Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím všechny!
Po delší době jsem se díval na Collatzovu domněnku a snažil jsem se na něco přijít (po maturitě jsou ty prázdniny hrozně dlouhé...).
Nejdřív pro zopakování uvedu Collatzovu domněnku:
Pro libovolné přirozené
definujeme
jako
pro sudé
a
pro liché
. Collatzova domněnka říká, že aplikací zmíněného pravidla na další a další čísla se vždy dostaneme k 1. Například:
7 22 11 34 17 52 26 13 40 20 10 5 16 8 4 2 1
Můj příklad:
- 4n 3n
- 4n+1 6n+2
- 4n + 2 n
- 4n + 3 6n+5
Například: 7 11 17 26 6 1 2 0
Doufám, že je to jasné, když je n např ve tvaru 4k+3 pak následující číslo je 6k+5. atd. Co chci dokázat:
Collatzova domněnka je ekvivalentní k tvrzení, že se uvedeným způsobem vždy dostaneme k 0
Offline
Ahoj ↑ liamlim:,
Pekna iniciativa.
Nemam odpoved na tvoje konjonkturu.
Tu mas citanie http://arxiv.org/pdf/math/0608208v6.pdf co sa o tom uz popisalo.
Pozri aj https://en.m.wikipedia.org/wiki/Collatz_conjecture
Tiez OEIS je tresor ktory sa oplati pravidelne pozerat.
Tu zasa https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of … athematics mas pekny zoznam nevyriesenych problemov. (Postacia tie dlhe prazdniny?)
Offline
↑ vanok:
Tak na to nemam :D moc narocne na me. Kazdopadne ta collatzova domnenka se mi libi. Protoze sama o sobe dava jina pravidla ktera jsou s ni ekvivalentni. Dalsi (i kdyz zatim neozkouseny, snad jsem v postupu nemel chybu) je nasledujici:
4k 12k+1
4k+1 k
4k+2 12k+7
4k+3 6k+5
Taky to platí. Opravdu jsou si zmíněná 2 pravidla ekvivalentní. A platí právě tehdy když platí Collatzova domněnka. Mám na to takový zajímavý postup. Jestli na něj nikdo nepřijde pak ho napíšu
Offline
↑ liamlim:,
Ale skus si precitat jednu, dve prace ... To ti da mozno dalsie myslienky.
Offline
pokud by někdo chtěl vyzkoušet zmíněné pak tady je úplně jednoduchý prográmek (snažil jsem se aby byl co nejkratší a nejsrozumitelnější)
#include <iostream>
int dalsi(int n);
int main()
{
do
{
std::cout << "vstup:\t";
int m = 0;
std::cin >> m;
while (std::cin.get() == '\n')
{
std::cout << m;
if (!m) break;
m = dalsi(m);
}
std::cout << "\npro pokracovani stisknete <enter>\n";
} while (std::cin.get() == '\n');
return 0;
}
int dalsi(int n)
{
int m = n % 4;
switch (m)
{
case 0: return n / 4 * 3;
case 1: return (n - 1) / 4 * 6 + 2;
case 2: return (n - 2) / 4;
case 3: return (n - 3) / 4 * 6 + 5;
}
return 0;
}edit: ten kod muzete ve funkci dalsi upravit tak aby program zvladal i druhy pripad. myslim ze jde videt, kde je potreba zmenit kod. neni k tomu ani potreba umet programovat. to cislo u "case" je zbytek po deleni 4. a ta operace je cislo nasledujici v rozkladu
Offline
↑ liamlim:
Ahoj, ten postup o kterém píšeš dokazuje ekvivalenci s Colatzovou domněnkou? Bylo by zajímavé, kdybys ho uvedl.
Offline
↑ Brano:
Ale z 1 získáš podle pravidla 4n+1 -> 6n+2 2-ku a ne 4-ku.
On má kolega liamlim trošku jiná pravidla než kolega Collatz. :-)
Offline
↑ liamlim:
Ahoj,
ty 4n+1 a 4n+3 to je vlastně collatz - 2x aplikovaný a ty ostatní vzniknou tak, že při collatzově pravidlu vhodně zmenšíš nebo zvětšíš číslo o 1 a dále aplikješ collatzovo pravidlo. Ale samozřejmě lze ten postup vysvětlit i jinak...
Offline
↑ check_drummer:
Uvedu tedy, jak jsem to zamýšlel. Řešení se skládá z několika částí:
Offline
↑ check_drummer:
aha tak to som to predtym zle pochopil, cize uloha je ukazat, ze tieto nove pravidla povedu vzdy k 0 prave vtedy ked Collatzove pravidla povedu k jednotke; tak?
Offline
↑ Brano:
ano, je to presne tak.
presneji, jestlize mame dve tvrzeni:
a) Collatzova domnenka plati
b) Nove pravidlo plati - vzdy se dostaneme k 0
pak (a) i (b) bud obe plati nebo obe neplati - jsou ekvivalentni
Offline
↑ liamlim:
Ahoj, to vypadá dobře... Ale pomůže to nějak k pochopení Collatzovy hypotézy?
