Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj tak si opět nevím bohužel rady :(. Tentokrát se jedná o průběh funkce. Díky za vaši pomoc.
Příklad zní: Vyšetřete průběh funkce:
Offline
http://mathonline.fme.vutbr.cz/Prubeh-f … fault.aspx podivej u sousedu na postup - zkus krok po kroku.
Budes potrebovat derivovat (1,. 2., derivace, limita funkce, jinak dle navodu) Napis, kam jsi dosel a co konkretne neni jasne - muzes i na mail. Urcite to bude vysvetleno :-)
Offline
ok, takže
D(f)=R-{1}
funkce není ani sudá ani lichá
první derivace mně po úpravě vyšla:
první překážka :) ... položit derivaci rovno nule. V tomto kroku si nejsem jistý, zda-li počítám správně. Tento polynom jsem zkoušel rozložit pomocí Hornerova schématu a vypadl mě jen jeden kořen: x=2 ... Nevím jestli je možné aby mně vyšel pouze jeden kořen.
Dále jsem určil monotónost funkce: (-nekonečno, 1) - klesá bod x=2 - Lokální minimum
(1;2) - klesá
(2;+nekonečno) - roste
druhou derivace po úpravě:
Tady jsem nedokázal položit derivaci rovno nule vůbec. Nenašel jsem žádný kořen.
Mno a potom následuje výpočet asymptot funkce, který se mi díky limitám zdá nejtěžší a moc tomu nerozumím :(
Offline
Velmi nedejne :-)
Zacatek mas OK, derivace - OK, znamenka jsem prekontrolovala :-) (edit)
U rozkladu pak pouzij toto: a dal dle vzorce a^3 - b^3
Pokracuji v kontrole :-)
Offline
Jak jsem na tomto foru ji s jelenou diskutoval, Hornerovo schema neni v obecnem pripade efektivnim prostredkem k faktorizaci polynomu. Skutecne jeden z korenu je x=2. Pomoci hornerova schematu bychom mohli take dostat rozklad, totiz v nasem pripade.
Poslene uvedeny kvadraticky trojclen je jiz nerozlozitelny v . Tudiz neexistuji dalsi nulove body. Derivace neexistuje v bode x=1, ten vsak nelezi v D(f), nemuze proto byt stacionarnim bodem funkce f(x). Graf derivace je zde
.
Odtud je zrejmo mnoho veci.
Dale se postupuje podobne. Muzete ale postupovat jinak a snad v tomto pripade i rychleji. Plati totiz.
Odtud se derivace spocte snadneji a nebude zapotrebi pouzit Hornerovo schema. Druha derivace bude take odtud velice snadna.
PS: Obrazek se mi nechce zobrazit. Najdete jej zde.
Offline
Pochopil jsem správně, že použití Hornerova schématu nikam nevede?
Mariane nerozumím jakým způsobem jsi upravil v druhém postupu jednodušší podobu funkce ( konkrétně nerozumím 2. a 3.kroku) s podobnou úpravou jsem se pravděpodobně ještě nesetkal.
Jeleno: Nemohla by si prosím nastínit jak by se dal pracoval podle tvojí úpravy?
Offline
Tak jsem zpet s dalsim postupem - at Hornerem nebo nasimi navrhy se dopracujeme k jedinemu bodu x = 2, kde je 1. derivace nulova.
Marian postupoval tak, ze 1 na konci zadani funkce rozepsal jako 1= -1 + 2, cimz mu vznikl vzorecek (a+b)^3 +2, pak po castech deli jmenovatelem.
Ja delam neco podobneho, ale uz ve vyrazu pro derivace.
2. derivace vypada takto:
nebo v uprave od Mariana: tady se dopracujeme v R k neprilis hezkemu, ale vysledku
,
odkud mame nulovy bod pro druhou derivaci jako -(treti odmocninu z 2) +1 . Priznam se, ale ze jsem vysledek hledala a prekontrolovaval graficky.
Offline
Jelikoz mame prvni a druhou derivaci a jeji nulove body, muzeme vysetrovat funkci na monotonnost, konvexnost a konkavnost - to urcite zvladnes.
Jeste jsme nic nerekli o chovani funkce v okoli bodu nespojitosti - limita funkce zleva a zprava (x ->1) zleva se funkce smeruje do -oo, zprava do + oo.
Pruseciky s osami - to asi bude bez problemu.
Asymptoty: vertikalni mame x=1.
Asymptoty se smernici dle vzorce y = kx + q
(tam necekame zadny zajimavy vysledek, jelikoz rad mocniny v zadani funkce (citatel/(jmenovatel * x) bude vychazet ve prospech citatele a dostaneme oo.
