Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Ahoj,
pomohl by mi prosím někdo s následujícím příkladem?
Otevřený systém hromadné obsluhy je typu M/M/3 a má frontu FIFO s délkou omezenou na 1 požadavek. Do systému přichází požadavky se střední frekvencí 2000 pož./hod. a jeden kanál obsluhy je schopen zpracovávat požadavky se střední frekvencí 1000 pož./hod.
Nakreslete graf přechodů markovského modelu systému.
Řešení tohoto příkladu, resp. graf znám, ale nechápu ho (viz níže). Vím, že
je střední frekvence přícházejících požadavků do systému a
je střední frekvence obsloužení. Co nechápu je, proč mám celkem pět stavů (0,1,2,3,4) a proč je u některých přechodů
či
.
Offline
↑ Letmery.Ondarex:
Dobrý večer.
V systému může najednou být 0 - 4 zákazníci (max = 1 fronta + 3 obsluhovaní) --> 5 stavů.
J-li systém ve stavu 2 = dva obsluhovaní u dvou zařízení, je intenzita obsluhy dvojnásobná.
Podobně při třech obsluhovaných u tří zařízoení - dtto. trojnásobná.
Offline

↑ Jj:
Aha, děkuji.
Měl bych k tomuto příkladu ještě jeden dotaz. A sice jak by se řešilo zadání níže.
Napiště vzorec pro určení střední délky fronty ze známých limitních p-tí stavů modelu.
Offline
↑ Letmery.Ondarex:
Tak to se mi už z hlavy vykouřilo. Ještě zkusím, ale nebylo by to rychle. Asi až večer.
Offline

↑ Jj:
Ok, za každou pomoc budu rád :-)
Kdyžtak sem napíšu správné řešení (opět ale nechápu, jak se k němu dospělo).
přičemž 
Offline
↑ Letmery.Ondarex:
Pokud máte za úkol "nakreslit graf přechodů markovského modelu systému", pak graf
uvedený ve vašem dotazu není úplný. Jsou uvedeny přechody mezi stavy, ale schází
záznam možnosti, že systém může taky zůstat beze změny stavu (= přechod ze stavu
do téhož stavu).
Značí (značíval se) se šipkou ze stavu která se obloučkem vrací k témůž stavu s příslušným
ohodnocením>
u přechodu
(tj. pro přechod ze stavu 0 do stavu 0) atd.




Kromě toho by (podle mně) měl být v řadě poslední stav označen 4 (místo 3).
Model je dále popsán rovněž soustavou diferenciálních rovnic 1. řádu pro pravděpodobnosti
, kde
= pravděpodobnost, že systém se v čase
t nachází ve stavu i. Po jistém čase se systém stabilizuje a tyto pravděpodobnosti jsou
cca konstantní = limitní pravděpodobnosti, o nichž se hovoří v úloze.
Tyto se určí z uvedených diferenciálních rovnic, které po stabilizaci systému (derivace se již
nemění) přejdou v soustavu lineárních algebraických rovnic. Jejím řešením jsou konstatní
limitní pravděpodobnosti
, z nichž se určují různé a jiné charakteristiky
stabilizovaného systému obsluhy. Pro systémy M/M/n není výpočet limitních pravděpodobností
až tak jednoduchý. Platí vztah
(systém v některém ze stavů být musí).
Tolik osvěta k pochopení úkolu - napsat vzorec pro určení střední délky fronty ze známých
limitních p-tí stavů modelu:
Fronta je obsazena jedině v případě, že v systému jsou obsluhováni 3 zákazníci a během doby
jejich obsluhy přijde čtvrtý zákazník. V řeči modelu to znamená, že systém je ve stavu 4,
jehož limitní pravděpodobnost jsme označili
. Zákazník ve frontě je nanejvýš jeden,
související pravděpodobnost jen jedna, čili
Střední hodnota délky fronty =
, což koresponduje s Vámi
uvedeným řešením
.
Pokud jde o vztah
, můžeme ho dešifrovat
jako střední hodnotu počtu zákazníků v systému (tím myslím v obsluze + ve frontě).
Význam indexů uvedených u L neznám.
Offline

