Zdravím,
mám zde jeden vesměs jednoduchý dotaz a rád bych ho jen potvrdil.
Mám trubku do které vložím na obou stranách zátky s těsněním a tyto zátky spojím tyčí.
V druhém případě budu mít tyč s vyvrtaným otvorem jako má vnitřní průměr trubky na dno této tyče uchytím stejnou tyč jako v prvním případě a na její druhý konec dám stejnou zátku s těsněním jako v prvním případě.
Předpokládám, že v prvním příkladě (tyč 2 zátky na obou stranách) bude zatížení spojovací tyče zátek 2krát větší než v druhém případě, pokud do obou prostor pustím stejný tlak, jelikož v prvním případě bude tyč zatížená jak zleva tak zprava ale ve druhém případě jen od jedné zátky.
Ptám se především v souvislostí s mezí pevnostní a mezi kluzu Rm a Rp, tak jak je uvedena v tabulkách vycházející ze vzorce t max= F / s( průřezu tyče) .
Díky za odpoveď
Offline
↑ Andrew1:
Ne, není důvod pro různé zatížení spojovací tyče. V obou případech je tyč zatížená stejnou silou jak "zleva", tak "zprava" (zákon akce a reakce).
Offline
Díky za odpověď. Rád bych to ale trochu rozvinul v příkladu. Uvažujme první případ, kdy máme trubku o vnitřním průměru 30mm. Spojovací tyč bude 10mm a tlak 10 MPa. Plocha jedné zátky je tedy 707 mm2. Síla na jednu zátku bude tedy F1 = 707 x 10 = 7068 N. Průřez tyče je 78,5mm2
Pro výpočet namáhání tyče v tahu bude tedy = F/ S => (F1+F2) /s => 7068+ 7068 / 78,5 = 180 MPa. Nebo do výpočtu se použije jen jednu síla F =7068 N a tedy 7068 / 78,5 = 90 MPa a pak bude příklad ekvivalentní jako když tyč zavěsím kolmo dolů a na její konec dám závaží 706,8Kg ( respektivě 720,4Kg pokud budu brát 9,81 ) ?
V teorii pevnosti pružnosti je brát na element při tahu vždy stejně velké síly opačně orientované a to mě mate (nejsem strojař) a nejsem si právě jistý jestli to je bráno právě jako zmíněná akce a reakce.
Offline
↑ Andrew1:
Ano, příklad bude ekvivalentní jako když tyč zavěsíte kolmo dolů a na její konec dáte závaží příslušné velikosti. I v tom případě působí "opačná" síla stejné velikosti v závěsu tyče. Pro představu - pokud byste mezi závěs a tyč dal siloměr, pak právě tuto sílu naměří. Ve Vaší úloze pak tato síla této velikosti působí v jednom případě na "druhé" zátce, v druhém na dně trubky.
Pokud by šlo třeba o vodorovnou, na jednom konci vetknutou tyč, na níž na druhém konci působíte tahem silou F, působí opačná síla v místě vetknutí tyče. Pokud byste tyč "uvolnil", a na uvolněný konec působl tahem silou -F, bylo by namáhání tyče v obou případech stejné.
Offline
Děkuji za vysvětlení. Nebyl jsem si tím právě jistý, ale jak píšete, když se to vezme do důsledku, tak máte pravdu, že v druhém případě při upnutí tyče do dna se chová dno obdobně jako druhá zátky v prvním případě. Šlo mi především o možnost pevnostního výpočtu tahového namáhání ve spojovací tyče a tento výsledek je pro mě mnohem lepší, jelikož je namáhání poloviční, oproti mé předchozí domněnce.
Ještě jednou děkuji
Offline