A na zaver (no je to velmi graficky nezdarile, ale uz jsem lina to nejak zlepsovat):
Pro BorisTIGER: je to alespon trochu k uzitku? - je to spise nastin, nez cely postup, prece jen to vypisovani je narocne. Pripadne se ptej.
Pro Mariana: ocekavam spravedlivou kritiku, za kterou jiz ted dekuji, to myslim zcela uprimne.
Offline
Harris napsal(a):
f(x)=x-lnx
http://mathonline.fme.vutbr.cz/Prubeh-f … fault.aspx - treti priklad v resenych ma hodne podobnou skladbu funkci, az na deleni. Zkus zacit podle vzoru a prubezne hlas, kam jsi dosel (to abychom nemeli takovou praci hledat te, pokud se zabloudis :-). Nemusis to vypisovat v TeXu, staci slovne nebo rukou psany prilozeny obarzek. S celym vypoctem tradicne pomuzu, ale tradicne az v pozdnich vecernich hodinach :-) . Hodne zdaru
Edit: doplnim, proc je trochu "zradne" poskytnout cele reseni - vetsinou se stava, ze chybi pouze par kaminku do mozaiky (u nekoho je to reseni rovnic, nerovnic - pouzivano u stanoveni definicniho oboru a pri interpretaci derivaci, u jineho - problem s derivovanim nebo nalezenem limit apod. Pokud se odstrani par prekazek, clovek zjisti, ze vysetreni prubehu funkce je ve skutecnosti velmi prijemna a zabavna vec :-) I kdyz v dnesni dobe programu, kterymi je mozne vykreslit funkci, je asi trochu nemoderni zalezitost.
Offline
Ahoj díky za vaše rady. Myslím, že teď už si s příkladem poradím. Ještě bych vás chtěl požádat aby ste mi vysvětlili jednu věc.
Snažím se nastudovat počítaní asymptot z této stránky: http://math.feld.cvut.cz/mt/txtc/3/txc3cb3d.htm
Nerozumím výpočtu těchto limit:
[img]http://matematika.havrlant.net/forum/upload/488-limita nechapu.gif[/img]
Podle mě by měla být rovna nekonečnu a ne 1/2 :/
Ten obrázek se nechce jaksi zobrazit. Jedná se o výpočet šikmé asymptoty.
Offline
borisTIGER napsal(a):
Snažím se nastudovat počítaní asymptot z této stránky: http://math.feld.cvut.cz/mt/txtc/3/txc3cb3d.htm
Nerozumím výpočtu těchto limit:
http://matematika.havrlant.net/forum/up … echapu.gif
Kdyz se pozorne podivas na zapis, tak tam chybi x v jmenovateli - nejdriv je psano spravne f(x)/x, v dalsim zapisu je ale pouze f(x) uz dosazeno, ale x vypadlo, spravne ma vychazet 3 - nejvyssi mocnina x jak v jmenovateli, tak v citateli (pokud tam spravne doplnis x do citatele). Zkus si to sam dosadit, vychazi 1/2. Dle meho, v textu je preklep.
Offline
No abych rekl pravdu tak ani nevim jak zacit...zatim jsem skusil vypocitat definicni obor ten je myslim 0 ale nejsem si jisty...ostatni veci jako urcovani zda je suda ci licha, no abych rekl pravdu byl jsem posledni mesic a pul po nehode a ve skole jsem nebyl ted jsem tam prisel a zrovna zadavali tento ukol takze...nemma ani trochu poneti jak na to...hledal jsem na internetu nejake vysvetleni ale mno nechapu..ale i tak diky jeleno ;)
Offline
Pro Harris: dobra, zatim studuj ten postup, at alespon tusus o cem je rec, ja mezitim jeste dodelam neco jineho a pustim se do tveho zadani - to oznamuji i pro ostatni, ze ukol bude vyresen.
Leda ze by kolega BorisTIGER si to zadal jako rozcvicku :-)
Offline
jelena napsal(a):
ukol bude vyresen.
Tak snad bude :-) neni to psano ale v absolutne precizni matematicke reci. trochu se za to omlouvam :-)
1. Definicni obor - viz zadani funkce.
Dle definice logaritmu vyraz za ln musi byt kladny, tj. x > 0.
2. nema bod nespojitosti
3. suda, licha? - z definicniho oboru je zrejme, ze f-ce neni ani suda, ani licha.
4. f-ce neni periodicka.
