Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Poraďte prosím, co s tím? Tento příklad nějak moc nechápu:
Zadání: Řekneme, že permutace
na n prvcích obsahuje permutaci
na m prvcích, pokud existuje m-tice indexů
taková, že pro každé
platí
právě tehdy, když
.
Spočítejte počet permutací
na n prvcích, které neobsahují
. Počítají se tedy permutace takové, že pro žádné
neplatí
.
Offline
Počet permutací f splňujících podmínku
(1) f(c) = c pro c = 1.2,3
je zřejmě (n - 3)! . Vezměme jednu takovouto permutaci f a vyjádřeme ji ve tvaru (f(1), f(2), ... , f(n)), Prvky f(1) = 1, f(2) = 2, f(3) = 3 nyní budeme
v tomto zápise "posunovat do prava" při zachování jejich vzájemného pořadí, čímž získáme z permutace f celkem x permutací g (mezi něž počítáme i f),
jejichž částí ve smyslu výše uvedené definice je permutace (1,2,3). Počet úplně všech permutací obsahujících (1,2,3) jako svoji "část" pak zřejmě bude
(2) x*(n - 3)! .
Zbývá vypočítat číslo x z výrazu (2).
Zvolme pevně permutaci f splňující (1) a vytvořme z ní výše navrženým způsobem permutaci g. V ní bude zaujímat
číslo 1 pozici i , číslo 2 pozici j , číslo 3 pozici k , přičemž 1 <= i < j < k <= n . Takže x (= počet způsobů, jak z permutace f vytvořit popsaným
způsobem perm. g) je rovno počtu prvků množiny
{ [i, i, k] element N^3 | 1 <= i < j < k <= n } ,
tj. (nevím, jak to vyjde graficky, v TEXu jsem úplný začátečník)
.
(Později to případně ještě dopočítám, pokud to bude potřeba.)
Offline

To "obsahovat permutaci" je pro zmatení nepřítele. Když si to člověk přečte selé, zjistí, že důležitá je jen ta část "počítají se tedy permutace ...". Myslím, že jich bude výrazně méně, než píše Rumburak.
Offline
↑ Kondr:
Já Nordecovu zadání rozumím tak, že pro přípustnou permutaci f nesmějí existovat i , j, k taková, aby
i < j < k a zároveň f(i) = 1 , f(j) = 2 , f(k) = 3 .
(Nordec tam sice má "f(j) = 3 , f(k) = 2" místo "f(j) = 2 , f(k) = 3" , ale to je díky transposici zaměňující 2 za 3 myslím irrelevantní.)
Nejsem si jist, zda se v interpretaci shodujeme.
Doposud jsem vyjádřil ve tvaru x*(n-3)! počet permutací, které, pokud se nemýlím, "OBSAHUJÍ" pemutaci (1,2,3) .
Počet permutací, které ji "NEOBSAHUJÍ", bude za těchto předpokladů samozřejmě
n! - x*(n-3)!
***
Rovněž je možné přejít k inversním permutacím. Úloha pak bude vypadat (dle mého chápání) takto:
"Pro kolik permutací h platí, že konečná posloupnost (h(1), h(2), h(3)) není rostoucí ?"
Offline

Vezměme n=4 a permutaci p(1)=4, p(2)=1, p(3)=3, p(4)=2. Ta podle Tebe permutaci (1,2,3) neobsahuje. Existuje ale trojice indexů
j_1=1, j_2=2 a j_3=3 taková, že p(j_i)<p(j_k), právě když r(i)<r(k), tj. právě když
.
PS: to co jsem psal předtím byla blbost, spoléhal jsem na dodatek původního zadání. Už jsem to zeditoval.
A myslím, že znám odpověď: http://en.wikipedia.org/wiki/Catalan_number
Offline
Stránky: 1