Offline
↑ check_drummer:
Ono to ani nemělo pomoct k pochopení Collatze nebo snad k pokusu o důkaz. Jen jsem ten rozklad nějak upravoval a všímal si nových věcí a napadlo mě, že to na co jsem přišel může výt docela zajímavé.
Mohl bych napsat, jak mě napadla zrovna čísla ve tvaru 6k+4. Ona mě nenapadla ale časem vyplynulo, že jsou nejvhodnější. Totiž takto... Ještě předtím jsem si kreslil mapy Collatzova rozkladu modulo nějaké pevně dané číslo. Tím jsem z mapy pro mod 6 snadno poznal, že veškeré ostatní body nutně povedou k číslu 4. A už jsem měl ten tvar 6k+4...
Říkal jsem si, že by bylo pěkné vymyslet takto další rozklady. Určitě mod jiná čísla bude taky existovat bod jako 4 ke kterému vedou všechny ostatní. To se ukázalo pro velká čísla být celkem nerealistickým. Zaujalo mě ale, jak pěkně byla čísla párována. Téměř každé číslo v mapě pro nějaké mod 2k vedlo právě ke 2 jiným. A co mě zaujalo více, ukazovaly na něj právě dvě jiná čísla.
Pozn.: K tomu, proč jsem se zabýval Collatzovým rozkladem mod nějaké k :D Už dlouho se snažím vymyslet postup, jak podle předem daných pravidel generovat mapy. Tzn oblasti spojené cestami z jedné oblasti do druhé. Neměly by přitom vznikat cykly, tzn mělo by být možné navštívit všechny oblasti. No a v tomto mi právě Collatzův rozklad mod k pomohl.
Offline
↑ liamlim:
Ahoj, ještě jedno upřesnění - předpokládáš tedy, že i po dosažení 1-ky Collatzovým předpisem pokračuješ dále )až do nekonečna), že? (tj. sekvencí 1,4,2,1,..) Protože jinak by neplatilo, že na 6k+4 vždy narazíš.
Offline
check_drummer napsal(a):
↑ liamlim:
Ahoj, ještě jedno upřesnění - předpokládáš tedy, že i po dosažení 1-ky Collatzovým předpisem pokračuješ dále )až do nekonečna), že? (tj. sekvencí 1,4,2,1,..) Protože jinak by neplatilo, že na 6k+4 vždy narazíš.
Zrovna to není až tak důležité. Teoreticky můžu změnit collatzův předpis tak, že budu končit číslem 4. Nijak se tím nezmění pravdivost nebo nepravdivost. Proto jsem ten konec neřešil. Nebo jsem mohl napsat, že pro každé číslo větší jak 4 narazím na číslo ve tvaru 6k+4 atd. Nebo říct, že Collatzova domněnka je vlastně totéž jako tvrzení, že se vždy dostaneme k cyklu 1 4 2
Offline
↑ liamlim:
Přesně tak, není to podstatné - ale v jiných případech (jiná posloupnost) by to podstatné mohlo být.
Offline
↑ liamlim:
Možná by to k dk. collatzovy domněnky mohlo pomoci - tvoje posloupnost dle mého bere jen "některé" členy a kdybys třeba i na ní aplikoval podobný postzup, tak bys získával stále méně a méně členů a nakoenc bys mohl ukázat, že po dostatečně krátké době dojde k zacyklení kolem bodu odpovídajícího 1čce...
Offline
↑ check_drummer:
Taky mě to napadlo :D už jsem se viděl, že tu domněnku dokážu ale bohužel. U té nové jsem zkoušel najít nějakou další a je to komplikovanější. Nebo nemám schopnosti na ni přijít. Každopádně pořád na nějakých věcech o Collatzově domněnce pracuji a třeba za nějaký čas uvedu další zajímavé věci (úplně odlišné - ale taky zajímavé)
Nepředpokládám, že by věci které teď počítám k něčemu byly ale je to pro mě úžasná zábava.
Offline
Jak jsem si všímal jen členů ve tvaru 6k+4 tak těch jsem si všímal, protože se vždy v Collatzově rozkladu dostanu na číslo se zbytkem 4 po dělení 6. Pokud bych například dokázal, že vždy dojdu k číslu ve tvaru 8k+2 pak bych mohl zkoumat jen čísla tohoto tvaru. Nový rozklad by MUSEL existovat - jedno jak by vypadal. Navíc by jeho platnost byla ekvivalentní k platnosti Collatzova rozkladu a "všímal" by si čísel, která jsou od sebe "vzdálenější" než u 6k+4.
Proto by stačilo dokázat, že existuje libovolně velké n takové, že existuje m < n takové, že se v Collatzově rozkladu vždy dostanu na číslo kongruentní s m modulo n. To by zaručovalo ekvivalenci nového rozkladu a rozkladu Collatze... A fakt, že n může být libovolně velké by znamenal, že členy mohou být od sebe vzdáleny libovolně daleko.
