Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Pomohl by mě někdo, prosím, s úkolem. Mám dány množiny A = -3, -1, 1 a B = 0, 3, 2
z toho mám napsat libovolné zobrazení
a) z množiny A do množiny B
b) množiny B do množiny A
c) množiny A na množinu B
d) z množiny B na množinu A
e) množiny A do množiny B
dále mám určit Df a Hf a zda je dané zobrazení prosté či vzájemně jednoznačné a nakonec libovolnou podmnožinu AxB, která není zobrazení. Díky za jakoukoli radu, čumím na to zatím jako jelito.
Offline
Ahoj ↑ Rozumbrada:,
pri zobrazeniach tvoríš usporiadané dvojice, ktorých prvý člen x je z množiny, z ktorej zobrazuješ, a druhý člen y z množiny, do ktorej zobrazuješ. Základné pravidlo znie: Jednému x nemôžeš priradiť dve alebo viac y! (Ale na druhej strane jedno y môže byť priradené viacerým x - v tomto prípade však zobrazenie už nie je prosté)
Offline
Terminologicka otazka.
Je pravda, ze
"do" je lubovolne zobrazenie do B
"na" je surjektivne zobrazenie ?
Alebo je to inac?
Offline
Furt jsem z toho trochu jelen, nějaký příklad, na kterém bych si to lépe představil by nebyl? Já věci vždycky nejlíp chápal z příkladů, než z teorie...
Offline
a) z množiny A do množiny B bude tedy vypadat např. tak, že přiřadím -3, 0; 1, 3 ?
b) množiny B do množiny A zase teda 0, -3; 3, 1; 2, 1?
c) množiny A na B přiřadím třeba -3, 2; -1, 3; 1, 0
takhle nějak je to dobře? :)
pokud jo, tak už mi chybí jen to d) z množiny B na množinu A, tam si nějak nevím rady (chápu dobře, že pokud mám 3x i 3y, pak takového zobrazení dosáhnout nelze?)
K těm hotovým jsem si tedy dosadil Hu i Du, ale nejsem si jist, jak poznám, zda se jedná o zobrazení vzájemně jednoznačné nebo prosté... Chápu dobře, že mám-li k jednomu x přiřazena 2y, zobrazení není prosté, pokud mám ke každému jednomu x přiřazeno pouze jedno y, je zobrazení vzájemně jednoznačné a zbytek je prostý?
A nakonec, jak mám napsat libovolnou podmnožinu AxB, která není zobrazení, to prostě znamená, že nakreslím jakoby jakékoli zobrazení, v němž k jednomu x přiřadím dvě y?
Tak už jen tohle a snad přestanu otravovat :D
Offline
Rozumbrada napsal(a):
a) z množiny A do množiny B bude tedy vypadat např. tak, že přiřadím -3, 0; 1, 3 ?
Nepřiřadil jsi nic prvku -1 z množiny A. Tedy to není zobrazení. Přidej nějaké přiřazení pro -1 a bude to v pořádku.
b) množiny B do množiny A zase teda 0, -3; 3, 1; 2, 1?
c) množiny A na B přiřadím třeba -3, 2; -1, 3; 1, 0
takhle nějak je to dobře? :)
Tohle je dobře.
pokud jo, tak už mi chybí jen to d) z množiny B na množinu A, tam si nějak nevím rady (chápu dobře, že pokud mám 3x i 3y, pak takového zobrazení dosáhnout nelze?)
Proč by ho dosáhnout nešlo? Dosáhnout ho jde. Je zajímavé, že zobrazení A na B ti jde, ale B na A ne. :) Přitom je to téměř to samé (postupově, ne výsledkem).
Chápu dobře, že mám-li k jednomu x přiřazena 2y, zobrazení není prosté,
Chápeš dobře.
pokud mám ke každému jednomu x přiřazeno pouze jedno y, je zobrazení vzájemně jednoznačné a zbytek je prostý?
Nikoliv nutně. Pokud ke každému x je přiřazeno právě jedno y, je to zobrazení prosté. Pokud pro každé y existuje nějaké x takové, že x se zobrazuje na y, je to zobrazení „na“. A zobrazení je vzájemně jednoznačné, pokud je zároveň prosté a zároveň na.
Pár příkladů. Zvolím si množiny . A například zobrazení není prosté ani na. Není prosté, protože například jedničce i dvojce se přiřazuje stejný prvek. Není na, protože například pro b neexistuje nic v X, že by se to zobrazilo na b. Dál třeba je zobrazení z Y do X, není prosté (a i d se zobrazí na 1), ale je na – ke každému prvku x z X existuje y v Y, že y se zobrazí na x.
A nakonec, jak mám napsat libovolnou podmnožinu AxB, která není zobrazení, to prostě znamená, že nakreslím jakoby jakékoli zobrazení, v němž k jednomu x přiřadím dvě y?
Například tak. Nebo můžeš vyrobit takovou množinu, že některému x nic nepřiřadíš.
Offline
No já se dočetl, že zjednodušeně řečeno zobrazení množiny znamená, využiji všechna x, zobrazení Z množiny, nějaké x nevyužiji a zbyde mi... do množiny, využiji libovolná y, na množinu - využiji všechna y, pak by to znamenalo, že u té jedničky libovolné x nepřiřadím (třeba právě to -1 nechám nevyužité, jinak už by to nebylo zobrazení množiny ale z množiny), ne?
V sešitě mám na příkladech dáno, že mám-li A 1,3,5 a B 2,4,6 pak je zobrazení z A do B například 1,4; 5,4, pokud bych využil i 3, nešlo by už údajně o zobrazení množiny do množiny, nýbrž z množiny do množiny. v dalším případě mám, že u téhož zadání nelze provézt z A na B (pouze A na B), a možné by to bylo jen v případě, že by Množina A měla například podmnožiny 3, zatímco B jen 2 (díky čemuž by šlo využít všechna y (na množinu), a jedno x by zbylo nevyužité (z množiny)
Offline
↑ Rozumbrada:
To je možné. Nikdy jsem o téhle terminologii neslyšel, a „zobrazení A do B“ a „zobrazení z A do B“ jsem považoval za to samé. (Zobrazení, které nemusí něco přiřadit každému prvku ze zdrojové množiny, jsem vždycky říkal „částečné zobrazení“.)
Jestli to ale máte v učebnici/skriptech takhle, pak zobrazení z A do B máš v pořádku.
Offline