Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1 2
zdravím nechápem prečo mnoho laikov považuje silný argument velkosti vesmíru za existenicu nejakej formy zivota, alebo civilizácie.
Proste nechápem tvrdeniu : vesmír je tak veľký, že musí (je velka sanca ) existovat nejaka civilizácia okrem nás. Mnoho ludi hovori ze veri na nejaku inú civilizaciu ze tu nie sme sami. Pritom pouziju argument VELKOSTI vesrmíru. Ja to nechápem preco? Vplýva nejak velkost vesmíru na nieco co ovplyvnuje výrazne existenicu zivota? uhlík sa lepsie roznesie po vesmire?
Offline
↑ miso16211:
Ahoj,
ja bych rekl, ze lide toto tvrzeni zakladaji na tom, ze podle nich vznikl svet nahodou. Cim vetsi je vesmir (nekonecny?), tim vetsi je sance, ze tato stejna nahoda se stala jeste nekde jinde.
Offline
↑ miso16211:
Ahoj,
ten argument není silný jen pro laiky. Bezpečně víme jen to, že život vznikl jednou (my), zhruba tušíme, jaké jsou podmínky pro vznik života tak, jak ho známe (přiměřená stabilita, dostatečně malá radiace, zhruba podmínky pro dostatek uhlíku a vody,....). Dále se předpokládá, že Vesmír je v makroskopické škále víceméně homogenní a izotropní (ruku bych za to do ohně nedal).
Když tohle vezmeš v potaz, tak vychází, že čím více prostoru je k dispozici, tím vyšší je šance (záměrně nepíšu pravděpodobnost), že život vznikl i jinde. Prostě více míst, kde mohl vzniknout život. A čím více životů, tím větší šance, že alespoň některý z nich dosáhl nějakého stupně inteligence, který by bylo možné označit za civilizaci.
Ke smůle všech naivních "ufologů" i všech seriózních astrobiologů je třeba poznamenat, že to je problém spíše pro procvičení mozku a případně zajímavý podnět pro rozvoj teoretické biologie. Bariéry vzdáleností jsou takové, že pravděpodobně nikdy nebudou překonány ani "kosmoletem" ani radiovými signály. Fakticky je pro nás lhostejné, jestli "na druhém konci Galaxie" existují jen mrtvé světy, nebo jestli je tam kvetoucí civilizace, protože je to pro nás nedosažitelná.
Offline
Ďakujem všetkým za diskusiu. Radsej to uvatváram, lebo by sa to zvrtlo tam kde by som nechcel.
Offline
Myslím si, že základným predpokladom života je inteligencia.
Je to obráceně. Základním předpokladem inteligence je život.
↑ rss:
Prestaň tu prezentovať Darvinizmus.
"Darwinismus" znamená něco jiného. To, o čem píše Formol, se jmenuje "abiogeneze" - věda o vzniku života.
Offline
↑ miso16211:
Sice už je to dost mimo téma, nicméně co je to "antiwheel gravitation" ???
Offline
rss napsal(a):
Je jedno ako sa to volá. Sú to neoverené teórie o náhodnom vzniku života. Pracujem iba s dokázanými teóriami.
A že jsem tak zvědav, kde mimo matematiku a některé partie filozofie se vyskytují teorie, které lze dokázat v tom smyslu, jaký požaduješ? V přírodních vědách se sice někdy hovoří o důkazu, ale je to stále kombinace neúplné indukce a požadavků na strukturu teorie (např. stará dobrá falzifikovatelnost).
Offline
↑ rss:
To je jen pojmenování zavedených postupů novými pojmy - snad až na maličkost. Právě z toho důvodu, že je základním nástrojem poznání indukce, ve většině případů indukce neúplná, je každá teorie jen dočasná v tom smyslu, že jen zcela výjimečně lze prohlásit, že ta která teorie je absolutně pravdivá (osobní poznámka: A to se obvykle týká jen teorií, které jsou hrubě aproximativní). Přitom ty jsi požadoval právě takovou absolutní pravdu.
I v češtině je k dispozici řada zajímavých knih na toto téma, např. B.Fajkus: Filosofie a metodologie vědy a N.Demjančuk: Filozofie a vědecké myšlení; pro úplný obraz o plodných směrech v současné filozofii koketující s vědou vyšlo i několik textů zabývajících se analytickou filozofií. Takže pokud máš chuť se tímto zabývat, máš spoustu prostoru pro iniciální vstřebávání již vysloveného a zoceleného v kritické reflexi;-)
Offline
↑ rss:
Už jsem nechtěl v tomto Monty Pythonovském skeči pokračovat, ale nedá mi to. Váš "výpočet nepravděpodobnosti vzniku genu" je sice v jistých kruzích často tradovaný, ale ve skutečnosti jde jen o pokus ohromit "nepředstavitelnými" čísly. Ve skutečnosti to, že by třeba takový gen vznikl tak, že se náhodně pospojují báze, tvrdí pouze kreacionisté, aby to pak mohli vyvracet. V teorii argumentace se tomu říká slaměný panák. Abiogenetické teorie vycházejí ze změn postupných, nutnou podmínkou jsou stabilní mezistavy. Tyto přiměřeně stabilní (tj. ani moc ani málo) sloučeniny musely v určité fázi vývoje dosáhnout autokatalytické schopnosti, i když ji v dalším vývoji mohly ztratit a "ochočit" si jiné molekuly.
Offline
Offline
Stránky: 1 2