Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj. Příliš nerozumím okolnostem, při kterých vzniká plazma. Jasně, na internetu všude plno, ale není to laicky, potřebuju to trošku polidštit. Buď tedy plyn potřeba zahřát na vysokou teplotu (rozumím) nebo podrobit ionizaci (nerozumím), aby vznikla plazma.
Ionizace nastává buď v důsledku ionizujícího záření, kdy například rychlá alfa částice srazí s atomem a vyrazí z něj elektron, je to tak? Tehdy vznikne kationt a elektron, tedy plazma.
Ale pak je tu ještě jeden způsob, kterému nerozumím vůbec. Ionizace nastává v důsledku velkého rozdílu elektrického potenciálu, jak je tomu třeba u blesku. Mohl by mi to někdo osvětlit? K čemu se ten elektrický potenciál vztahuje, co to je, co se s těmi částicemi děje? Jedna část má dejme tomu 10 000 V, druhá 5 V, tedy velký elektrický potenciál a najednou hle - plazma? Jak to tedy je? Díky.
Offline
Predstav si ze mas elektron a ion, spojene pruzinkou (celkom slusny moment atomu pre nas pripad). Ak ich strcis do elektrickeho pola, bude elektron tahany proti smeru pola a kladny ion po smere, lebo Coulombov zakon, a pruzinka sa natiahne tym viac, cim vacsie to pole je. Ked prekrocis nejaku hranicu, pruzinka sa roztrhne - elektron z atomu vytrhnes. Tot polopatisticke vysvetlenie.
Ten rozdiel potencialov nemusi byt medzi dvoma castami plynu, skor od nejakej oddelenej aparatury. (Ak mas elektricke pole, mas aj rozdiel potencialov.)
Offline
Dovolím si jen velmi lehce upřesnit to, co napsal Xellos - ve skutečnosti nejde o rozdíl potenciálů ale o rozdíl potenciálů vztažený na jednotku délky, tedy o intenzitu elektrického pole. Na elektricky nabitou částici v elektrickém poli působí síla ve směru resp. proti směru (podle znaménka náboje) elektrického pole. Protože jádro je kladné a elektrony jsou záporné, působí síly opačně. Jádro a obal (v plynech) obvykle spolu drží pevně jako židovská víra, když je ale intenzita vysoká, působící síla je dostatečná k roztržení.
Elektrikáři tomu říkají elektrický průraz izolantu a odpovídající mezní intenzitě říkají elektická pevnost. Abys měl představu o tom, jak velkých intenzit je třeba, tak např. u takového suchého vzduchu je elektická pevnost 3 MV/m - tedy aby přeskočil výboj mezi elektodami, musí být podíl napětí mezi elektodami a vzdáleností elektrod nejméně 3000000. V praxi je to méně, protože vlhký vzduch má elektickou pevnost menší a do hry navíc vstupují procesy na elektrodách.
Offline
↑ UNO: Ahoj, táto veta ma zaujala
Plazma je nejrozšířenější forma látky, tvoří až 99 % pozorované atomární hmoty vesmíru.
odtiaľto
http://cs.wikipedia.org/wiki/Plazma
... tak by sa patrilo plazmu spoznať detailnejšie.... veru :-)
Offline