5. Chovani f-ce na hranici def.oboru
6. pruseciky:
s osou y? - neni (vyplyva z definicniho oboru),
s osou x? 0 = x - ln x - rovnice nema reseni, prusecik s osou x neni.
7. Derivace:
8. Monotonnost funkce
Budeme hledat body podezrele y extremu, f´(x) = 0 overujeme, zda se jedna o lokalni max nebo min
na intervalu (0, 1) nabyva prvni derivace zapornych hodnot, na intervalu (1, + oo) nabyva prvni derivace kladných hodnot (zmena znamenka derivace z - na +), predpokladame, ze je to lokalni minimum. Hodnota druhe derivace v bode x = 1 je kladna.
V bode x=1 se naleza lokalni minimum funkce.
Intervaly monotonnosti: funkce je klesajici na intervalu (0,1), funkce je rostouci na intervalu (1, + oo)
To odesilam jako prvni cast ulohy :-)
Offline
Tak proč ne aspoň si na tom třeba něco ozřejmím. :)
1.) Určíme definiční obor: D(f)=R+=(0,+oo) .... funkce ln(x) je definována pouze pro kladnou část osy x
Dále si můžeme určit znaménko funkce na celém jejím definičním oboru, protože nemáme žádný bod nespojitosti. Do zadání funkce dosádíme libovolné číslo z intervalu (0;+oo) vyjde nám kládné znaménko
2.) Provedeme 1. derivaci f(x)
derivaci položíme rovno nule: => x=1
Z 1.derivace určíme jak se funkce bude chovat v jednotlivých intervalech: (0;1) (1;0)
- + => bod x=1 je lokální minimum, v intervalu (0;1) fce
klesá a v (1;0) roste
3.) Spočteme 2.derivaci
Když položíme 2.derivaci rovno nule zjistíme, že 2.derivace není nikdy rovna nule => fce nemá inflexní bod
zjistíme znaménko na intervalu (0,+8) ... dosazením jakékoliv hodnoty z intervalu (0,+8) dostaneme + => funkce je na celém svém definičním
oboru konvexní.
4.) Zjistíme limitu pro x->0+ (zleva nemá smysl, protože fce není na této části osy x definována)
A lim pro x-> +oo
Kdybych uměl vkládat obrázky, dám ti sem i graf funkce.
Jo a sry za to že to sem tam trochu ulítne v tom texu ještě to nemám moc v krvi :)
Offline
Ahoj jeleno.
Je tam takova mala drobnost, totiz .
Existuje ale jednostranna limita zadane funkce, totiz presneji limita zprava v bode x=0. To jsi tam chtela jiste napsat, ale minusko se ti asi uz neveslo na monitor :-).
Jinak muzes zkusit psat logaritmus v u pomoci
, tedy s opacnym lomitkem, at se vysazi jako operator.
Ale to jsem asi spise ja puntickar nekdy, takze me neber moc vazne :-).
Prijemny vecer preje Marian ...
Offline
Pokracovani :-)
Derivace:
9. Konvexnost - konkavnost, inflexni bod ? druha derivace se norovna 0 pro zadne x, druha derivace je kladna pro kazde x z definicniho oboru - zadana funkce je konvexni na celem definicnim oboru.
10. Asymptoty
a) vertikalni asymptota na hranici definicniho oboru x = 0
b) asymptota se smernici y = kx + q ?
k= 1, hledama q
asymptotu se smernici nemame - tady to bylo opraveno po upozorneni kolegu, za coz dekuji
A jeste graf :
Offline
Jeleno zjistila si že má funkce šikmou asymptotu y=x
Když se ale dívám na graf funkce nevidím že by se funce nějak přimykala k této asymptotě. Mohla bys mě to vysvětlit?
Offline
Marian napsal(a):
Existuje ale jednostranna limita zadane funkce, totiz presneji limita zprava v bode x=0. To jsi tam chtela jiste napsat, ale minusko se ti asi uz neveslo na monitor :-).
Take hezky vecer :-)
No ja jsem tam chtela napsat nad nulou + a uz jsem to udelala (ano, myslela jsem zprava).
Co se tyce TeXovych uprav, v urcitych ohledech jsem trochu (hm, to je pochvala) lina.
Bud tak hodny, zkontroluj i ten zbytek - zadani je jednoduche, ale ten muj prepis :-(
Zdravi Jelena
Offline
No myslím že dík vám sem si docela dost ujasnil počítání průběhů funkcí ( i když je stále co zlepšovat). Snad to zítra na písemce zúročím :) ... Díky moc a dobrou
Offline