Matematické Fórum

↑↑ buff:

ano, čára nad písmenem (proměnnou) se dost často používá pro označení, že jde o zprůměrovanou hodnotu (průměry ve statistice, nebo zde je průměr z experimentálního stanovení). Můžeš číst jako "x s čárou" nebo "x s pruhem" (častěji). Obvykle bude uvedeno, co označení znamená - buď na úvod knihy, nebo přímo v textu, kde se objeví.

Jak zapsat - pomocí TeX editoru napravo od okna zprávy. Zde mám vzorce, co někdo potřeboval, na závěr jsou i z kolorimetrie. Když klepneš na vzorec, tak se přenese do Tvé zprávy a můžeš si ho upravit.

Rád bych se už vrhnul na studium základů těch derivací. Ale potřeboval bych zase polopatický manuál s grafama nebo diagramama abych to pochopil. Existuje něco polopatického?

↑ jelena:
Toho riemana jsem si už pročetl a skončil jsem tam kde se objevují příliš složité funkce a matematické operace a převody, které 1)  neznám 2) nemá mi je kdo vysvětlit 3) nejsou předmětem mého bádání z toho důvodu, že mým cílem je něco jiného: mým cílem není kompletně se naučit integrály a všechny možné vzorce pro výpočet všelijakých křivek, ale derivace použitelné pro výpočet barev RGB v rámci omezené vlnové délky. 4) "Aktiv" mi zde hned na začátku sám nabídl, že bych měl pro pochopení integrálů začít od derivací...

↑ Rumburak:
Neřekl jsem že mě baví matematika a že ji chci umět, to je omyl. Ta matematická učebnice možná funguje pro lidi s matematickým nadáním jako dost efektivní nástroj učení, ale pochybuju, že bude vyhovovat všem, třeba dyslektikům apod vyhovovat nemusí. A opakuji, že mým cílem není naučit se celou matematiku, proboha, na to nemám čas. Za pár dnů se vrhám do programování, nehodlám tím trávit celý zbytek života. To je mým cílem. Tady jde o to neztratit motivaci a chuť a umět se zaměřit jenom na to co je podstatné, ale asi to nechápete. Jinak by totiž žádný umělec ani tvůrce nemohl dokončit svůj načatý projekt. Rozptylován miliony podněty ze všech různých stran a oborů bych nikdy nedokončil co chci. Potřebuji jen pochopit pár vzorců to je vše.

↑ buff:, ↑ Rumburak:

už jen drobnost - byť některé částí příspěvků (všech nás) působí úsměvně, určitě není v plánu se vysmát kolegovi buff a jeho záměrům. To určitě ne.

Spíš vidím 2 možné směry:

a) zmíněné teoretické problémy studovat z materiálů přiměřených ZŠ, SŠ a to z důvodu, aby nevznikala soustavná frustrace z přemíry nejasných momentů - na to jsou ideální materiály FO nebo učebnice z řady pro gymnázia "Diferenciální a integrální počet" (kolega Aktivní doporučoval startovat u derivací, já jsem doporučovala od funkcí).

b) poslechnout kolegu Brano a "kasli na integraly ak ta iba zaujima miesanie farieb" a podrobně a srozumitelně popsat programátorský záměr - je možné, že kolegové problém znají a poradí cíleně.

Ten druhý směr se mi jeví vice smysluplné (alespoň bude jasné, co z teorie opravdu chybí). Jinak se mi zdá, že teď jsme v situaci, že nejen máme v plánu do zítřka umět Paganini, ale ještě zastoupit Stradivari, abychom si vyrobili nástroj :-)

Zdravím v tématu.

↑ buff:

chápeme, proto opakovaně prosím, abys popsal problém programatorsky - to nejde popsat, co chceš programovat?

↑ buff:

OK, co Tobě tedy chybí pro studium momentálně?