↑ Jj:
Aha, děkuji za vysvětlení. Co se týče toho posledního stavu, tak je tam opravdu chyba (správně tam má být 4 - špatně jsem to nakreslil). Jen tak pro kontrolu, jestli to opravdu chápu... Jak by se změnila střední hodnota délky fronty, když by v zadání bylo, že FIFO je omezená na 2 požadavky? Dopadlo by to takto?
Mark. model.:
Pozn. variantu, že systém může zůstat beze změny stavu chápu, ale ve škole to v žádném z řešených příkladů nebereme v potaz, tak to neuvádím ani zde do grafu.
stav 0 = nulový počet požadavků
stav 1 = obluhován 1 požadavek
stav 2 = oblushování 2 požadavků
stav 3 = oblushování 3 požadavků
stav 4 = oblushování 3 požadavků + 1 požadavek ve frontě
stav 5 = oblushování 3 požadavků + 2 požadavky ve frontě
střední hodnota délky fronty =
=
= 
střední hodnota počtu požadavkůc systému (obluha+fronta) = 
Offline
↑ Letmery.Ondarex:
Podívám se na to, vzhledem k tomu, že jsem se s teorií obsluhy od školy prakticky nesetkal,
tak si to nechám projít hlavou.
Offline
↑ Jj:
Ano, uvažujete správně, jen upřesnit:
střední hodnota délky fronty 
-"- obsluha + fronta 
Možná ještě
stř. hodn.počtu obsaz.linek 
Pro zajímavost:
střed. hodnota počtu obsazených linek + střed. hodnota fronty
střední hodnota počtu v systému
(ale je to "normální").
Ještě poznámka:
Tyto charakteristiky nejsou závislé na frontovém režimu (FIFO a jíné a různé). Takže v úloze
je to zadáno nějak navíc.
Frontový režim je podstatný při sledování doby zákazníka v systému atp. Ale to už vede
k zamotaným vztahům, hlavně u M/M/n.
Offline

↑ Jj:
Děkuji, chápu (jen ta střední hodnota počtu obsazených linek mi není uplně jasná, ale zkusím se nad tím ještě zamyslet).
Chtěl bych se ještě zeptat, jak by se určilo zatížení toho prvního modelu (délka fronty = 1)?
Nejsem si jistý, které řešení je správné.
Zda tohle:
Nebo tohle:
Offline
↑ Letmery.Ondarex:
Pojem zatížení modelu už mi vypadl - na netu jsem našel, že by to měl být průměrný počet
obsazených linek dělený počtem linek. Pokud to tak je, tak by platil ten druhý vztah:

Offline

↑ Jj:
Přiznám se, že nechápu, proč je ve vzorečku ta "druhá suma"
.
První suma řeší ty tři stavy, co symbolizují obsluhu, ale ta druhá nevím..
Offline
↑ Letmery.Ondarex:
Druhá suma respektuje to, že i ve stavu 4 jsou tři linky plně obsazené. Jinak by byl započítán
provoz linek jen max. do stavu 3 a provoz linek během stavu 4 by započítán nebyl.
Offline

↑ Jj:
Už chápu :-)
Zeptal bych se ještě na jeden příklad obdobného charakteru (jde mi spíš o kontrolu řešení).
Systém má ze spolehlivostních důvodů 2 identické uzly. Pokud alespoň jeden uzel funguje, je systém schopný provozu. K poruše uzlu dojde jednou za tisíc hodin, oprava trvá v průměru 2 hodiny, příslušná pravděpodobnostní rozdělení doby do poruchy a doby opravy považujeme za exponenciální.
a) Nakreslete graf stavů a přechodů markovského spolehlivostního modelu uvažovaného systému pro případ, kdy při vícenásobné poruše se opravují všechny porouchané uzly najednou.
stav 0 = oba uzly bez poruchy
stav 1 = jeden uzel porouchaný
stav 2 = oba uzly porouchaný (absorpční stav) = porucha celku
b) Jako a), ale při vícenásobné poruše se opravují porouchané uzly postupně.
stav 0 = oba uzly bez poruchy
stav 1 = jeden uzel porouchaný
stav 2 = oba uzly porouchaný (absorpční stav) = porucha celku
Offline