Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
http://forum.matweb.cz/upload3/img/ … 76_JPG.jpg
Ahoj, já udělal toto:
|X+3| < 2 x e R
--------------------
X < 2 - 3
X < -1
Ale netuším, jak to napasovat na ty nabízené výsledky.
Offline
↑ Poboxitze:
Ahoj,
Takovou nerovnici nejjednodušeji vyřešíš pomocí geometrického významu absolutní hodnoty- čili vzálenosti. Nakresli si číselnou osu na ní zaznač číslo -3, protože hledáš obraz čísla v absolutní hodnotě což je
, potom na každou stranu od -3 odměř 2 jednotky a vyznač odpovídající interval podle znaku, potom rozhodni co je řešením nerovnice:)
Offline
↑ Poboxitze:
Ahoj.
Tvoje řešení včetně metody je špatně. Nerovnice
v reálném oboru je ekvivalentní buďto
se složenou nerovnicí
nebo s kvadratickou nerovnicí
.
Offline
↑ Poboxitze:
Že dvě formule (např. rovnice či nerovnice) jsou spolu ekvivalentní znamená, že z první formule vyplývá formule druhá
a rovněž i v opačném směru - ze druhé formule vyplývá formule první.
Například: je-li
reálné číslo, potom
z formule
plyne
,
z formule
plyne
,
(můžeš si to ověřit na číselné ose), takže formule
,
jsou spolu ekvivalentní.
Offline
To mi prosím rozveď, z toho jsem nezmoudřela :)
Rozumím skutečnosti, že pod " |5| " se může skrývat jak kladná, tak záporná hodnota, ale divím se, že že tam mohou být dvě místa na číselné ose, od "a" (je-li možno to "a" brát jako číslo,bod na číselné ose).
Offline
↑ Poboxitze:
Zkus si o tom přečíst něco tady :)
Offline
Crashatorr napsal(a):
↑ Poboxitze:
Zkus si o tom přečíst něco tady :)
Př. 1: Vyřeš nerovnici x − ≤ 1 2 všemi způsoby používanými při řešení rovnic.
1. způsob – odstranění absolutní hodnoty dělením R na intervaly (jako u funkcí)
Kdy číslo uvnitř absolutní hodnoty mění znaménko (a tedy i způsob, jakým k němu absolutní
hodnota přistupuje)? ⇒ x x − =1 0 1 ⇒ =
1 ⇒ 2 intervaly
x∈ −∞ ( ;1 x x x x − ≤ => − = − − = − + 1 0 1 ( 1) 1
Řešíme nerovnici: x − ≤ 1 2 .
− + ≤ x 1 2
− ≤1 x Nerovnosti vyhovuje interval − ∞1; ), ale počítáme pouze s čísly v intervalu
x∈ −∞ ( ;1 ⇒ K1 = −1;1 .
x∈ ∞1; ) x x x − ≥ => − = − 1 0 1 1
Řešíme nerovnici: x − ≤ 1 2 .
x − ≤1 2
x ≤ 3 Nerovnosti vyhovuje interval x∈ −∞ ( ;3 , ale počítáme pouze s čísly v intervalu
x∈ ∞1; ) ⇒ K2 = 1;3 .
K K K = ∪ = − 1 2 1;3
To mě neobohatilo :)
Offline
↑ Poboxitze:
Neunáhluj se :)
2. způsob - grafické řešení =tam všechno je
Offline
↑ Poboxitze:
Nejjednodušeji to asi pochopíš na rovnicích s absolutní hodnotou:)
Například: 
Sám, bez jakéhokoliv řešení ti dojde že x se rovná -1 nebo -5. Jak na to přijít? Hledáme taková čísla x, která mají od čísla -3 vzdálenost 2. Proč -3? Tu absolutní hodnotu můžeš přepsat
- užití významu absolutní hodnoty rozdílu dvou reálných čísel.
Upřímně neznám přesné definice, tak je radši nebudu vypisovat, protože bych tam udělal chybu, ale co je důležité. Uvědomit si že absolutní hodnota udává vzdálenost, v naši rovnici je ta vzdálenost číslo 2. Teď jen potřebuješ upravit ten tvar na levé straně rovnice aby taky svým způsobem udával vzdálenost= musí tam být znaménko mínus, ta absolutní hodnota jakákoliv ve tvaru
je rovna vzdálenosti obrazů čísel a a b na číselné ose.
Postup by byl takový na číselnou osu naznačíš -3 a jendou přičteš a podruhé odečteš 2, tu vzdálenost. Nevím jak to jednoduše vysvětlit, zkus napsat jestli to trochu chápeš :)
Offline
Tu absolutní hodnotu můžeš přepsat
- užití významu absolutní hodnoty rozdílu dvou reálných čísel.
To je věc, kde sem se zasekla :)
Je tu zádrhel, že naše výuka matiky byla "aby se neřeklo" a čím víc si teď doplňuji znalosti, tím víc vidím, že jsou tam díry.
