Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, mám problém s příkladem: nebo vlastně, s celým principem řešení.
Mám vyřešit, zda řada konverguje absolutně, nebo neabsolutně.
Tak, já vím, že řada konverguje absolutně, pokud konverguje její absolutní hodnota.
Dala jsem tedy řadu do absolutní hodnoty, polopatě řečeno...
a jsem v koncích, nevím, co s tím mám dělat teď.
Limitu ? .. zjistit, jestli se limita rovná nule?
Na konzultaci mi bylo řečeno, že se tyto typy příkladů dají řešit pomocí derivací, mohli by jste mi poradit a vysvětlit, jak na to ?
Přišlo mi to jednodušší, teď mi ale nevychází nic. Navíc bych potřebovala znát pořádně tu souvislost, kterou to s derivací má, pokud to tak opravdu jde.
Moc děkuji.
Offline

↑ TerezaG:
Ahoj,
Nejdřív je nutné zjistit, jestli to vůbec má šanci konvergovat. (To je jestli platí nutná podmínka.)
Proto se vezme to, co se v té řadě sčítá. Tady konkrétně:
. Pak se udělá limita pro
a pokud vyjde jako nula, tak má smysl se tím dále zabývat. Jinak to stoprocentně diverguje.
Pozn. Můžeš počítat i limitu absolutní hodnoty, protože pokud má vyjít nula, tak na tom nesejde. (Buď vyjde v obou případech 0 nebo ani v jednom.)
Tak tahle limita se spočte snadno, jistě to umíš. (Prostě se v čitateli a jmenovateli vytkne nejvyšší mocnina n a zkrátí a u toho zbytku je už jasné, kam jde.
Absolutní konvergence se skutečně určuje u absolutní hodnoty výrazu v té řadě. Nejsnazší je použít srovnávací kriterium (jde to i jinak). Neboť to tady bude fungovat a navíc se použije podobný postup jako u limity. Třeba takto:
Z toho už je jasné, že se ta řada "chová zhruba jako"
, a tahle řada diverguje, takže absolutně diverguje i ta ze zadání. Formálně buď proto, že když oba zlomky podělíš a "zlimitíš" k nekonečnu, vyjde jednička...tedy se vzhledem ke konvergenci chovají podobně. Nebo se to dá zespoda odhadnout jinou divergentní řadou, třeba
. (Odhad platí pro n>1, u nekonečna je tedy určitě naprosto v pohodě. :-)
Co se týče neabsolutní konvergence, tak je potřeba použít Leibnizovo nebo Dirichletovo kriterium. Leibnizovo je slabší a tady stačí. Pro něj musíš mít sumu, kde je
a něco k tomu. Stačí, aby to "něco k tomu" mělo limitu nula a aby to byla monotonní posloupnost (to je moc důležité, jinak to nemusí platit). Limitu už znáš, protože jsme ověřovali nutnou podmínku. A tu monotonii (čili, že je klesající) dokážeš buďto tak, že si napíšeš n-tý a (n+1)-ní člen a dokáže, že to klesá (někdy to jde).
Druhá varianta je, že si místo n napíšeš x a představíš si, že to není posloupnost, ale funkce. Potom tu funkci zderivuješ. Jestliže má pro
(protože
) zápornou derivaci, tak ta funkce musí být klesající, a tedy je i ta posloupnost klesající. A pak tedy podle Leibnize ta řada konverguje neabsolutně. Pokud to tak ale nevyjde, tak to bohužel neříká nic o tom, jestli konverguje nebo ne. (A bývá často obtížné dokázat, že tomu tak není.)
Uff...snad tenhle vyčerpávající text stačí.
Offline
↑ Filip Mrhal:
Téééda, děkuji fakt moc :)
Skvělá rada, jen si to musím trochu přebrat, potom dám vědět, jak jsem pokročila, protože v dalších příkladech mám i sin, cos a podobně, což bude ještě horší, než tohle :(
Offline