Matematické Fórum

↑ RayDoyle:

První metoda se realizuje nejlépe v Excelu (nebo jiném tabulkovém procesoru), kde jednoduše vypíšeš finanční toky pro jednotlivé měsíce, kdy na počátku každého čtvrtletí připíšeš na účet platbu 6000 Kč a zároveň částku na účtě složeně úročíš každý měsíc s efektivní měsíční úrokovou mírou, kterou snadno dopočteš z nominální jako 0.048/12.

Trik pro metodu ekvivalentní platby je vyjádřit si čtvrtletí platbu 6000 Kč pomocí měsíční platby X Kč. Částku X dopočteš tak, aby se koncová hodnota předlhůtního důchodu s platbou X Kč/měsíc na 3 měsíce a s úrokovou sazbou 0.048/12 rovnala koncové hodnotě cash flow s platbami 6000 v prvním měsíci, 0 ve druhém a 0 ve třetím s úrokem opět 0.048/12. Z této rovnosti si stačí vyjádřit a dopočíst X a následně dopočíst koncovou hodnotu předlhůtního důchodu s platbou X kč/měsíc na 12 měsíců s úrokovou sazbou 0.048/12.

Idea metody ekvivalentní sazby je velmi podobná metodě předchozí. Spočívá v přepočtení měsíční efektivní úrokové míry na efektivní čtvrtletní úrokovou míru (provádí se dvoukrokově, měsíční efektivní musíš nejdříve přepočítat na roční efektivní a z ní dopočítat čtvrtletní efektivní). Nyní již opět postačí využít vzorečku pro koncovou hodnotu polhůtního důchodu s platbou 6000 Kč/čtvrtletí na 4 čtvrtletí se čtvrtletní efektivní úrokovou sazbou.

Výsledek pro všechny 3 metody musí být pochopitelně stejný!!

Tak snad je to srozumitelné a hodně štěstí :)