Je to problém, neznám ten "fortel" je to asi stejný, jako řídit auto tím způsobem, že budu mít na volantu lana, a ta budu ovládat vysící hlavou vzhůru přes zrcadlo, bez vědomí, že volant řídí přední kola...
Offline
↑ Poboxitze:
Prostě v každé absolutní hodnotě je jak kdyby udáná vzdálenost mezi dvěma hodnotami (pokud jsou v té abs. hodnotě právě 2 :D). Ta vzdálenost se vyjadřuje znaménkem mínus, tudíž v každé absolutní hodnotě je znaménko mínus, nepíše se tam když hledáš vzdálenost od záporného čísla:) pár příkladů:
-
to druhé je jakoby ten správný tvar. Hledáš vzdálenost od čísla -1 ne +1, protože potřebuješ v absolutní hodnotě mít mínusko aby se jednalo o vzdálenost:)
další
-
tady je častější ten první tvar protože - a + dá mínus takže se to zkracuje:) ale jde zase o tu vzdálenost, to mínusko jakoby teď nebylo pravým mínuskem, nepatří k tomu číslu, vyjadřuje vzdálenost, já vím kostrbatá formulace ale ve své podstatě to tak je :) hledáš vzdálenost od čísla +1 ne -1
Lepší:)?
Offline
↑ Poboxitze:
Ne teď máš vzdálenost neznámého čísla=x od -2 je rovna 4 a potom ti vyjde vyřešením že x=-6 a 2
vzdálenost od čísla 2 |x-2|
vzdálenost od čísla -2 |x+2|
Offline
↑ Poboxitze:
Jak to myslíš jakto :D? Pokaždé hledáš vzdálenost x od nějakého čísla, které je spolu s ním v absolutní hodnotě, ve všech případech co jsem psal je vzdálenost mezi x a tím číslem rovna čísla na pravé straně rovnice:)
Offline
↑ Poboxitze:
To co píšeš vzdálenost mezi bodem -2 a 2 je pořád 4 to není rovnice nebo je ale nemá smysl ji zapisovat protože z ní nic nevyčteš |-2-(+2)|=4
Jde o tu neznámou nemůžeš chtít vzdálenost od dvou bodů zaráz a mít jednu absolutní hodnotu. V jedné absolutní hodnotě můžeš mít buď vzdálenost od -2 nebo 2 ne obě dvě zaráz
Offline
↑ Poboxitze:
Vzdálenost mezi bodem -2 a 2 je stále 4, nakresli si osu, nemá smysl psát takové rovnice.
Napiš něco takového spíš:
Takže, kdybych chtěla vzdáelnost mezi bodem x a 2, a "skoky" (jednotky vzdáleností) mezi nima by byly 6,
napíšu " |X - 2| = 6
Offline
↑ Poboxitze:
Především je důležité znát DEFINICI funkce "absolutní hodnota reálného čísla
" . Ta definice má 2 větve:
(1) když
, potom
,
(2) když
, potom
.
Například tedy
(protože
, takže postupujeme podle (1) ) ,
(protože
, takže postupujeme podle (2) a
) .
Nerovnici
(3)
můžeme řešit i přímým použitím této definice. Analogicky s ní se úloha "rozpadne" na dva případy:
1. když
, potom
a nerovnici (3) můžeme zjednodušit na
,
2. když
, potom
a nerovnici (3) můžeme zjednodušit na
.
V praxi to znamená, že:
případ 1 vede k soustavě nerovnic
(obě musí být splněny zároveň), jejíž všechna řešení
dají jistou množinu
(předpokládám, že ji budeš umět určit sama),
případ 2 vede k soustavě nerovnic
(obě musí být splněny zároveň), jejíž všechna
řešení dají jistou množinu
(předpokládám, že ji budeš umět určit sama).
Nyní můžeme ony dvě "větve" zase spojit: množinou všech řešení nerovnice (3) je
.
EDIT. K té vzdálenosti:
Znázorníme-li reálná čísla na číselné ose obvyklým způsobem (tj. rovnoměrně) a budeme-li vzdálenost mezi body
považovat za jednotkovou, potom vzdáleností
reálných čísel
na této ose bude číslo
.
Offline
když
, potom
a nerovnici (3) můžeme zjednodušit na
,
2. když
, potom
a nerovnici (3) můžeme zjednodušit na
.
No to jo, ale z čeho určtím, zda ta část v absulutní hodnotě je větší nebo menší než nula? Ze zadání? Anebo mám vypracovat možnost pro obě varianty?
-----------
Jako myslím si, že když mám výraz |x+3| < 2, tak buďto
1. nemám jak určit, zda je větší nebo rovno ('jeho část nalevo od znaménka menší než) 0
2. je menší než nula, protože dvojika je po nule (jakože |x+3| <0,1, 2,) ale to mi přijde zcestný.
Offline