Třeba to chápu špatně... Jestli ano, klidně mě opravte
Offline
Já nevím k čemu jsem došel ale napíšu to sem...
Fakt 1: V Collatzově rozkladu vždy narazíme na číslo nedělitelné 3. Budu tedy hledat rozklad, který se pro čísla nedělitelná 3 chová stejně jako collatzův rozklad. Pro čísla dělitelná 3 se bude chovat takovým speciálním způsobem, který nám nejvíce pomůže.
Uvažujme následující rozklad (priorita pravidel je zhora dolů)
1. X je dělitelné 2 -> další číslo je X / 2
2. X je dělitelné 3 -> další číslo je X + 1
3. další číslo je 3*x
Vidíme, že pro číslo nedělitelné 2 a 3 platí, že v rozkladu bude nutně také 3k+1. Všimněme si tedy, že pro každé číslo nedělitelné 3 je platnost tvrzení, že se dostaneme k 1 u nového rozkladu i Collatzova stejná. Ale u Collatzova rozkladu pokud máme číslo dělitelné 3 vždy nutně narazíme na číslo nedělitelné 3... Odsud plyne, že jsou si uvedené rozklady EKVIVALENTNÍ.
Budeme tedy dokazovat, že se v novém rozkladu vždy dostaneme k 1. Nejdříve si všimněme, že se vždy dostaneme k číslu dělitelnému 3 nebo číslu ve tvaru 2^k. To plyne z pravidel uvedených výše. Od každého čísla dělitelného 3 se tedy dostaneme k jinému dělitelnému 3 nebo k 1. Všímejme si v novém rozkladu jen čísel dělitelných 3...
Máme li 3(2k) pak se zřejmě dostaneme okamžitě k 3(k). Máme tedy pravidlo 2k -> k
Máme li 3(2k+1) -> 6k+4 -> 3k+2 -> (nejendoznačné, dvě možnosti zbytku po dělení 4)
3(4k+3) -> 12k+10 -> 6k+5 -> 3(6k+5) || pravidlo 4k+3 -> 6k+5
3(4k+1) -> 12k+4 -> 6k+2 -> 3k+1 -> (nejendoznačné, dvě možnosti zbytku po dělení 8)
3(8k+1) -> .... -> 3(6k+1) || pravidlo 8k+1 -> 6k+1
3(8k+5) -> 3k+2 -> (zase 2 možnosti pro 16...)
3(16k+13) -> .... -> 3(6k+5) || pravidlo 16k+13 -> 6k+5
Co mi přijde zajímavé je to, že VŽDY narazíme na číslo 6k+1 nebo 6k+5....
(edituju... pozn. omouvám se za 3 posty pod sebou zapomněl jsem se. Popřemýšlím jak to napravit)
(dnes jsem asi doeditoval, čekal jsem, že dojdu k něčemu trochu zajímavějšímu.) Když by někdo měl jakýkoliv nápad k ČEMUKOLIV tak klidně napište. Však je to jen pro zábavu
Offline
↑ liamlim:
Asi je to naprosto OT, ani jsem pořádně nečetl celé vlákno, ale když tu vidím čísla ve tvaru 6k+1 a 6k+5, vzpomínám si, že je snadné dokázat, že všechna prvočísla větší než tři se dají vyjádřit buď ve tvaru 6k+1, nebo 6k+5.
Pokud je to úplně mimo, tak se omluvám.
Offline
↑ liamlim:
Ahoj, a jak jsi přišel na tvar 6k+4? A proč jsi následně volil zrovna čísla tvaru 4k+i (tj. čísla mod 4)? Byly to jen náhody?
Offline
↑ liamlim:
Ahoj, ale vzhledem tomu, že se v collatzově posloupnosti nakonec opakuje 1,4,2,1,.... tak by pro dané n muselo být m jen z {1,2,4}. Samozřejmě, pokud bychom tyto případy eliminovali, mohlo by být m i jiné, ale tam by byla analýza složitější, protože by se při ní právě ta konečná posloupnost 1,4,2,1 nesměla uvažovat. Takže si nejsem jist, zda takové m ke každému n existuje...
Offline
liamlim napsal(a):
Ale u Collatzova rozkladu pokud máme číslo dělitelné 3 vždy nutně narazíme na číslo nedělitelné 3... Odsud plyne, že jsou si uvedené rozklady EKVIVALENTNÍ.
Ahoj, myslím, že to nebude ekvivalentní. Co např. když x je o 1 menší než nějaké mocnina 2 a je dělitelné 3 - pak podle bodu 2 bude další číslo mocnina 2 a podle opakovaného bodu 1 dospějeme k číslu 1. Ale nejsem si jist, zda z toho plyne, že z tohoto čísla x dospějeme k 1 i u collatzovy domněnky.
Offline