FandaCZ:
Nevím, kdo co jak zamýšlel :-). Ve třetí úloze není potřeba nic odmocňovat. Porovnání dob kmitů tělesa na pružině
a kyvadla vede k rovnici
,
Jejím umocněním na druhou se odmocniny zbavíme a snadno vyjádříme z ostatních veličin pouze pomocí
násobení a dělení .
PS.
Není-li někde výslovně řečeno, že výsledkem má být číslo v dekadickém zápisu (případně s požadavkem na přesnost),
pak výsledek tvaru například pro dobu kmitu by nebyl považován za chybný, pokud bychom doplnili,
že počítáme s hodnotou .
Offline
↑ Rumburak:
Dobrý den
Co se týče toho výsledku s odmocninou tak to je dost sporné tvrzení. I když to není v zadání výslovně uvedeno, tak by se konečný číselný výsledek neměl uvádět přesněji, než jsou uvedeny zadané veličiny (v případě třetího příkladu tedy max dvě platné číslice), natož ho uvést ve tvaru s odmocninou. Na soutěžích je to bráno jako chyba a strhávají se za to body a při tom se to bere jako samozřejmost, v zadání se na zaokrouhlování neupozorňuje. To že se to na většině škol toleruje a ani nezmiňuje je jiná věc.
Například když letos jeden student na celostátním kole FO napsal do odpovědí, že poloměr bude roven , tak se ho dokonce ptali jestli je to myšleno jako vtip nebo vážně.
Je pravda, že ve většině testů by to prošlo, ale stejně tak by se mohlo stát že by to neprošlo, i přes to, že v zadání o zaokrouhlování nebyla ani zmínka, tak je lepší si dát pozor.
Offline
↑ Brzls:
Zdravím také. Jistě hraje svoji roli i typ úlohy a postoj hodnotitele. Například říci u zkoušky z analýzy na MFF, že periodou
funkce tangens je 3.14 , by patrně neprošlo. Podobně vzorec pro úhlopříčku ve čverci o straně je správně
a nikoliv . Ale rozumím tomu, že je poněkud legrační zaokrouhlovat tíhové zrychlené a pří tom lpět na odmocnině,
jak jsem to udělal já, nicméně za chybu bych to nepovažoval: je podle mne stejně hodnotný zápis čísla jako třeba 10
(protože první číslo lépe vyjádřit neumíme) a kdo chce, může si zaokrouhlení irac. čísla provést sám, jak se mu bude hodit.
PS.
A odkud víme, že "dvě platné číslice" v zadání třetí úlohy jsou výsledkem zaokrouhlování ? Navíc pokud bychom tuto zásadu
dodržovali důsledně, pak čtvetec o straně délky 1 (tedy jedna platná číslice) by měl i úhlopříčku délky 1 a dostali bychom se
kamsi mimo matematiku.
Offline
↑ Rumburak:
Ano to co říkáte je pochopitelně pravda. Příklady s úhlopříčkou a s periodou nádherně poukazují na rozdíl mezi matematikou a fyzikou. Matematika je věda přesná (tam tedy hraje roli rozdíl mezi pí a 3.14 dost zásadní neboť to prostě není to samé), zatímco fyzika nikoli. Být to na mě tak to s tím zaokrouhlováním vidím stejně a za chybu bych to také nepovažoval, ale od té doby co jsem kvůli tomu sám na FO ztratil body tak na to radši ostatní upozorňuji.
Jinak na ten rozdíl mezi matematikou a fyzikou je třeba myslet, a je jasné, že občas k té kolizi dochází, jak například uvádíte příklad se čtvercem. Ono tyhle zásady zaokrouhlování trošku souvisejí s experimentální podstatou fyziky, i když to občas vede k absurdním situacím.
Například kdyby zadání bylo, že strana čtverce je 1m, tak odpověď na otázku jak dlouhá je úhlopříčka, by opravdu byla také 1m, i když je to absurdní. To zadání mi "naznačuje", že mám k dispozici měřidlo, které měří s přesností na metry no a s takovým měřidlem "nerozeznám" rozdíl mezi 1 a odm(2) (i když okem to samozřejmě poznám).
Kdyby v zadání bylo čtverec se stranou délky 1,0m, tak bych si mohl dovolit psát výsledek s přesností na centimetry atd.
Jak říkám já ty zásady nevymyslel, a osobně na nich moc nelpím, jen jsem chtěl podotknout, že nejsou úplně nesmyslné (i když vedou občas k nesmyslným závěrům) a že jsou i tací kteří na nich trvají.
Offline
↑ Brzls:
Jasně, napsal jste to velmi pěkně. Před tím jsem tak trochu pozapomněl, že píši do fyzikální sekce.
Pro odlehčení uvedu jeden citát - mám ho od jednoho fyzika, takže fyzikové se snad neurazí :-) :
Fyzika je založena na podobnosti trojúhelníků a co se nehodí, to se zanedbá.
Offline