---------------------
Pro kolegu Rumburaka: kolegův ↑ buff: názor mi navodil asociaci na báseň, bohužel neumím najít text, který znám - v odkazu v řádku "вы встаньте - Сервантес, Борис Леонидович," chybí ještě Данте. Jinak ano, platí.

↑ buff:

Z vlastní dlouholeté zkušenosti programátora mohu poradit toto:

Máš-li ambice stát se "umělcem v programování", pak se studiu matematiky nevyhýbej. Ne proto, abys uměl integrály, ale k rozvíjení
vlastního logického myšlení.  "Umělecká hodnota" programátorského díla není jen o barevných efektech,  ale spíše  o tom, v jaké struktuře
jsou případné informace na obrazovce uspořádány, zda nejsou podstatné informace zastíněny nepodstatnými, zda ovládání aplikace je
logické a přehledné, zda přehlednost není narušována nevhodnou grafikou  a pod.  Většina webových aplikací, které znám (zejména
v oblasti obchodu), má v těchto bodech problémy - patrně právě proto, že jejich autorům či zadavatelům chyběl smysl pro logiku.
Matemetikou vypěstované myšlení mi mnohokrát pomohlo nalézt efektivní algoritmus i tam, kde o matematiku vůbec nešlo.

PS.  Na housle se už učit nebudu, protože Paganiniho Capriccia umět nepotřebuji. Ostatně klavír mi stačí...

Pozdravujem ↑ Rumburak:,
Len taka mala poznamka.
To co pises je dokonala definicia Matematiky (z M a nie a m).
Co je iste najdolezitejsie, nie je to co studujes, ale to ako to formuje tvoje osobne kapacity.

↑ Rumburak:
"PS.  Na housle se už učit nebudu, protože Paganiniho Capriccia umět nepotřebuji. Ostatně klavír mi stačí..."

No a přesně o tom to je. Člověk se má učit jenom tolik kolik potřebuje. S webovkami jsem začínal jako vy (nikdy jsem ale neprovozoval vlastní), spíš jsem dělal různé věci pro sebe. Nyní ale programuju programy užitečnější a přímo spustitelné pro Windows, některé taky slouží jenom mě, ale některé mohou mít využití i pro jiné. Umělcem se člověk podle mě stává, kdy začíná nějakou vlastní tvorbu a má z toho potěšení. O to jde.

Jo ještě počkejte, matematická definice toho co člověk ne/potřebuje k životu mě napadla v noci...

a = b*b ( (c*c -2ac + 2 )* / d*d - odmocnina z (e*f - 1) + 1 ) + (3acd - e*e - (odmocnina z (f*g) -4 )*24xy )  + gx*gx - 2gx * odmocnina z (48 / 24 + z - r )....
A teď si vemte, že tenhle vzorec vyjadřuje celou existenci lidstva... mohlo by to pokračovat ještě k dalším 7 miliardám proměnných; definiční obor rovnice však zahrnuje proměnné, jejichž hodnota se občas průběžně změní v závislosti na tom kdo zrovna zemřel nebo se narodil, občas vám tam přibude další nová proměnná, pokud se právě počet obyvatel na zemi zvýšil. Problém je v tom, že nejste schopen tu rovnici pochopit (kdyby byla kompletní), s tolika dynamickými proměnnými ji nikdo nepochopí a není schopen vypočítat protože než dokončíte počet s danými parametry, tak se vše změní a můžete počítat znovu, do nekonečna. Ale koho tohle nekonečné počítání nebo pochopení celé rovnice zajímá? Stačí vědět, že mě prezentuje proměnná např. x. Nemusím znát svou hodnotu ani výsledek, ale vím, že v té rovnici je mé místo asi tak. No i kdyby se jednalo o krátkou rovnici jen s 24 proměnnýma, i tak by platila předchozí věta. Mohu pochopit existenci x pouze v rámci konktrétní části rovnice, ale nepotřebuji znát celý výsledek.

To je pěkná definice matematiky :-)